HoneyBunny

Seriál o šachách? S mladou ženskou hrdinkou? Která chlastá a souloží s lidmi, do kterých není zamilovaná? Wow. Ta odvaha... Beth Harmonová není milá dívčina, která čeká na domek na předměstí a manžela. Beth je sirotek s traumaty, které řeší jako chybující člověk, má velký talent v šachách a chuť a potřebu vyhrávat. Mezi mužské hráče v uzavřeném světě šachu nakráčí ne proto, aby pánům ukázala, zač je toho loket, ale proto, že chce být nejlepší z nejlepších. Seriál vám ke konci ukáže, odkud tahle potřeba vychází, na Bethině talentu to ale nic neubírá. O nic méně zajímaví nejsou ani pánští protihráči - ať už nad kostkovanou hrací plochou nebo v životě (případně obojí). Díky bohu ani jeden dramaticky nekřičí "Cože, porazila mě žena!". Naopak se jí většina z nich snaží pomoct, protože poznají její talent. A nenechají si líbit, když se k nim chlastající, emocionálně chladná hrdinka chová jako k hadru. Takhle se dělá drama bez řevu, emo výjevů nebo akčních scén. No, i když šachové turnaje jsou tu natočené tak, že člověk úplně vnímá tu bitvu dvou mozků... Jo a Anya Taylor-Joy je boží, seriálu naprosto dominuje.

Stejné studio, které dělá na mé oblíbené Castlevanii. Tudíž super animace, brutální výjevy, skvělé akční scény a zajímavé postavy. No, až na to poslední teda. Castlevania nabízí zajímavý upírský mytos a skvěle vypracované postavy, které mají své světlé i temné stránky a unikátní motivace. Diova krev je o něco epičtější (přeci jen tu vystupují a bojují antičtí bohové), ale příběh jako takový je trochu předvídatelný a průměrný. A postavy... no, nejzajímavější je démon Seraphin, který má zajímavý backround. A možná Zeus, kterého tu vidíme i v roli jiné než coby svůdníka (i když i toho je dost). Líbilo se mi, že Hera tu má docela velkou a aktivní roli. Ale hlavní hrdina Heron, na kterém to má všechno stát je zkrátka nemastný, neslaný líbivý chlapec, kterého čeká klasická cesta poznání, učení a poražení zla. Nuda. I tak ale doufám, že seriál bude mít pokračování a náš hrdina dostane možnost ukázat něco zajímavějšího.

Další potvrzení, že dneska už se opravdu netočí dobré filmové komedie... Škoda. Přitom první Borat je šokující, originální, zkrátka jiný. Zapamatovatelný. Dvojka moc spoléhá na aktuální témata. Za deset let si těžko někdo vybaví jméno Mike Pance a Trump a covid už budou dlouho za námi. Přitom stačilo, kdyby se Sacha víc soustředit na magický mentální svět amerických rednecků, kteří v politické protistraně vidí vetřelce z vesmíru. Přidání postavy Boratovy dcery filmu pomohlo získat nějaký dramatický oblouk. A díky ní máme i asi nejlepší scénu filmu - kazašský tanec plodnosti. Ten je šokující dost...

Kdo má rád Paříž a francouzská klišátka (croissanty, aféry, snobství, móda...), tak se u Emily in Paris zabaví. Na první shlédnutí je tohle líbivý seriál, nad kterým se párkrát uchechtnete. Jenže lví podíl na tom mají francouzští herci, jejich timing a spoléhání právě na ta klišé. Hlavní hrdinka Emily se bohužel podobá postavám z jiného seriálu Darrena Starra - Sex ve městě. Povrchní, emocionálně, stylem i povahou. Nic proti sexu ve městě, před patnácti, dvaceti lety hrál důležitou roli. Ale dneska už jsme zvyklí na propracovanější postavy i v komediálních seriálech. Když Emily na ničem vlastně vůbec nezáleží (na příteli, na aférce s nezletilým, na potenciálním partnerovi), nám jako divákovi na tom nebude záležet taky. Díky bohu za to francouzské (umělé) pozlátko Paříže, kde se nemusí jezdit špinavým metrem, přistěhovalce na ulicích nepotkáte, potenciální milenci jsou bílí a bohatí a jediným zásadním problémem jsou psí h...a na ulicích.

Pro mě je středobodem tohohle filmu Anička a její luxusní vrchní čarodějnice. Chvílemi jí to hrozně sluší a chvílemi je to odporná babizna s úsměvem a la Joker. Ten efekt rozřízlé pusy a ostrými zuby je boží. Stejně jako vágně východoevropský přízvuk. Kvalitativně je tenhle film na úrovni starší verze s Anjelicou Huston, a dokonce ani nevadí přesunutí na americký jih. Atmosféra je pořád podobná - barevný nadpřirozený úlet s černým humorem. Uznávám ale, že někomu můžou obě verze přijít příběhově až moc podobné. To je pádný argument, tvůrci mohli jít do větších změn a rizika - proč by se film nemohl třeba odehrávat v současnosti? Uznání si ale tyhle Čarodějnice zaslouží za to, že se nebojí držet původního hořkosladkého konce z Dahlovy knihy.

Namísto sexy drsňačky tu máme mentálně narušenou rain manku, které jako zázrakem všechno vyjde. Jen v jednom okamžiku Harley popužije své schopnosti psycholožky, jinak je chová jako idiot. Idiot v čele opelichaných "dravců" (birds of prey, hehe). Ne, vážně, do tohohle filmu někdo z produkce/studia hoooodně mluvil a prakticky celý ho pok*rvil. Co jsem slyšela, tak v původní verzi Black Mask nechtěl nějaký trapný diamant, ale fotky dokazující, že je gay, což by mu sakra zkomplikovalo život. Z nějakého důvodu se ale toto nelíbilo a muselo se přetáčet a vniklo něco, co často nedává smysl. Tady nejde o nějakou agitku s girl power, tady jde o to, že vznikl nekonzistentní, poslepovaný a nudný film. Nebrat.

Překvapivě jiné než první série - kde byl Hill House o strašení a potlačených traumatech, tak tam je Bly Manor gotickou romancí. Seriál sám to na konci řekne, ale je dobré to vědět už před sledováním téhle série. Není totiž moc děsivá. Je tu napětí, jsou tu duchové a občas se asi budete bát. Důchové Bly Manor ale nejsou ve své podstatě zlí (narozdíl od Hill House), jejich příběh je spíš smutný. Stejně jako romance v téhle sérii. Je jich tu hned několik a ani jedna neskončí dobře. Ale to tak u gotických romancí bývá. Série (i díky umístění do 80. let) je prodchnutá melancholií a pocitem lítosti nad tím, co se stalo a co se mohlo stát. To vše zabalené v až pohádkovém vyprávění Carly Gugino. Bly Manor je (hlavně co se týče kostry vyprávění) horší než Hill House, ale narozdíl od něj má silnější konec. Uvědomíte si u něj totiž, že Flanagan je prostě romantik a klíčem k jeho seriálu je láska. K dětem, k partnerovi, nenaplněná, nezdravá... Mike se do toho nebojí jít. Mám ale jednu výhradu - zásadní pro sérii je osmá epizoda se dozvíme důležité informace o jednom z duchů, který se ale předtím nezdá tak důležitý a tolik se v dílech neobjevuje. Z vypravěčského hlediska zásadní chyba. Ale ten osmý díl je zase luxusní.

Tleskám za schopnost vystrašit diváka bez jump scares. Flanagan nás děsí postupně budovaným napětím (kde skoro vždy na konci napjatého okamžiku čeká bubák), tím, co číhá v pozadí scény - a ano, občas i něco děsivého na naše hrdiny vyskočí... A hrdinové jsou to skvěle napsaní. Pět sourozenců, kteří si do dospělosti odnesli obrovská traumata z doby strávené v děsivém domě na kopci. Každý je jiný, každému je věnovaná samostatná epizoda, kde se dozvíme, co se jim stalo jako dětem a jak jim to ničí dospělý život. Svým způsobem je tohle na seriálu nejděsivější - jak prožité zážitky dokáží lidi strašit ještě za dvacet let. Nejsilnější je rozhodně pátá epizoda s nejmladší dcerou Nell - smutná, tragická, šokující. Ale šokující v dobrém slova smyslu. Všechno se postupně složí do smutného, mrazivého obrázku, kde se vyprávění vrací do výchozího bodu - roztříštěné rodiny, která k sobě musí najít cestu, aby alespoň na některé z hrdinů čekal happy end.

Eloise se rozešla s přítelem, ale stále musí na svatbu jeho sestry, kterou pomáhala připravovat. Protože už je ale bejvalka, skončí u stolu outsiderů č. 19. Ale všechno není jen černé, protože se na hostině objeví sexy a charismatický Australan s tajemstvím... I tohle je lákavý koncept na romantickou jednohubku. Ale tenhle film má pár karet v rukávu a dovede příjemně překvapit. Z outsiderů u stolu se vyklubou zajímavé a vitpné figurky, které postupně odhalí v jádru lidské a někdy i smutné osudy. Včetně Eloise. S romantickými komediemi je to v posledních letech špatné, takže za tenhle milý malý poklad jsem vděčná. Jo, kapesníčky po ruce doporučuju!

Mulan není film, který by podlézal čínským divákům (dobře, spíš režimu, který by film vůbec pustil do tamních kin). Mulan je film, který dokazuje, že Disney vzdal jakoukoli snahu o vytvoření kvalitního filmu s alespoň malým zábleskem inteligence. Pominu historické nepřesnosti (o tom lze najít spoustu videí na YouTube od samotných Číňanů). Pominu, že film se točil blízko čínských koncentračních táborů (nechutné, ale to je politický problém, ne filmu jako takového). Mulan ale naprosto selhává coby dobrý film a kvalitní nová verze původního animáku. Vyprávění je mechanické, na režii není nic zajímavého, akční scény jsou pro někoho, kdo viděl prvotřídní asijskou akci, směšně nezáživné. Herci z nějakého důvodu neprojevují normální lidské emoce - a ne, není to tím, že asijští herci mají jiný styl. Stačí se podívat na čínskou Mulan z roku 2009, kde je emocí habaděj. Co mě ale skoro uráží, tak to je fakt, že z Mulan udělali mlátící mašinu se nadpřirozenými schopnostmi. Animovaná Mulan šla do války místo svého otce, aby mu zachránila život, a aby mezi vojáky uspěla, musela zapojit důvtip a originální nápady. Nelétala přes koňské hřbety a nekopala do šípů. A na konci se jí dostalo otcovo uznání, že je pro něj ona - dívka důležitější než meč coby důkaz cti bývalého vojáka. Získala si důvěru a úctu díky svým vlastnostem. Nová Mulan si také získá úctu, ale kvůli tomu, že "po chlapsku" nakope hodně zadků a díky "Chi" (které běžně používají jen muži) je výjimečná a "not like other girls". Fascinuje mě, že zrovna Disney a zrovna Američani si tohle neuvědomují. Ani ženská režisérka filmu. A to je největší důkaz, že je na tomhle filmu něco hodně, hodně špatně. Nějaká pozitiva? Hezká výprava.. a hezká titulková písnička od Christiny Aquilery.