HoneyBunny

Pokud se trochu bojíte toho, že tenhle film má šest křížků na krku, nenechte se odradit. Tohle je ačkové drama, které současnou konkurenci s přehledem převálcuje. Herecká sestava v čele s Henry Fondou tu je zásádní - přeci jen se 99 procent filmu odehrává v jedné místnosti. A herci tu opravdu nezklamali. Dvanáct mužů tu během vypjaté debaty rozhoduje o životu a smrti mladého černocha (ano, rasismus ve filmu hraje roli a mluví se o něm). Henry Fonda je náš hrdina, který se postupně snaží ostatní přesvědčit, že věci nejsou tak přímočaré, jak by někteří porotci chtěli věřit. Sledovat tenhle film je fascinující a ukazuje, jak se tahle "mluvící" dramata mají dělat. Velké doporučení!

Komiksový film jako psychologické drama? Ano, prosím! Joaquin Phoenix v téhle roli září - je magnetický, jeho Arthur je podivín, chudák, smutná postavička, které je vám líto. To u budoucího Jokera nečekáte. S jeho přerodem ze smutného nevtipného klauna na maniakálního padouha nebudete asi souhlasit, ale budete dobře chápat, odkud vychází. Todd Phillips mistrně vede příběh přes stále temnější zákruty, které reflektují naší drsnou, egoistickou společnost, kde si (skoro) každý hledí jen sám sebe a do těch méně šťastných (viz Arthur) ještě kope. A přidejme ještě chytré odsouzení těch nejbohatších, kteří filmový Gotham nechávají žrát ve špíně. Tohle všechno Joker zvládne. Film dramaticky i herecky vrcholí během Arthurovy návštěvy late night show. Režie, Phoenixův výkon i scénář se tu spojí do něčeho, z čeho mrazí. SPOILERY Všimněte si, že Arthur se během late night show plánuje zabít a vlastně zemře - přerodí se do Jokera a úplně zmizí jeho křečovitý bolestivý smích. Následně zabije svého "falešného" otce (v dřívější scéně si ho takto idealizoval) Murrayho. No a pak "falešný" Joker zabije Thomase Wayna, který je možná Arthurovým pravým otcem. 90 %

Film, který měl jít do kin, ale studio ho nakonec radši prodalo Netflixu... Kam patří. Tohle je béčkovské military sci-fi s ne úplně originálním nápadem, ale s dobrými akčními scénami a efekty (na kterých dělala novozélandská Weta). Postavy jsou zajímavé asi jako pomočené včerejší noviny, nemají osobnost ani příběh. Jsou to jen figurky, které běhají po rozbombardovaném výhodoevropském městě (které naštěstí hrála Budapešť, takže vizuálně je to mňamka), křičí a nakonec zachrání svět. *zív* Asi největší chybou filmu je právě fakt, že se odehrává ve východoevropské řiti (sorry, Moldávie), takže divákům je fakt úplně jedno, jaká hrozba tuhle oblast ničí. Zapomenutelné, zbytečné, ale koukatelné.

Zajímavé, jak stejný tým může vytvořit dva kvalitativně dost odlišné filmy. Problémem druhé kapitoly je hlavně scenář. Ten nenabízí nic nového nebo originálního. V podstatě jde o to, že se dospělí hrdinové vrací na místo činu, stejně jako v prvním díle je Pennywise separátně postraší a oni ho pak porazí. Jenže hrdinové nám mezitím dospěli, takže už nestačí je strašit leprou, bubákem nebo krví. Dospělí se bojí víc jiných věcí, řekněme třeba životního selhání, samoty apod. Jedině u Richieho je něco podobného naznačené. I proto tu překvapivě hodně znovu vidíme hrdiny v dětské podobě, aby lekačky (kterých je zbytečně moc) byly efektnější. To je ale na úkor dospělých verzí, které - navzdory přehnané stopáži - nejsou dostatečně rozvinuté. No a To jako takové má v knize docela epický původ, jakési bájné zlo, které na sebe bere podobu démonického klauna a jiných roztomilostí. Hrdinové ho porazí jinak než v tomhle filmu a mnohem zajímavěji. Tady je to dost klasiký horor, který ani není moc originální. Přes kritiku je ale film stále zábavný a některé momenty jsem si užila. Mohlo ale vzniknout něco mnohem epičtějšího a dramatičtějšího.

Solidní hororové momenty, super dětská herečka hrající dceru (její první scény po návratu ze hřbitova jsou parádní), ale ten konec... ten konec sráží film o dva levely dolů. Předvídatelný, "edgy", zbytečně temný a nelogický (na úrovni béčkových hororů). Čičinka ale dobrá. :-)

Zac Efron ukazuje, že hrát umí - na plátně má navíc magnetické charisma, které měl udajně i Ted Bundy. Film tak příjemně utíká, protože pozorujete pohledného sympaťáka, na kterého byla možná ušitá justiční bomba... Až na to, že Bundy byl jedním z nejbrutálnějších sériových vrahů Ameriky. Neznalý divák by se možná i mohl nechat po většinu filmu přesvědčit, že Ted byl nevinný. Tvůrci měli film uchopit jinak - buď jako thriller o "sexy" narušeném jedinci, jako drama promrhaném životě psychicky nemocného mladého muže nebo smutný film o ženě, která postupně zjišťuje, že její milovaný byl zrůda. Film není pořádně ani jedno z toho. Škoda toho potenciálu.

Tak si kapitán America zkusil zarežírovat a zvládl to slušně. Ono na tomhle solidně napsaném dramatu není moc co zkazit. Sympatický muzikant potkává vystresovanou paničku, stráví spolu noc procházením po New Yorku, odhalí se malá i větší tajemství. Dvojice je sblíží, ale řada věcí jim stojí v cestě. Evans a Alice Eve v hlavních rolích mají dobrou společnou chemii a je zábavné je sledovat. Slušný film ano, ale nic přelomového. Na cestu vlakem nebo do letadla ale doporučuju.

Dva měsíce po zhlédnutí jsem na tenhle film skoro zapomněla. A to by byla škoda, protože tohle je solidní rodinné drama se skvělým hereckým obsazením. Lindsay Duncan drsné potvory (s trochou lidskosti) prostě umí, Chris Evans je sympaťák jako vždy a držíte mu palce. A malá Mckenna Grace má velký talent a relativně těžkou roli zvládla s přehledem. Vždycky je radost pohledět na atraktivního chlapa v "tatínkovské" roli s malou šikovnou "dcerkou" - je to takové milé filmové klišátko. Marc Webb točí dobré filmy, na které ale skoro určitě brzy zapomenete a po pár letech si řeknete "Á, to je ten film, kde...". No tohle je přesně takový případ.

Ten konec... sráží u mě film dost dolů. Devadesát procent filmu sledujete relativně oddechové retro, aby vám pak tvůrci podrazili nohy něčím drsným a nepříjemným. Drsné konce nejsou samozřejmě nic špatného, ale musí sedět k ději. Tady to tvůrci neodhadli a někomu může konec připadat až skoro jako parodie nebo nějaký sarkastický komentář na současnou retro vlnu zaměřenou na osmdesátá léta. Kdo si film nechce zkazit, ať film vypne o dvacet minut dřív.

Knižní předlohu jsem četla a nelíbila se mi (ačkoli si obou autorů vážím a Gaimana jako spisovatele mám jnak moc ráda). Seriálová adaptace je věrná, takže se mi nelíbí ze stejných důvodů - konec světa je tu pojatý jako vtípek, odpolední historka, kterou by si Azirafal a jeho kamarád démon mohli vyprávět nad šálkem čaje. Ale ten humor mi připadá moc chtěný, moc tlačí na pilu. O obou hlavních postavách se během minisérie nic moc zásadního nedozvíte... a vlastně ani o nikom jiném. Je to takové plácnutí do vody, které nikomu nic nepřinese. Málem byl konec světa, ale pak nepřišel a všechno se vrátilo do starých kolejí. Pár scén je dobrých, to ano, ale pak tu jsou až trapné momenty. David Tennant hrát umí, ale tady se polovinu času jen kření. Dětští herci neumí moc hrát. Dokonce i takový charismaťák jako Jon Hamm je zapomenutelný!