Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (85)

plakát

Alenka v říši divů (2010) 

Inu, kde začít? Na úvod se sluší říct, že jsem velký fanda fantaskna a i Burtona. Měl slabší filmy, lepší filmy, skvělé filmy, spojovalo je ale něco, něco, co je pro Tima typické a nikdy to nezklamalo. Tudíž- možná to vidím trochu subjektivněji. Také ale mohlo hrát roli to, že zážitek z kina mi zkazily tři slečny, které mě svými pubertálními řečmi typu "Ježiš co to má na sobě?" nebo "Ta vypadá jak nenamalovaná *doplňte jméno libovolné celebrity*" dokonale odrovnaly. Dost ale ospravedlňování. Už to, že v úvodních titlukách na mě místo obvyklého "Tim Burton´s movie" vybaflo "Walt Disney´s Pictures present", zapnulo pomyslné výstražné kontrolky, které mi napovídaly "Sbal se a vypadni!" a fakt, že pro změnu v závěrečných titulkách místo nějakého Elfmanova příjemného výtvoru začala vřískat nějaká slečinka (ze které mimochodem stoprocentně do měsíce bude nová popstar, pokud jí ještě není) mě jedině utvrdil, že tenhle filme neviděl Tima Burtona ani na obrázku, nebo jinak- Tim Burton se tetokrát někde sám zapomněl. Ostatně mě to docela zarazilo, když jsem zjistila, že peníze jdou z Disneyho kapsy, vzhledem k tomu, že Burton s ním měl co dočinění a velmi rychle prohlásil, že to není jeho šálek a zase odešel. Herecké výkony se mi nezdály nikterak oslnivé a Kloboučník je podle mě tedy nejpřeceňovanějším výkonem J. Deppa. Na druhou stranu, obě královny, jak Bílá tak Srdcová, mne potěšily, byly takové, jako si je čtenář předlohy vždy představoval, nicméně Anne Hatheway si některá svá něžná gesta mohla odpoustit, protože to mohlo působit, že je stejně pomatená, jako zmiňovaný Klouboučník a jeho parťáci, myš a králík. Co se výpravy týče, k tomu jen stručně, že na Říši divů to tedy opravdu bylo slabé. Samozřejmě, byly tam záležitosti, co mi udělaly radost. Pobavil mě Alenčin nápadník, zmiňované královny, kočka Šklíba, ale to jsou jen části a jako celek to v mých očích bohužel nezachránili. Jo a na závěr, je možné, že v 3D projekci byla některá ze složek umocněna a kdybych bývala šla na tu, připouštím, že bych to viděla trochu jinak, ale takhle... Dvě hvězdičky a to maximálně. Úprava po shlédnutí na HBO: Když vás neruší pubertální dívky, vnímáte to trochu víc- a vlastně to není zas tak hrozné. Ale pořád to není Burton.

plakát

Štěstí na dosah (2006) 

Ne, není to průměr drama, jehož popularita stojí na malém roztomilém černouškovi. Ach bože! "Štěstí na dosah" podle mě není, co zásadního vytknout. Will Sith už dokázal, že umí víc než jen "zachraňovat svět" za pomoci pěstí a tvrďáckých hlášek, jeho výkon je naprosto věrohodný i při tak neuvěřitelné kumulaci smůly, jinými slovy- ano, bude vám ho vážně líto. Celý děj graduje pěkně a vážně jste celou dobu napjatí a nevíte, jak to tedy nakonec dopadne, nicméně držíte palce u nohou, rukou, jak fandíte halvnímu hrdinovi. A to je důležité, ne?! Mladý Smith se, doufejme, potatí a uvidíme ho i v dalších filmech. Co ještě? Snad jen, že scéna, kdy jsou Chris se synem nuceni odejít i z motelu a stráví noc v podzemce je pro mě jedna z nejsilnějších, co jsem viděla a nikdo mi to nevymluví.

plakát

Předčítač (2008) 

Když jsem poprvé četla, o čem že á tento očekávaný snímek vlastně být, bála jsem se, že toho v něm bude moc; vztah mezi VELICE mladým chlapcem a starší ženou je samo o sobě téma, které už několikrát vydalo na méně či více kvalitní celovečerní film, stejně tak téma zvěrstev z druhé světové války a jejich vliv na život přeživších obětí. Nicméně, nakonec jsem nebyla zklamaná v tomto ohledu, skloubeno je to hezky a než Hannina vina je důležitější to, jak to hrozné zjištění zapůsobí na Michaela, což je správně, protože "o tom to má být", v tomto případě. Musím říct, že mé hodnocení je silně ovliněno tím, že při filmech s podobně ne úplně spravedlivými tresty, obzvlášť pokud se týkají sympatické hrdinky, to "fakticky prožívám". Kate Winslet ani Raplhu Fiennesovi myslím není co vytknout, jsou standartně nadstandartí a David Kross mě potěšil velice. Zdá se, že v každém ohledu mě film nadchnul, proč tedy jen čtyři a ne rovnou pět hvězdíček? Závěr. Pro mne příliš slabý silný závěr, který byl naprosto předvídatelný a u filmů podobného ražení jsme to viděli již tisíckrát- minimálně já ano. Přesto ale nejsem úplně sto říct, jak jinak bych si to představovala. Toť vše.

plakát

Moulin Rouge (2001) 

Možná kýč, možná slátanina, já v tom vidím určitou magii a co se může zdát až úpřehnané pro mě Moulin Rouge jako ikonu zcela vystihuje. Dokonce mě ani nerušil soundtrack, kompletně poskládaný z coververzí, říkám si, proč ne, je to docela vkusné. Do toho láska jak řemen, tradiční model- opět říkám, proč ne? Jak jinak to říct, než že se mi to prostě líbilo.

plakát

Harry Potter a Princ dvojí krve (2009) 

Těžko objektivně hodnotit filové zpracování knižní série, která se vás hluboce dotkla. Zdží mse tedy jen toho, že pan Yates nemá žádné hězdné manýry a po šíleném "Fénixově řádu" se pokusil napravit a vzal si k srdci veškerou kritiku. Film fajn, v rámci série nejlepší, byla jsem nadšena také soundtrackem. Jediné zklamání mi přinesla absence bitvy o Bradavice, avšask není důvod nedoufat, že akce se nám plnými doušky dostane ve druhé části chystaného posledního dílu.

plakát

Candy (2006) 

Obdobných filmů jsme viděli spousty, přesto mě ale zaujalo, že navzdory jiným takto tématicky laděným filmů se tvůrci spíš než na milion záběrů rozpouštěné látky ve lžičce zaměřili na rozklad psychiky, potažmo vztahu lidí závislých na drogách a ten romatický nádech mě také velice potěšil. Dle mého soudu vynikající výkon Abbie Cornish, za který taky byla náležitě oceněna, mě okouzlil, stejně tak vždy úžasný Geoffrey Rush a právem téměř uctívaný Heath Ledger. Přesto, že některé silné scény mě přinutily doslova nedudat, až příliš často je střídala hluchá, "nevyužitá" místa, které bylo třeba zvýraznit- koneckonců, to už zde bylo řečeno.

plakát

Avatar (2009) 

Nejsem fanda filmů, které ne ani tak na zvučných jménech staví zejména na vizuální stránce, jednoduše mě to neoslovuje a to je pro mě u filmu základní očekávání, nicméně tentokrát mě mile překvapilo, že příběh, leč jemný a pohádkový, nebyl zcela bezduchý a k jeho dobru mě zastihl zcela odzbrojenou a rozněžnělou, během Vánoc. K tomu, jak už bylo řečeno, připočírává velice působivý zážitek, umocněný 3D zpracováním.

plakát

Náš vůdce (2008) 

Podle mě velice zajímavý námět- Je možná diktatura i v moderní době, po zkušenostech v historii?- stejně tak zajímavé zpracování. Uvěřitelné herecké výkony (i když, vzhledem k tomu, že herci asi nebyli o moc starší než jejich postavy, hráli řekněmě pravděpodobně z velké části "sama sebe) a pro mě osobně překvapivý závěr. Jak už jsem řekla, čtyři hvězdy především za přenesení poměrně zavážného a zajímavého tématu do moderní doby.

plakát

Záhada Blair Witch (1999) 

Já ti nevim, Karle, já sem z toho nějaký rozpačitý. Ano, je to příjemné, vidět pro změnu horor, kde na vás za doprovodu mysteriózní hudby nebafá zkrvaený duch malé holčičky s černými vlásky... A ano, je to příjemné, po všech těch remacích a chudinkách posedlých dětech, ztracených pěscích, zlověstných klaunech, vrzání dvěří, zrádných macech a bla- bla- bla. Ale mě to prostě nebavilo. Nebála jsem se a vážěn jsem se těšila, až to dokoukám a pustím si SImpsonovy. A bylo odvážné sem tohle napsat, portože něvím, v jakém poměru jsou zde milovníci a odpůrci zmiňovaného seriálu. Dokonce se ani nebojím, že mé hororové chuťové pohárky neustálým přívalem stupidních sraček zmutovaly, zdeformovaly se. Ve své době to ale jistě byl maximální trhák, to chápu absolutně. Dvě hvězdičky za nápad a formu.

plakát

Díra (2001) 

Přiznávám, zlákalo mě to jen proto, že zrovna nic jiného nedávali a pojedenácté v pátek večer, při návratu domů, mě nenapadlo nic, co bych si pouštěla. Neustále jsem s ovladačem v ruce čekala, kdy už konečně vyskočí zmutovaný zombie a všechny je tam povraždí. Taktéž přiznávám, že když Liz prochází podchodem na ulici a najednou na ni zpoza kapuci protijdoucího vybafne ten vyloženě na ducha dělaný týpek Mike, trochu sem se lekla. Zhruba od půlky jsem už pochopila, jak to skončí, jen jsem stále trochu váhala, jestli páni a paní scénaristi nezapletly do děje tolik oblíbenou schizofrenii. Slouží jim ke cti, že ne. Přesto jediné, co mě na tom... dejme tomu zaujalo byl tady už zmiňovaný soundtrack a pro mě jako milovníka asijských hororů trochu změna v podobě prostředí "díry", nouzového východu z vojenského bunkru. Dvě hvězdičky.