Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (417)

plakát

30 a půl metru (2008) 

Šedivě průměrná US duchařina, ve které divák vstupuje do tajemného bytu s krvavým cákancem na stěně, na nohu dostává elektronický náramek a kázání od prudérního detektiva a jeho technického poskoka. Poté se dozví, že má domácí vězení, protože sundal svého životního partnera a navíc parťáka výše zmíněného prudérního poliše. No nic moc pocit. Takto se přesně cítí atraktivní Famke Janssen v roli vražedkynině Marnie. Na druhou stranu válet se doma, když vám nákup donese sympaťák, který se snaží od samého počátku dostat Marnie do kalhotek, není zrovna nejhorší. To by ovšem v domě nesměl běsnit násilně zesnulý Mike, který po pár vybafnutích, které sakra fungují, vytasí teprve trumfy na stůl a veřte, že to bude bolet. Marnie zoufale bojuje v bytě o svůj život, zatímco ji nikdo nevěří, že Mike byl už pěknej zmrd za svého života. Ke konci atmosféra pěkně houstne a krev stříká proudem. Co se týče herectví, tak Famke hraje stejně dobře, jako vypadá, stejně jako ostatní herci, kterých se divák v tomto komorním snímku moc nedočká. Ztvárnění ducha už tak slavné není, mé počáteční nadšení po opětovném zhmotnění Mika slábne a krom jedné sakra drsné scény je prakticky fuč. Prostředí je vybráno bravurně, příběh obstojně vystavěn a závěr není žádný provar. Stopáž je optimální, ovšem kromě jedné již zmíněné drsné scény mi ze snímku po jeho zhlédnutí v hlavě nic nezůstává. Za mě tři hvězdy.

plakát

The Tunnel (2011) 

Komentář může obsahovat možné spoilery. Další z řady pseudodokumetárních hororových handcamů. Tentokrát tu máme zářez z Austrálie, ve kterém se skupinka novinářů vydává prozkoumat nepoužívané tunely pod městem. Skupinku vede senzacechtivá Natasha, která nevěří veřejným prohlášením o pobytu bezďáků v tamních tunelech. Na začátku dílka čeká diváka trošku nuda, pomalu se vlekoucí vatáž, ve které tvůrci krátce představují jednotlivé postavy příběhu a pomalinku nahlodávají následující děj – škoda, že už od začátku je divákům jasný bodycount téhle tunelové naháněčky. Po počátečních komplikacích, které lehce nahlodávají vztahy v novinářském týmu, se skupinka přeci jen dostává do podzemního komplexu a začíná velmi slušná jízda s očekávanými trademarky žánru – roztřesená kamera, vřískající herci, trhané, ovšem velmi pěkně a tajemně pojaté záběry zla obývajícího podzemí. Vše se prokládá výpověďmi přeživších, což lehce tlumí divákův stoupající adrenalin. Ve výsledku se jedná o slušný kousek s hrajícími herci a dobře pojatým, nikoliv objevným tématem. Ovšem také bohužel s nudnějším startem a výše zmíněným trháním slušně vystavěné atmosféry v tunelech výpověďmi protagonistů. Vzhledem k tomu, že jsem se náramně bavil, přihmouřím oko a přihodím ještě čtvrtou hvězdu.

plakát

Prom Night III: The Last Kiss (1989) 

Třetí pokračování maturitní taškařice na Hamiltonské střední se nese opět v čistokrevném béčkovém duchu. Mary Lou Maloney se za pomoci pilníku na nehty vrací z pekla na Hamiltonskou střední, kde jí do oka padne maturant Alex, který si momentálně prochází lehčí krizí se svou přítelkyní Sarah. Mary ví, jak udělat Alexe šťastným a dokáže mu pomoci v každé situaci. Alexovi se to samozřejmě líbí, ale jen do té doby, než počet obětí začne lehce narůstat. Pod taktovkou Rona Olivera vytlačuje duchařský slasher ze hřiště plného mrtvol celkem vtipná komedie s několika nápaditými mordy. Tvůrce ovšem více než krví, šetří nahotou, takže se divák u představitelky Mary Courtney Taylor nedočká krom pohledu na dobové spodní prádlo ničeho. Vypustíme-li nahotu a litry krve, tak zbývá už jen dobrý příběh a slušný humor, kterým trojka naštěstí disponuje. Herci opravdu hrají, prostředí je divákovi již dobře známé, v tomto díle se ovšem kromě školních prostor dostane i do samotného pekla, kde na něj čeká pár zombií a souboj královen o svého krále plesu. A to už rozhodně za třetí hvězdu stojí, to mi věřte.

plakát

Hello Mary Lou: Prom Night II (1987) 

Prom Night se vrací, sice bez Jamie Lee Curtis, ale zato v parádním béčkovém podání, kde slasherová řezničina přechází do duchařiny. Nijak zvlášť objevný příběh divákovi předhazuje smrt trošku rozvernější královny plesu na Hamiltonské střední, následně posouvá příběh o pár let dopředu, kde se opět na Hamiltonské střední schyluje ke školnímu plesu a duch zamordované Mary Lou Maloney je připraven rozehrát krvavou odplatu. Jako nástroj své pomsty volí horkou favoritku na aktuální královnu plesu Vicky, která shodou okolností randí se synem Maryina tehdejšího přítele…nebo to náhoda není. Každopádně snímek pěkně odsýpá, herečky pobíhají před kamerou, tak jak je pánbůh stvořil a navíc opravdu hrají, stejně jako ostatní herci. Na řadu přichází i sprchová scéna, pár masakrů a několik duchařských efektů. Kněz mává krucifixem, vykopávají se hroby a osmdesátková hudba trestá ušní bubínky. Když navíc přičtu vynikající konec, nemůžu hodnotit méně než čtyřmi hvězdami.

plakát

Chaos (2005) 

Takový malý neoficiální remake THE LAST HOUSE ON THE LEFT natočený o čtyři roky dříve než ofiko remake z roku 2009. Nízký rozpočet je ku prospěchu věci, podtrhuje surovost exploitu, jež je podlitá pěknou várkou krve. Násilí jde vskutku do extrému a postava hlavního trýznitele je naprosto bravurní, ten chlap je fakt ďábel. Ostatní záporáci ujdou, ale oproti Chaosovi, podle kterého toto kratičké a úderné dílko nese název, jsou o level jinde. Obětmi jsou dvě dívenky, které po vzoru originálního snímku z roku 1972, dostanou chuť na pořádnej matroš, kterej zkrátka hodlají koupit od nesprávných lidí. Divák se dočká i pořádně šokovaných rodičů, kteří násilníky po vpuštění do svého domu odhalují a hodlají vzít spravedlnost do svých rukou. Snímek se velmi drží původního Cravenova díla, takže přichází na řadu i dvojice policistů, kteří zde působí vážně – komika je fuč. Ovšem komika se bohužel vkrádá do jednání a hereckých výkonů postav obětí, což mě místy vyloženě vadilo. Jinak se jedná o pořádný a nekompromisní nářez za poctivé čtyři hvězdy.

plakát

No moriré sola (2008) 

Přímočarý a brutální rape and revenge exploťák, který v mnoha scénách vzdává hold kultovním kouskům žánru. Příběh je prostý, čtveřice dívek, o kterých se divák dozví pouze to, že jedou domů z vejšky a že jedna z nich má konečně kluka, najde ve škarpě pomlácenou dívku. Tu šupem naloží do auta a mastí na policejní stanici, protože o kus dál bandička týpků provětrává svoje brokovnice a nejeví se, že by s nehodou dívky neměli nic co do činění. Tím, že ji naloží do auta, si zadělavájí na pořádnej malér. Pak už jen pokračuje klasické schéma žánru, dlouhé a brutální znásilnění, pobíhání polonahých dívek v lese, várka násilností a pořádně brutální pomsta s nečekaným bonusem. O útočnících divák neví prakticky nic, stejně jako o jejich obětech, až na hlavního hazla, kterej má v jistých ohledech proti dívkám těžce navrh. To však v žádném případě nebrání masakrům na obou stranách, které jsou krom znásilnění stěžejními body snímku. Ne, že by to bylo u jiných násilnických fláků vždy jinak, ale zde krom toho divák dostává maximálně tak trošku elektronické muziky z autorádia násilníků a směs zvuků, které dominují dech, tlukot srdce a zvuky lesa. Dialogy i vše ostatní ustupuje do pozadí. Kratičká stopáž díky pojetí snímku působí místy nekonečně a některé scény diváka doslova ukolíbávají, což byl nejspíš záměr tvůrců, protože po takovéto kolíbačce občas přistane do hlavy kladivo. Herci hrají, ale s ohledem na jejich úlohy, výkony moc dobře hodnotit nejdou, až na výkon jedné z obětí, jejíž zuřivý výraz při vykonávání pomsty z hlavy jen tak nedostanu. Ve výsledném dojmu se jedná o surový, nízkorozpočtový, ale zároveň zatraceně kvalitní exploit, kterému s čistým svědomím dávám i pátou hvězdu.

plakát

Mother's Day (2010) 

Vydařená novodobá americká kruťárná, kde více než na krev-ne, že by ji nebylo dost, se hraje na psychiku a to pěkně ostře. Za vším stojí nenápadný domek, který má nové majitele Beth a jejího manžílka, kteří právě paří se svými kamarády v parádně vybaveném suturénu. Během párty ovšem přicházejí nečekaní hosté. Jedná se o původní majitele domu, jejichž život se zdaleka nedá nazvat spořádaným. Tímto okamžikem startuje více než sto minutový teror, který každého fanouška hororového žánru prostě dostane. Celému teroru velí Rebecca De Mornay s kamenným ksichtem a vskutku ďábelskými nápady, jak naložit s bandičkou roztahující se v jejím domě. Děti-chlápci s bouchačkami a vykošťováky, jdou ve stopách matky a předvádějí divákovi také pár hustých kousků v čele se scénou "máte 30 sekund, jestli jedna z vás zabije tu druhou, nechám ji naživu". Psychický teror střídá fyzická bolest, vražda vraždu, nápadů čím sejmout toho druhého je více než dost a skóre se navyšuje na obou stranách. Děj je sice prostý, ale tvůrci do něj vtěsnali pár kudrlinek, které jej krásně zpestřují. Herci jsou vskutku dobří, hlavně představitelka Beth – Jaime King, které ještě neslz vystrašený výraz z chlápka s krumpáčem v MY BLOODY VALENTINE a už zase řve jak o život či představitelka ďábelské matky Rebecca De Mornay, jejíž výkon byl naprosto excelentní. Vše dolaďuje vhodná hudba a pár vedlejších postav, které také poznávají zač je toho loket. Ve výsledném dojmu se jedná o velmi dobrou horor-thrillerovou zábavu, která si zaslouží stoprocentně čtyři hvězdy.

plakát

Občan X (1995) (TV film) 

Parádní televizní počin o pátrání a následném dopadení jednoho z nejznámějších sériových vrahů v dějinách lidstva - Andreje Čikatila. Vyšetřovatel Burakov, který k případu přichází, jak slepý k houslím, musí čelit nejen vrahově rafinovaným způsobům, ale i politice tehdejšího Sovětského svazu, která mu v mnoha ohledech doslova svazuje ruce. Pomocnou ruku mu podává plukovník Fetisov a společně se pouštějí do několikaletého honu na „rostovskou zrůdu“. Jejich usilovné pátrání prolínají tvůrci epizodkami z vrahova řádění, avšak krom pár krvavých scén jde vše mimo kameru, což vzhledem k celkovému pojetí snímku není nijak na škodu. Přehlídka kvalitních herců v pěkně vystavěném příběhu, který optimální stopáží mapuje několik let hrůzy v Rostově a blízkém okolí i komunistického molocha je luxusním filmovým zážitkem pro fanoušky filmů s tématikou sériových vrahů. Třešničkou na dortu je navíc výkon psychologa, který se do případu také pouští a zakládá spis pod tušeným jménem „Občan X“. Za mě jasný plný počet.

plakát

Ex Drummer (2007) 

Zatraceně kvalitní ujeťárna o třech muzikantech, kteří žijí na samotném dně společnosti. Aby mohli založit rockovou kapelu, potřebují bubeníka. Vybraný chlápek, spisovatel, tvoří zpočátku pro diváka jedinou normální postavu dílka. Ovšem jeho skryté zájmy při vstupu do kapely ho postupně degradují na roveň ostatních účinkujících individuí v tomto bizarním divadle. Režisér se s tím vskutku nesere a valí do diváka jednu šílenost za druhou. Plešatou nadrženou matkou jednoho hudebníka počínaje a půl metrovým dickem konče. Během sestavování kapely a její přípravy na veřejné vystoupení tvůrci postupně odhalují osudy jednotlivých postav a věřte, že i tohle je síla. Kvalitní hudba, kamera, vystavění příběhu, uvěřitelní herci, salva výše zmíněných bizarností a násilnosti tvoří dokonalou špinavou směsku ve stylu drogy, sex a rock´n´roll, která optimálně naladěného, značně otrlého diváka posadí doslova na prdel a koncem, který režisér předvedl, zamáčkne hluboko do toho, na co si divák sedl. Velmi zvláštní, ale velmi dobré. Za mě jasný plný počet.

plakát

Pach krve 4: Krvavý počátek (2011) 

Krev páchne po čtvrté a tentokráte se nasládlý zápach line z největších jatek, jaké můžete v této vidlo-slasher sérii vidět. Čtyřka má bohužel ještě jedno prvenství. Je prozatím nejslabším zářezem v řádění zmutovaných vidláků. Bandičku muklů z trojky střídají opět rozjaření teens (režisér je ovšem stejný jako u trojky), kteří si v párečcích vyrazí na sněžných skútrech zařádit na chatu jednoho kamaráda. Po cestě se projeví jejich vysoké IQ a samozřejmě zabloudí. Místo perníkové chaloupky narazí na opuštěné sanatorium, kde všechno krvavé řádění mutantů započalo – snímek funguje jako prequel celé série – počátek jatek režisér divákovi líčí vskutku brutálně. Ale vraťmě se k našim teenagerům v opuštěné nemocnici, kde kromě chlastu a vtípků o vraždících maniacích dostává divák i porci lesbického sexu. Bezstarostná párty ovšem končí s příchodem očekávaných mutantů. To se odehrává ve velkém stylu. Zajímavé mordy s hektolitry krve, leckdy velmi pomalé v souběhu s kapkou mučení. Mordy, erotikou a prostředím opuštěného sanatoria, ze kterého se dalo vytěžit mnohem více než tvůrci předvedli, ovšem kladné stránky dílka končí. Záporům filmu vévodí jednoznačně herci, respektive herečky, kterým divák uvěří maximálně tak předsmrtný rykot, jinak je jejich projev bohužel slabý i na béčkový video horor. Stejně bídně jako herectví je na tom i logika chování postav. Pojetí mutantů je na stejné úrovni jako v předchozím krvavém dobrodružství LEFT FOR DEAD. S celkem zábavným finále se tahle video řežba dostává do lehkého nadprůměru. Za mě, jako fanouška série, tři hvězdy.