Chlupis

V konečném důsledku přesahuje 2001: Vesmírná odysea jakékoliv definovatelné hranice sci-fi jako takové, jelikož se ve své podstatě v tomto žánru nepohybuje a ani pohybovat nechce. Kubrickova a Clarkova genialita je nekonečná, stejně jako filozofická hloubka tohoto díla o velké cestě za poznáním, finálním objevení, pochopení a návratu.

Od leguánů k plameňákům snadno a rychle aneb oidipovský komplex v rozporu se sebou samým. Nesedne to zřejmě většině, tenhle mix Herzoga a Lynche mi ale osobně dělá až nebezpečně dobře. Udělala by se reklama, vydělalo by se spoustu prachů. Bylo by to skvělý. - Reklama na co? - Co já vím? Ale bude to skvělý.

Genialita dosahujíc kvalit Jacksonova a Landisova THRILLERu.

Magická splynutí filmového prostoru s hlasem Marion Cotillard. The Poem jakožto neodlučitelná část Lady Blue Shanghai funguje perfektně.

Hříčka hollywoodské story, která uchvacuje především parádní prací jak s filmovým, tak realným prostorem.

Vynikající reflexe narativního stylu sequelů.

Udivuje mě, že se takto chytrý a svou filmovost si plně uvědomující snímek mohl stát celosvětovým kultem mainstreamu.

And when you got your six pieces, you gotta get rid of them, because it's no good leaving it in the deep freeze for your mum to discover, now is it? Then I hear the best thing to do is feed them to pigs. You got to starve the pigs for a few days, then the sight of a chopped-up body will look like curry to a pisshead. You gotta shave the heads of your victims, and pull the teeth out for the sake of the piggies' digestion. You could do this afterwards, of course, but you don't want to go sievin' through pig shit, now do you? They will go through bone like butter. You need at least sixteen pigs to finish the job in one sitting, so be wary of any man who keeps a pig farm. They will go through a body that weighs 200 pounds in about eight minutes. That means that a single pig can consume two pounds of uncooked flesh every minute. Hence the expression, "AS GREEDY AS A PIG".

Prostředí je mccarthyovsky drsné a charaktery coenovsky sarkastické, přičemž je to jako celek hnáno kupředu skvěle vystavěným McGuffinem v podobě Joshe Brolina.

V Let Me In - narozdíl od Låt den rätte komma in - absolutně nefungují stěžejní emocionální motivy, počínaje šikanou Owena (Oscara) a konče vztahem obou hl. postav. Chloe Moretz a Kodi Smit-McPhee jsou bezpochyb brilantní herci, role, které ale mají hrát v Let Me In, nejsou ani v nejmenším psány a vymyšleny pro ně. Krása upírky (- upíra, jak napovídá originál i předloha) a až přílišná sympatičnost hlavního hrdiny ve filmu nefunguje, stejně tak přenesení příběhu z chladného Švédska do Spojených států. Zásadní rozdíl mezi severským originálem a americkým remakem vidím v tom, že ponurost švédských lokací pramení už z jejich samotné podstaty, za to ty americké musí být podporovány velmi stylizovaným gradingem, jenž však pouze zastírá fakt, že v off-line záběrovém režimu by se nedalo fikčnímu světu filmu ani v nejmenším věřit. Jinak řečeno je Let Me In kočkopes, který se usilovně snaží napodobit či nijak nepoškodit originál, dělá to ale s tak zbytečnou věrností a inspirací severskými filmařskými postupy, že v rámci škatulky amerického remaku nemá logicky šanci uspět. Stejně tak, jako švédi nikdy nenatočí plně funkční hollywoodský blockbuster, totiž ani američané nikdy nenatočí bezchybný film prolezlý severským kinematografickým feelingem. Jediné, co proto funguje bezchybně, jsou dvě kompletně přidané (či přetvořené) scény; ta úvodní a další, ke které úvod přímo odkazuje.