poster

Správci osudu

  • USA

    Adjustment Bureau, The

  • SK název

    Správcovia osudu

Romantický / Sci-Fi / Thriller / Akční

USA, 2011, 101 min

Komentáře uživatelů k filmu (1 231)

  • POMO
    ****

    Sorry, ale keď je niekto predurčený pre niečo velké, nemá sa zdržovať láskou, určenou na utešenie tápajúcich smrtelníkov! :-) Každopádne sympatický žánrový crossover, ktorý ohranú romantickú zápletku umiestňuje do originálneho prostredia a zaujímavým spôsobom ju rozširuje o pútavé úvahy o osude. Týždeň po zhliadnutí zdvíham na 4* kvôli originalite. Byť iného, smutného konca, dal by som ich hneď.(27.3.2011)

  • Cival
    ****

    Decentní futuretro pohádka o tom, jak si vybojovat princeznu a možná i půl království k tomu. Naivnější a ideologicky konzervativnější zápletku v Hollywoodu nenajdete, ale její realizace je precizní a Damon herecky utáhne sebebanálnější větu. 70%(22.2.2011)

  • verbal
    ***

    Já věděla, proč jsem dávala nažrat kočkám ještě před puštěním této nádhery! Po skončení jsem byla tak emocionálně vyřízena, že by chudinky určitě do rána chcíply hlady. Přes slzy štěstí jsem ani pořádně neviděla a málem jsem si při žehlení spálila své parádní, nedělní šaty, které jsem jako jediné padnoucí objevila v obchodě s nadměrnými velikostmi! To bych neměla co na sebe, až půjdeme s holkama na dortík, kde budeme tuhle úžasnou romantiku určitě probírat! To byla taková krása!! Vždycky jsem věděla, že pravá láska prostě musí zvítězit nad všemi nástrahami osudu!! Když při závěrečném "áj lav jú" všechno zlé jako zázrakem zmizelo, nemohla jsem ani popadnout dech a dojetím se mi úplně rozechvěl podbradek! No nic, ještě dám pár stránek Rosamunde Pilcherové a jdu spát. **** Musím připustit, že jsem se stošest minut výborně bavil. Sice jenom fantazírováním, jak by se dala nejlépe ošukat slečna Bluntová, ale to na pěkné tři úplně stačí. I ten Philip umí být někdy pěkný Dick.(25.3.2011)

  • Tosim
    ***

    Kdyby se film po většinu stopáže netvářil jako sci-fi, byl by mě bavil víc.(23.6.2011)

  • Isherwood
    *****

    Ze života. Až na to, že mí ‚andělé‘ nenosí stylový klobouk. Plus vynikající Damon, výborná Blunt, fajn soundtrack a vizuální fetiš Manhattanu navrch. Možná to odvane čas, ale teď se to strefilo jako nic jiného za poslední cca rok nazpět. [Spoiler posibility: Musím si přečíst Dicka, už jen pro to, že mě zajímá, zda-li se na konci rozlije stejně velká vlna pozitivních pocitů, jako u filmu. :)](21.6.2011)

  • Djkoma
    ****

    Dynamická a přímočará romance dvou duší, které se náhodou potkaly na pánských záchodcích, ale již se nikdy neměly potkat. Téma souboje lásky s osudem, hromadou nástrah a konspirací v pozadí lidského světa, funguje dobře, stejně jako využití některých "nadpřirozených motivů". Příběh je pochopitelně jednoduchý, ale chemie mezi hlavními postavami (Damon-Blunt) funguje neuvěřitelně a stejně tak dialogy neztrácejí ani na okamžik půdu pod nohama. Především scénárista George Nolfi si svůj debut vyloženě užívá, vytknout mu jde minimum a diváka baví po celých 106 minut. Krom toho si vybral i dobrý vizuál (město,future/retro styl) a hodně často fascinuje procházením "dveřmi"(škoda, že si tolik lidí vybaví Keymastera...). PS: podobnost s Observerem z Fringe bude dále prozkoumána, jen co seženu povídku;-)(6.3.2011)

  • Malarkey
    ****

    Každý zajímavý a originálně pojatý scénář z pera Hollywoodu já moc rád ocením. Správci osudu jsou přesně takovým tím netypickým scénářem, který má v sobě plno klišé, ale zároveň i plno nápadů, nad kterými je hrozně hezký přemýšlet. Matt Damon a Emily Blunt jedou svůj standard a parádně mi do filmu zapadli. Celé to má plno skvělých nápadů a otevřených myšlenek, které sice stejně pokaždé zůstanou myšlenkami. Ale myšlenkami, nad kterými se stojí za to pozastavit.(16.10.2013)

  • Cervenak
    ****

    Nečakane výborný Damon a nečakane znesiteľná Bluntka v čakane (pretože PKD) originálnom a remeselne perfektne ošetrenom filme. Len toho pobiehania na konci už bolo trochu priveľa a rozhrešenie trochu príliš spadlo z neba. Síce to tentoraz platí doslova, nuž ale... :)(13.6.2011)

  • J*A*S*M
    ****

    Většina lidí mluví o milém překvapení, já ale na The Adjustment Bureau sázel jako na černého koně začátku roku, takže výsledný 70% dojem zůstal mírně za mým očekáváním. Každopádně je to film ve všech směrech příjemný, úsměvný a hravý. Nastíněná mytologie pánů v klobouku působí zajímavě, býval bych se rád podíval trochu víc do hloubky - třeba na úkor té retro zamilované linie o muži v problémech a ženě, která neví. Ale to jen tak zbytečně kriticky plkám - The Adjustment Bureau funguje jako romantická sci-fi / fantasy jednohubka bezvadně, tak proč něco namítat. Škoda jen toho závěru, kde se to všechno vyřeší až příliš hladce. Na debut bez debat povedené.(5.3.2011)

  • Marigold
    ****

    Milé překvapení. Damon a Blunt se k sobě čile mají a Nolfiho pokus zpestřit romanci (ex)kongresmana a tanečnice sci-fi prvkem "kontrolórů osudu" vyšel, obzvlášť proto, že v jeho retro přístupu je cítit nadsázka a ne pokus vytěžit z Dickovy povídky něco extrémně efektního. Proti sobě tak stojí zamilovaný politik a roztomilá ekypa úředníčků v kloboučcích, v jejichž ošoupaných notesech je vepsána jakási přehledná pravděpodobnostní mapa světa. Pokud v tom přestaneme hledat filozofickou konzistenci či logiku, odmění se nám Správci překvapivě svěžím mixem thrilleru a romantického dramatu. Oproti 500 Days Of Summer či Věčnému svitu nemají sice tak úplně vyhraněnou poetiku, ale debutant Nolfi je hodně zručný a ví, co chce natočit. Po prvotní skepsi a úvodním sarkasmu (čtyři strejdové v hučkách řídí svět? WTF?) už jsem se jen a pouze skvěle bavil ( i když sem tam se zdviženým obočím), což u filmových lovestory většinou nedělám. Body pro Nolfiho. P.S. Konečně jsem pochopil, kde se vzal pan Tau.(22.2.2011)

  • T2
    ***

    Rozpočet $50,2miliónaTržby USA $62,495,645Tržby Celosvetovo $128,124,794Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov Tržby za predaj DVD v USA $9,782,317 //počet predaných kusov 516,506║ Koncepčne dobrý nápad, kde nie je čo vytknúť, možno len troška viac sa mohol rozviť dej, záver mohol byť veľkolepejší, v podstate je to prípad keď v jednoduchosti je krása, skvelá iskrivá súhra Matta Damona a Emily Blunt. /65%/(19.12.2011)

  • Radek99
    ****

    Věčný svit neposkvrněné mysli pod Nebem nad New Yorkem. Nápad okořenit celkem banální romanci sci-fi přísadami je celkem málo vídaný a režisér George Nolfi ho ve svém celovečerním debutu pojal nadmíru seriózně a vytěžil tak z dané scenáristické látky maximum možného. Je to banální, ale je to milé a celkem i dojemné. Hodně také zachraňují herci, neboť když už dojde na nějakou tu banálnější repliku, Matt Damon ji pronese tak, že scénáristovi je hned víceméně odpuštěno. Vůbec nejzajímavější je pak postupné zjištění, že mimo oslavy síly lásky se ve výsledném vyznění najde ještě dosti podstatný segment oslavující křesťanství a jeho věrouku, což je v ranku sci-fi věc velmi zřídka vídaná. Předseda a jeho plán nenuceně odkazuje k základním euroatlantickým hodnotám. Opravdu překvapující blockbuster, který sice nemá sílu a fenomenalitu v úvodu komentáře zmiňovaných filmových opusů, ovšem prezentuje sám sebe a své poselství důstojně a s vkusem...(19.6.2011)

  • Superpero
    ****

    Čekal jsem nějakou konspirační akční sci-fi a dostal jsem nečekaně romantický film. Fakt se mi to líbilo hlavně kvůli dvojici Matt Damon a Emily Blunt. Oba byli tak sympatičtí a byla mezi nimi ta pověstná chemie. Příběh o ovládání osudů byl ok, akorát to postava Matta Damona přijala docela v pohodě. Místo, aby tam na ně řval a vzpíral se, tak se je spíše snažil uargumentovat - no prostě politik :)(18.6.2011)

  • TheMaker
    **

    O čem, že to bylo? Aha, už vím, o tom, jak chlap potká na hajzlu ženskou, během 3 minut se do ní zamiluje a pak za ní běhá celý film, a za ním zase běhají nějací chlápci s kloboukem, co prý vládnou osudu. Hm.(9.8.2011)

  • Shadwell
    ***

    V následujícím textu bych chtěl ukázat, proč většina z toho, co kdy bylo napsáno o filmech, je špatně. Konkrétně jde o pojem žánr. Tvrdím, že nic jako žánr či žánrový film neexistuje. Jinými slovy chci vyvolat revoluci. A vy můžete říct, že jste byli při tom. ____ Jde o to, že každá filmová kritika (a tím myslím skutečně každá, ať mainstreamová, nebo akademická, německá, francouzská, nebo americká), stojí na jednom jediném principu: žánr versus realismus. Na jedné straně máme žánr, tj. konvence, eskapismus, populární filmy splňující divácká očekávání, na straně druhé realismus, tj. filmy angažované, umělecké, politické, ukotvené v konkrétních reáliích. Skutečně si všimněte, že i ti nejlepší filmoví kritici své texty na ničem jiném nestaví. O ničem jiném filmová kritika není než o tom přiřadit film buď k jednomu, nebo k druhému. Je to pořád ta stejně otravná a ohraná písnička. Kdokoliv mi ukáže filmovou kritiku, která se tímhle rozdělením neřídí (z Lidovek, A2, Filmu a doby, MF Dnes, to je jedno, odkudkoliv), tomu věnuji finanční obnos ve výši 50 000 korun. Kdyby snad někoho zajímalo, proč tomu tak je a proč tady ono rozdělení žánr versus realismus existuje a kdy se utvořilo, tomu budiž řečeno, že všechno (a tím myslím skutečně všechno), co bylo napsáno za posledních 2500 let v západní kultuře ve filozofii, matematice, sociologii nebo estetice, stojí rovněž na jednom jediném triviálním rozporu: člověk versus příroda. Na jedné straně máme normy, společnost, etiku, jazyk, člověka, na straně druhé chaos, anarchii, mystérium, zkrátka přírodu. Toto rozdělení má všechny možné důsledky, od banálních (mohou za mojí tloušťku tlustí rodiče – geny/příroda, nebo bych se měl hýbat – je to ve mně/v člověku), po vážnější (je tak málo režisérek proto, protože ženy nejsou od přírody kreativní, nebo za to může společnost, která jim brání v rozletu, jak tvrdí genderová studia), po velevýznamné (objevujeme matematické poučky – tzn. je „pí“ skutečně na nebesích, nebo pouze vynalézáme – takže je matematika čistě lidským vynálezem), až po ty nejzávažnější (stvořil Bůh člověka, nebo člověk Boha). Pointa je každopádně v tom, že střet člověk versus příroda je principielně shodný se střetem žánr versus realismus. Když mluvíme o žánrových konvencích, míníme tím konvence vytvořené člověkem, zatímco když přijde na přetřes film experimentální, alternativní či politicky a kulturně ukotvený, vkrádá se nám sem příroda, tzn. něco nefikčního, něco skutečného hlásícího se nejčastěji k evropské tradici. ____ Existuje ale skutečně něco jako žánr, respektive žánrový film? Co když jsme žili v iluzi? Za žánrové filmy pokládáme nejčastěji filmy mimo Evropu, není to ale spíše tak, že u těchto filmů nejsme schopni rozlišit, jestli odpovídají místní kultuře, nebo ne, protože tamní kulturu neznáme, tudíž se nám jeví žánrově a neukotveně? Víte, znám jednoho Američana, jmenuje se Jonathan, a kdykoliv se s tímhle člověkem bavím o amerických filmech, zjišťuji neuvěřitelnou věc: on o těch filmech uvažuje úplně jinak než my Evropané. Kde Evropan vidí nějaký žánrový vzorce a konvence, tam on vidí skutečné reálie a známé lokace. Vidí Boston, Indianu, Texas. Vidí konkrétní kulturní a politický kontext, nikoliv thriller. Ten vidíme akorát my, protože nám se tyhle lokace slévají do jakéhosi idylického žánrového prostoru USA daleko za oceánem. Ozývají se nám tu rovněž staré známé pošklebky na účet Američanů za to, že nevědí, kde leží Vídeň a jaké je hlavní město Španělska, aniž si připouštíme, že my na oplátku nevíme, kterými městy protéká Mississippi a kde leží Denver. Chci prostě říct, že všechny ty fráze jako „hollywoodské žánrové vyprávění“ nebo „předvídatelný thriller“ jsou jeden velký omyl, který navíc přiživuje skutečnost, že s pojmem žánr operuje úplně každý. Existují pojmy, které využívají pouze akademici (fokalizace, diegeze), vedle nich jsou ale pojmy jako žánr, které využívají úplně všichni. Samozřejmě je třeba dodat, že tak jako se nám mylně jeví filmy mimo Evropu za žánrové, jeví se i cizím kulturám mimo Evropu žánrové zase naše filmy, byť my sami je tak rozhodně nevnímáme. Je pravda, že tady jen znovupromýšlím to, co už jsem napsal ve třetím odstavci k filmu Ledová bouře, jenže iluze žánru je natolik rozšířená – mezi diváky, kritiky i akademiky, že je tohoto opakování třeba. Stojí se ještě zamyslet nad tím, jakou roli v celém tomhle problému hraje jazyk: není to náhodou tak, že u českých filmů vnímáme více postavy a méně příběh, a máme pak dojem, že tvůrci umí napsat postavy a neumí moc příběh, zatímco třeba u amerických filmů je tomu obráceně, neboť s česky hovořícím člověkem se ztotožníme nepochybně snadněji? ____ Pokud ale nic jako žánr neexistuje, jak můžou Správci osudu propojovat žánry thrilleru, sci-fi, akčního filmu a romance? Jednoduše proto, protože jsou typickým příkladem klamavého filmu, který se jako žánrový film pouze tváří, ale ve skutečnosti má mnohem víc společného s realitou USA. Neukazuje snad rozkošná scéna, v níž je manažer kampaně Michael Kelly doslova přeprogramován podivnými pány v oblecích, propojení politiky (manažeři kampaně, poradci, politici) a byznysu (andělé-ilumináti) v Americe? Oproti jiným, rozmáchlým, až barokním adaptacím P. K. Dicka jako Minority Report, Blade Runner nebo Total Recall se zdají být Správci osudu až podezřele při zemi, ale to jen proto, že odpovídají realitě. Není tu místo pro velká gesta, konflikty se řeší po staru pěstí, bez krve a bez okázalosti. Kdyby měl s touto neokázalostí někdo problém, vyčítal by filmu to, co je jeho pointou – ukázat, že organizace správců osudu není spolkem abnormálně výjimečných iluminátů pořádajících okultní seance, ale zcela normálním uskupením na způsob lobbujícího think tanku. Správci osudu naznačují, že kdokoliv se protiví systému, není odstraněn a zameten pod koberec, ale spíše může očekávat telefonát z Washingtonu, jako se to přihodilo onomu potápěči, který se rozhodl vypravit do Arabského moře vylovit odsud tělo Usámy bin Ládina. Jedna z nejzásadnějších a nejzáhadnějších otázek kinematografie, jestli vnímají Američané své filmy jako žánrové, tak dostává tváří v tvář Správcům osudu jednoznačnou odpověď: nevnímají. Netýká se to ale jen mainsreamu. Například americká nezávislá tvorba bývá často spojována s charakteristikami jako melancholie, málomluvnost či drsný humor. Přitom jsou často přehlíženy antropologické, historické či kulturní determinanty významně určující povahu této kinematografie, především v hodnocení „zvenčí“. ____ Nabízí se tu přesto jedna vážná námitka: jsou-li Správci osudu skutečně tak napevno spojeni s americkou realitou, jak vysvětlit ty kouzelné dveře, jimiž postavy cestují napříč lokacemi? Když pomineme metaforické vysvětlení (dveře coby určitý symbol moci pánů v klobouku), nabízí se mnohem elegantnější vysvětlení zastávané psychoanalytiky, podle nichž v každém předmětu musí být začleněn jeho přesný opak, jinak řečeno i ten nejreálnější film v sobě musí mít nějaký prvek magična. Asi nejukázkovější dva příklady včlenění nedokonalosti do dokonalosti nacházíme u krásných žen a v japonské kultuře: stoprocentní dokonalost je nudná a nezajímavá, proto musí být na ženě vždy nějaká nedokonalost, například Nicole Kidman a Naomi Watts jsou všechno možné, jen ne prototypem syntetických blondýn, ale proto jsou tak populární a oblíbené; podobně je nesmírně silná ekonomika a technologická vyspělost Japonska vyvážená prvenstvím v počtu sebevražd a enormním množstvím tzv. hikikomori asociálů. Jedno bez druhého by ale nebylo. Známe i další příklady: Robert Rodriguez by nemohl natáčet vynikající grindhousey bez dětských filmů a Hitlera i Goetha nám dala tatáž německá kultura, neboť zlo je obsaženo v dobru a obráceně, o kterémžto zvláštním rozporu si zafilozofoval snad každý myslitel, malý i velký. Zakončeme dvěma příklady ze světa vědy a techniky: digitální kamery přinášejí divákovi až neživou čistotu obrazu, zbaveného jakéhokoliv „života“ krystalků filmové suroviny, z čehož jasně vidíme kontraproduktivitu naprosté dokonalosti, o čemž by nás mohli poučit i stavaři: plná cihla je neprůzvučná, ale blbě tepelně izoluje, zatímco u cihly s dutinami je tomu obráceně, jinými slovy dokonalost každé cihly je v její nedokonalosti; cihla nemůže být super neprůzvučná, nebo super izolační – pak by byla totiž nedokonalá.(9.7.2011)

  • Nathalie
    ****

    Jakou roli v nasich zivotech hraje nahoda? Jsou nase volby determinovany? Je svobodna vule mytus? Je laska to, co prepisuje stvoriteluv computer? Videla jsem v posledni dobe zajimavejsi philomanci? Bezpecne znam odpoved jen na posledni otazku- nikoli.(14.3.2011)

  • Bluntman
    ****

    Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o tu nejklasičtější a nejkonvenčnější možnou podívanou, ale pokud by se šlo hlouběji, režijní debut George Nolfiho se ukáže být velice důmyslným snímkem, který odkrývá mechanismy moci. Vyprávění je sice kanonické, protože se pracuje s dvouohniskovým narativem (práce/osobní život), ale přitom se tento tematizuje a v dialozích se upomíná na způsob, jakým se dávkují informace, jsou vytvářeny mezery apod. Styl upozorňuje sám na sebe, když postavy procházejí dveřmi do zcela jiné lokality, čímž se staví na odiv iluzornost kamerou zachycených věcí, a baví se o efektivnosti kostýmů, make-upu a rekvizit, kdy tři zmíněné prvky mají sloužit k podpoře dominantní ideologie. SPRÁVCI OSUDU ovšem nikdy daný rámec nepřekročí, pouze na něj upozorňují, jelikož jsou důslednou pastiší. Uspokojí tak jak ty, kteří si zašli na další hollywoodskou žánrovku, která romancí osloví ženy a akcí muže, tak ty, kteří žádají sofistikovanější díla. Osobně z režírujících "bývalých scenáristů bournovek" dávám přednost Tony Gilroyovi, ale neokázalost této dickovské adaptace mi přišla nesmírně osvěžující.(31.3.2011)

  • Dever
    *****

    Dlho som sa tomuto filmu vyhýbal čiste len kvôli posteru čo bola obrovská chyba ktorú už nezopakujem. Film Veľmi zaujímavý ...... Celý čas som len tíško sedel a kukal na film z veľkým obdivom pretože scenár a réžia Georgeho Nolfi ma tak vtiahla do deja, že mi 106 minutová stopáž filmu ubehla nenormálne rýchlo. Tiež musím povedať že romantická dvojica ani nemohla byť lepšie obsadená ako bola, zas raz výborný Matty ktorému krásne sekundovala Emily Blunt.(28.8.2011)

  • LIVINGDEAD
    odpad!

    Stupidní hovadina o neustálých setkání a odloučení. Uplakánka a frndu chtěli rozdělit.... a je z toho film. Dnes se už opravdu točí sračky o všem!(1.8.2011)

  • B!shop
    ****

    No tak nejak jsem vubec netusil, co cekat. Nevedel jsem, o co tam ma jit nebo ze je to podle nejaky Dickovo podvidky, jen jsem si matne pamatoval nejakou ukazku, kde Damon zdrha. Jenze tentokrat se nekona dalsi Bourne. Nastesti. Damon tentokrat velice slusne hrajici si strihnul vysoce sympatickyho politika, kterej si zacne romanek s lehce jetou, ale taky fajn Blunt. Jenze tahle romanticka linie je s pribejvajicim casem odsouvana lehce na vedlejsi kolej ve prospech sci-fi thrilleru plnyho honicek, kde jde o jakousi variaci na Boha a andely, kteri ridi osud vsech lidi a predstavujou je skoro vsemocny chlapci v kloboucich. Takze po nulovym ocekavani nakonec vyborna zalezitost se skvelym a originalnim pribehem, fajnovejma hercema a na to, ze Nolfi debutuje, tak taky paradni rezii. Lepsi 4*.(14.6.2011)

<< předchozí 1 2 3 4 16 32 47 62