Rob Roy

Atraktivní námět (hrozba vypuknutí epidemie moru v New Orleans) zručně zrežírovaný Kazanem především co se týče důrazu na realistického feeling. Autenticita lokalit - skladištní komplexy, přístaviště (připomene Kazanův majstrštyk V přístavu), druhořadé zaplivané resturace...žádná studiová strojenost. Tohle není jeden z těch noirů (nebo městských kriminálek s noirovým nádechem) působících dojmem odtržení od reality, naopak je v ní pevně zasazen díky vhledu do policejní práce a prostředí nižších (např. dělnických) vrstev.

Oslnivě technicolorový (rok 1939!) melodramatický western s vlasteneckými hodnotami. Takže krásná kamera a naivita starého Hollywoodu, chemie mezi postavami bohužel nic extra. Na druhou stranu mě překvapil vývoj příběhu, kde hlavní postavy opravdu prochází sérií tragických událostí. Ford tady spíše než v interiérových dialogových scénách boduje ve snímání postav v krajině a režírování akce (první útok Indiánů je velmi zručně inscenovaná sekvence). A závěrečný běh je vyloženě roztomilá scéna.

Skvělej industriální soundtrack. Tenhle kraťas těží z přečernalého humoru, typově výborně obsazeného herce a očekávané pointy, na kterou se ale všichni zlomyslně těší :) (z pásma "Před půlnocí"z festivalu krátkých filmů 2007 promítaných v pražském Světozoru).

Už vím jaký sex nechci zažít. Ale filmařsky nic moc až na pár efektních tríčků. Nejúchylnější, ale nejslabší kraťas ze série "Před půlnocí" na festivalu 2007 v pražském Světozoru.

Perfektní budování atmosféry až do mrazivého závěru, osamělá těhotná žena (manžel odjel na služební cestu) se zvukařským nádobíčkem ve svém bytě, tematicky připomene filmy jako Výbuch od De Palmy, Rozhovor od Coppoly, nebo Hnus Od Polanského. (Festival krátkometrážních filmů 2007 v pražském Světozoru).

Moc příjemné překvapení. Poslední dobou na noirovky už nekoukám tolik co dřív, potřeboval jsem oddych, přejíst se dá všeho. Tahle neznámá záležitost s Mitchumem (jeho ležérní projev mě nikdy nezklame) má ale hutnou atmosféru zlého snu, tak silnou jsem možná nikde nezažil. Od okamžiku, kdy dojde k zápletce působí Where Danger Lives jako delirický sen vážně nemocného člověka. Potěší roztomilá "symbolika růží", motiv ochrnutí. A bacha, Mitchum OPĚT jede do Mexika, je to snad fetiš, od dob dob Out Of The Past (1947) nikam jinam v noirovkách nejezdí, případně už přímo tam se odehrává děj (The Big Steal, His Kind Of Woman). Vůbec tenhle "mexický prvek" je v béčkovějších noirovkách poměrně častý, pomalu téma na diplomku (levnější natáčení? kdoví). Dřív jsem si myslel, že Mexiko jako únik se objevilo až v dobách Sama Peckinpaha, ale ani náhodou. Škoda narychlo odbytého , který se díky dobové cenzuře odvíjí tím směrem, který zamrzí, protože tahle story směřovala k něčemu mnohem temnějšímu.

Krása. Něco takového už dneska nikdo nenatočí a ani by to nešlo. Filmy jako je tenhle je jeden z důvodů proč miluju starý bijáky. Lituju ty, kteří nedokážou poetiku těchle "naivních" starých fimů pochopit. Sakra, fakt mě to dostalo. Jeden z nejkrásnějších krátkometrážních filmů co jsem viděl.

Ve své době nepochopené (čti příliš moderní) a koukám, že v dnešní skoro taky. Vigo nejde po ději, ale po kráse okamžiku a situací. GENIÁLNÍ francouzský herec Michel Simon (viz Renoirův film Boudu z vody vytažený) ve vedlejší roli. Velmi spontánní a krásně nasnímané. Jak tu píše Pohrobek - poezie skutečnosti. 90%. Škoda, že Jean Vigo zemřel na tuberkulózu rok předtím, než byl vynalezen peniclilin, který by ho zachránil.

Sandler ochraptí, nečeše se, neholí a hned by se mu dávaly Oscar. Nehraje špatně, ale na žádné superlativy to není. Nevyrovnané, pár opravdu silných scén, hodně slušných, ale taky dost klasických hollywoodských figur smutné pohledy + jemná náladovotvorná hudba. 70%.

Něco jako Teletubbies. Pro děti do 10 let.