Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Krimi
  • Akční

Recenze (351)

plakát

M*A*S*H (1970) 

O hvězdičku méně vtipné než seriál a o to hůř stravitelné, ale zatracovat vojenskou nemocnici v Altmanově podání rozhodně nechci. Zatímco v seriálu se pořád dokola mluví o tom, jak je válka špatná, tady se to rovnou ukazuje. Ono když člověk vidí tu krev stříkající na všechny strany, tak se ani nediví, že si páni chirurgové ordinují černý humor, aby se z toho nezbláznili. A že jsou jejich vtípky někdy opravdu drsné, ne žádné neškodné popichování jako za Alana Aldy. Jen tak pro zajímavost, když už jsem u toho srovnávání, mám dojem, že si dvě hlavní hvězdy příběhu při přechodu z filmu do televize vyměnili charaktery. Tady hraje první housle spíš Trapper a Hawkeye jenom asistuje.

plakát

Jack Bull (1999) (TV film) 

Snad ještě u žádného filmu pro mě neměly tři a čtyři hvězdy tak tenkou hranici. Moje nadšení z působivého závěru ale nahlodává fakt, že postava Myrla Reddinga je chvílemi až nechutně kladná, což nezachrání ani můj favorit John Cusack, a po celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že to, co vidím, je sice skutečný příběh, ale zřejmě dost zidealizovaný a učesaný do podoby stravitelné pro televizní film (viz to o Reddingovi). Nejsme v hodině matematiky, takže můžu dát 3 a půl a nemusím při tom zaokrouhlovat nahoru.

plakát

Magická hlubina (1988) 

Besson si pro hlavní hrdiny své ódy na podmořský svět nemohl vybrat lepší představitele. Na jedné straně nepřehlédnutelný, hlučný a správně italsky temperamentní Reno, na straně druhé ten tichý, plaše se usmívající, křehce působící Francouz, kterého jsem až doteď viděla jen v samých pitomých filmech. Člověk by ani nevěřil, že můžou mít něco společného. To něco je láska k potápění a všemu, co tam dole je - protože tam dole je to mnohem lepší (ve mně to vyvolává spíš hrůzu a respekt). S obsazením Rosanny Arquette to možná trochu skřípe, ale jelikož jí patří nejkrásnější věta v celém filmu, nebudu si stežovat… tohle je první film, o kterém se nebojím říct, že jde opravdu do hloubky… jdi a dívej se lásko…

plakát

Vyděrači (1997) 

Vždycky když jsme se v tělocviku rozdělovali na družstva do vybíjené, dostal k sobě každý silný hráč nějakého slabšího, aby byla vyrovnaná hra. Řekla bych, že ze stejného důvodu vyfasoval Benicio Del Toro Aliciu Silverstone (nebo naopak ona jeho), protože právě navzdory ní a hodně slabému scénáři drží „hispánský Brad Pitt“ tenhle film zuby nehty na úrovni něčeho, co ještě stojí za to sledovat. Možná, že ani bez něj by to nebylo na odpad (přece jen je tam ještě Christopher Walken), ale nuda by to byla určitě.

plakát

Hrdinové (2006) (seriál) 

Je jasné, že před Lost by tahle rozprávka se slušnou atmosférou o lidech , kteří oplývají zvláštními schopnostmi (jak jinak většinou američani), určitě nemohla vzniknout. Kvůli všeobecnému nadšení a kvůli roztleskávačce, která strká ruce do drtiče na odpadky, jsem se ale rozhodla dát těm novodobým x-menům šanci a byla jsem ochotná nechat se strhnout tak, jako při ztroskotání letu 815. Leč k tomu nebyla příležitost. Hrdinové neměli ani tolik síly, aby mě přinutili dokoukat aspoň první řadu.

plakát

Přátelé (1994) (seriál) 

Seriál, u kterého jsem strávila mnoho hodin svého života, každý díl viděla minimálně třikrát, a přesto mě pořád výborně baví. Nevím, do jaké míry bych dokázala něčemu podobnému podlehnout dnes, ale Přátelé měli to štěstí, že mě zastihli ve správnou dobu – a už nepustili. Přestože mi vývoj některých postav nebyl úplně po chuti (nejhůře to asi odnesl Chandler, ze kterého se stal podpantoflák ve spárech psychopatické Moniky), nešlo o nic, přes co bych se nepřenesla. Asi to není nejlepší americký sitcom, jaký jsem kdy viděla, ale rozhodně je to můj nejoblíbenější.

plakát

Pumpkin (2002) 

To bylo ale roztomilé retro….

plakát

Will a Grace (1998) (seriál) 

Grace je nakopnutíhodná nesympatická hysterka A já asi nejsem dostatečně „gay“ na to, abych ocenila kvality tohoto seriálu. Že se chlap chová jako ženská, to je vtipné tak jeden dva díly, ale postavit na takovém humoru osm sezón… jedna hvězda za celkem vtipné camea (Matt Damon toužící zpívat ve sboru).

plakát

Simpsonovi (1989) (seriál) 

...život se skládá z jedné kruté porážky za druhou, až si přejete, aby byl Flanders mrtvý...

plakát

Jackie Brown (1997) 

Je fajn vědět, že Tarantino zvládne natočit i relativně normální film (ne že by ty nenormální nebyly dobré). Žádné rozsekávání na kapitoly, stačí jenom geniální casting, skvělý scénář a samozřejmě pečlivě vybraný soundtrack, jak už to Quentin umí. Jediné, co mi brání v tom vidět Jackie znovu, je ta nepřiměřená délka.