Reklama

Reklama

Do mobilní chirurgické nemocnice MASH 4077, kterou americká armáda umístila nedaleko frontové linie, je převelena dvojice nových lékařů. Jak kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkey, tak kapitán dr. Augustus Bedford Forrest, přezdívaný Duke, nemají vůbec žádnou vojenskou morálku a neuznávají armádu. Svým postojem sice nepřispívají k udržování vojenské disciplíny, na druhé straně svérázným humorem a zvláštním druhem kolegiality napomáhají sobě i ostatním lépe přežít v drsných podmínkách války, daleko od domova… Černou komedii z korejské války natočil režisér Robert Altman. Film vznikl v době odporu proti účasti vojenských jednotek USA ve Vietnamu a diváci aktuální zpracování tématu i jeho kvalitu ocenili. Získal Oscara za nejlepší scénář (Ring Lardner Jr.). Inspiroval také vznik jeho televizní seriálové podoby pod názvem M*A*S*H, jež se po jedenáct sezón s úspěchem vysílala nejen v USA, ale i v zahraničí...
Osamělý ironik, společenský provokatér a demystifikátor za filmovou kamerou – to je jeden z nejvýznamnějších světových tvůrců – scenárista, producent a režisér Robert Altman (20. 2. 1925 – 20. 10. 2006). Je také považován za důležitého zakladatele amerického nezávislého filmu a osobnost podporující mladé filmaře. Přestože původně vystudoval techniku, pokoušel se prosadit v rozhlase, později v rodném Kansas City založil vlastní produkční společnost, podílel se na natáčení mnoha krátkých snímků a pak dalších deset let pracoval v televizi jako režisér a autor seriálů. Po snímcích Delikventi a Odpočítávání se Robert Altman prosadil jako filmař právě až černou komedií z korejské války MASH, natočenou v roce 1969. Tímto dílem naznačil vlastní režijní styl: směs výstřednosti, nadsázky, překvapivého a ostrého pohledu na vztahy v rodině a společnosti. Po celou svou další kariéru se pokoušel bořit a ironizovat americké mýty, společenské stereotypy a schemata, stejně jako nemilosrdně kritizoval praktiky médií. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová, Buffalo Bill a Indiáni. Do prostředí módního průmyslu nacílil snímek Pret-a-porter, zatímco v Hráči dokonale zkompromitoval hollywoodskou továrnu na sny. Do společenských a rodinných vztahů míří jeho Tři ženy, Dokonalý pár, Svatba či Prostřihy. Pro své režijní plány dokázal skvěle využít zaběhnuté filmové žánry, například krimi v titulech Zloději jako my, Perníkový dědek a Dědictví tety Cookie. K většině svých filmů si psal scénář, anebo se na něm alespoň významně podílel. V roce 2006 byl tento významný filmař členy Americké filmové akademie oceněn Oscarem za celoživotní dílo. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (302)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Filmový MASH tvoří téměř dvouhodinový sled různých scén a scének, takže se člověk zkrátka neubrání dojmu, že seriálový formát je pro něj přece jenom vhodnější. Naštěstí je ale ten sled natolik zajímavý, suchý jako Hawkeyho martini a při krvavých scénách z operačního sálu mrazivě realistický, že si divákovu pozornost udrží i během poněkud roztahané druhé poloviny. Také obsazení je jedna báseň a Donald Sutherland, Elliot Gould, Sally Kellerman i Roger Bowen se svým seriálovým protějškům vyrovnají. Velká škoda ovšem je, že Frank v podání Roberta Duvalla zmizí tak rychle. Tři a půl. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Kdybych jako první viděl film, asi by mě dostal víc než ve chvíli, kdy jsem jako první viděl seriál. Ale on je ten seriál prostě víc nadčasový, funguje pořád a jeho vtipy přežívají tam, kde ty filmové ztrácejí s tím, jak se doba posunula. Přesto je snímek pořád kvalitní podívanou, ale nemá tak skvělý tah na bránu jako seriál. Překvapilo mě, že postava Radara je hrána pořád jedním hercem. ()

Reklama

fmash 

všechny recenze uživatele

Žeby další film, u kterého mi zmizel původní komentář? No toto... Tak nic, když znovu, tak stručně. Film hraje na mnohem vážnější strunu než seriál. To by tolik nevadilo a v tomto ohledu se hlásím k rozšířenému názoru, že srovnávání se seriálem není zcela fér. Víc mi vadí, že fóry, jichž ve filmu také není zrovna pomálu, mi nepřijdou vůbec vtipné, jenom fousaté a košilaté. Pro vážné zamyšlení nad válkou používám jiné filmy, na komedii mi to nestačilo... Tak co s tím? Nebavilo mě to. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Velmi trefná a do živého tnoucí protiválečná komedie, která, ač se to ze zdejších reakcí nezdá, v porovnání se seriálem podle mě vůbec nezaostává (možná naopak). Vlastně jde o dost rozdílné přístupy k témuž tématu - zatímco film je kompaktní a vůči válce říznější, seriál je možná až moc roztahaný, rozvernější a bláznivější, avšak ne nutně vtipnější. Jednotlivé postavy seriál prakticky staví do role karikatur. Ostatně o tom svědčí postavy Hawkeyho Pierce nebo Franka Burnse. Donald Sutherland působí v roli sarkastického chirurga kapku uvěřitelněji a postava mu sedla mnohem víc než Aldovi, který ji pojal poněkud šaškovsky. A Frank..? Je pochopitelné, že v seriálu dostal mnohem větší prostor, protože taková postava si vyloženě říká o vtipné skeče. Jenomže ta Burnsovská idiocie, která je v seriálu až přehnaně zdůrazňována, trochu zabíjí to protiválečné poselství ve prospěch rozjuchanosti, typické pro nenáročné sitcomy. Nechci ale soudit, co je lepší. Film je film...nemusí se starat o vyplnění desítek hodin vysílacího času. Vše dobré je zhuštěno v dvou hodinách a není tam žádná vata. ()

Colonist 

všechny recenze uživatele

Seriál M*A*S*H je moje srdeční záležitost, ale původnímu filmu jsem se hodně dlouho stranil. Dokoukal jsem ho až na třetí pokus. I když jsem se k němu snažil přistupovat nezaujatě, prostě to nešlo. Vím, že je tento snímek úplně jiný než seriál a měl bych k němu pociťovat jistou úctu (kdyby nebylo jeho, nebyl by seriál, nebyla by Suicide is Painless, nebyl by Radar Gary Burghoff atd.), jenže to opravdu nejde. Uznávám, že film určitou kvalitu jistě má a má dobré herce, ale zároveň se postavám narozdíl od seriálu nedá fandit a děj taky není moc zajímavý. Není to ani vtipné, ani napínavé. Seriálový M*A*S*H také nebyl vždycky jenom kupa srandy, zvláště poslední série. Avšak i dramatické epizody seriálu, třeba zrovna ty, které režíroval Alan Alda, strčí Altmanův film do kapsy. Kdybych chtěl být přeci jen objektivní, dal bych tomuhle snímku alespoň tři hvězdičky, ale sám za sebe prostě nemůžu... Pokud je knižní předloha R. Hookera stejná jako film, tak to jsou pak tvůrci seriálu dvakrát tak geniální, že z takového materiálu dokázali vytvořit kult. ()

Galerie (102)

Zajímavosti (49)

  • Altman údajně nutil herce, aby vnášeli do příběhu vlastní nápady, nechtěl aby se jen suše drželi scénáře. To se však ani scénáristovi, ani některým hercům moc nelíbilo. (hippyman)
  • Ve filmu je lékaři a sestrami zobrazena „Poslední večeře“ – obraz od malíře Da Vinciho. Konkrétně se jedná o poslední večeři „plombaře“ v 56. minutě filmu. (Winster)
  • Nápad propojit scény hlášením z táborového rozhlasu vzniknul až poté, co Altman přinesl do střižny nesourodý shluk zdánlivě nesestříhatelných sekvencí se spoustou krve a obscénního humoru. (Divočák)

Související novinky

Filmová bonboniéra

Filmová bonboniéra

22.11.2006

Je střed pracovního týdne, povinnosti se na každého jen sypou ze všech stran a vytoužený oddych je v nedohlednu. Po včerejším informačním nášupu tu tedy pro vás mám tři filmové jednohubky, které sice… (více)

Reklama

Reklama