ORIN

Nejdříve to vypadá, že Deadpool dá spojení komiksová adaptace úplně nový význam. Dokonce se zdá, že těch sebereflexivních, sebeuvědomělých, intertextuálních a metakritických momentů narušujících tok vyprávění bude tolik, že se v něm tvůrci utopí a žádné vyprávění z toho ani nebude. Pak to ale najednou zvadne jako Deadpoolova původně pěkně tvarovaná prdel a divák je svědkem sice vtipné, ale docela "tuctové" komiksovky jednoho macho ultrasexuála (tak jsme na střední říkali těm, kteří by zmerčili všechno, co uvidí).

Celovečerní debut Madeleine Olnek, který si jistě zaslouží pozornost. Už jen díky kampani na Kickstarteru, která tvůrcům vynesla necelých 7500 dolarů. Snímek osciluje někde na pomezí žánrové pastiše a parodie. Nevyniká ani tak právě tím, k čemu je přirovnáván, tedy americkým sci-fi 50. let, ale spíše queer tematikou a bizarními dialogy a situacemi, kterých je film plný. Na tomto konceptu ostatně Madeleine Olnek staví celou svou dosavadní tvorbu.

Jeden z nejlepších animáků za hodně dlouhou dobu. Něco mezi zvířecím Sim City, GTA a nedystopickými Hunger Games. Spousta odkazů na jiná dílka filmové historie a hlavně spousta vtípků a gagů. Skutečně jde o nesmírně zábavný a vtipný animák, kde sice příběh není kdovíjak převratný, nicméně je jako buddy movie o nesourodé dvojici dobře napsaný a slouží spíše jako nástroj pro divákovo poznání a zkoumání fikčního světa. Totiž světa, ve kterém všechna zvířata žijí, natolik komplexního, detailního a promyšleného, až to bere dech. Byla by velká škoda se do tak vypiplaného prostředí v nějakém z budoucích pokračování nevrátit.

Ani není problém, co dokument sděluje, ale jak to sděluje. Svoji pravdu divákovi předává stejně neochvějně jako ti, které dokument kritizuje. A to je zásadní problém. Je takové dílo důvěryhodné? Těžko říct. Pilger svými naprosto vyhraněnými názory, ze kterých neuhne ani o krok, připomíná Olivera Stonea. Trochu konspirace nikdy neuškodí, ale pokud je na ni postaven celý dokument, musí si tvůrci být jistí, že doloží dostatečný počet podložených tvrzení. Bohužel War on Democracy se často omezuje "pouze" na nikdy nekončící pronikavý Pilgerův hlas, který s jistotou sobě vlastní předává svá moudra omámenému divákovi. Děkuji, ale ne.

V jistém smyslu je postupná snaha o komplexní uchopení problematiky, která je hodně složitá a široká, lehce na škodu. Trochu se tím totiž rozmělňuje budované napětí, které skrze důkladné přípravy a samotnou akci à la Splinter Cell, mohlo vystoupat do nebeských výšin. Závěr v "Rudé" Zátoce je nicméně natolik silný a devastující, že nechávám plné hodnocení.

Velmi detailně zmapovaná kauza týkající se (ne)uvedení dokumentu Bananas!* nejen v amerických kinech. Je vidět, že nejlepší příběhy píše sám život. Sled událostí totiž dopomohl ke vzniku velmi sugestivního filmu, k jehož kladům patří zejména to, že dané události byly zaznamenávány "tady a teď", nebo krátce poté (nešlo tedy o žádnou rekonstrukci či převyprávění již proběhlého). Gertten a další vlastně musejí Dole poděkovat za to, že jim dopomohlo vytvořit další, vynikající dokument, který ukazuje, že i jednotlivec či malá skupina má v dnešním, sociálními sítěmi propojeném světě proti velkým korporacím šanci uspět.

Emocionálně mě to úplně minulo.

Nezáživná džidaigeki konverzačka, na které jsou zajímavé dvě věci. Úvodní sadomasochistická sekvence (těmi se Išii později proslavil) a závěrečná krádež, která má rytmus a napětí. Bohužel ale nic mezitím, jen spousta dialogů a podivných vztahů. Více o filmu zde: http://www.weirdwildrealm.com/f-shogunsvault.html

Třetí díl časově sice navazuje na díl druhý, nicméně žánrově se vrací spíše k úvodní části série. Vážnější tón podtrhuje úmrtí několika postav, které se v předešlých částech vyskytovaly. Obecně vzato jde o typické jakuza eiga 60. let, kde mezi sebou bojují dva znepřátelené gangy. Jejich boj vrcholí v závěrečné konfrontaci, v tomto případě po smrti obou ojabunů mezi Šiničim a tajemným zabijákem Joe. Ačkoli je z filmu oproti předešlé části cítit kvalitativní posun, nemůže být takový brán dostatečně vážně, pokud představitelku malé černošské dívky hraje Japonka natřená načerno. A na nízký rozpočet takový přešlap svádět nelze. P.S. Podtituly - Saga of Homesickness, Going Home, Duel at the Wharf, Longing for Home. Více o filmu k přečtení zde: http://yakuzaeiga.blogspot.cz/2007/11/abashiri-prison-duel-at-wharf-1965-pt-3.html

Druhý díl veleúspěšné jakuza série zastihuje hlavní postavu Šiničiho (Ken Takakura) krátce po propuštění z vězení. Během cesty na trajektu se zaplete do intrik gangu, který ukradl větší množství diamantů a ukryl je do zelených klubek vlny. Jedno klubko se během náhodné policejní kontroly ztratí a právě o něj je většinu filmu sváděn nelítostný boj. Komediálním nádechem má film blíže spíše k The Flower, the Storm, and the Gang, než jiným Išiiho jakuzárnám. Tomu napomáhá i sytá barevnost snímku a množství karikovaných postaviček (opilecká tanečnice s gamblerskými tendencemi, její submisivní manžel, hloupý Šiničiho “sluha” a další), jejichž vzájemné konfrontace vyvolávají vtipné situace. Tím pravým pokračováním, po němž bylo rozhodnuto, že se Abashiri Prison stane filmovou sérií, byl ale až další, v pořadí třetí díl, ve kterém byly pěsti konečně vyměněny za zbraně. P.S. Opět vznikl větší počet názvů a podtitulů od Another Abashiri Prison Story přes Prison Walls of Abashiri, Part II až ke The Green Ball Mystery. Více o filmu k přečtení zde: http://yakuzaeiga.blogspot.cz/2007/11/abashiri-prison-continuation-1965-pt-2.html