Recenze (546)
Čiju mahó no mačigatta cukaikata (2024) (seriál)
Milý seriál, který je ale poměrně skoupý na něco vskutku zajímavého. A tím je kritika u konce. Přímočarý, neurážející příběh (levelování...) jen potvrzují, že méně je někdy více, ale nikdy se to neobejde bez sympatických živoucích hrdinů.
Euforie (2019) (seriál)
Jsem ročníku 1977, pár dílu jsem shlédl a je to hrozná kravina. Nezajímavé postavy (nebyl to úmysl?), HYPE od všemožných médií a kritiků a především zdejší vysoké hodnocení mě utvrdily v tom, že jsem starý. Ale né hlupák.
Hokej MS 2013 (2013) (TV film)
Depresivní dokument o nezdaru naší reprezentace, který ocení maximálně tak skalní fanoušci a masochisté.
Tokyo Vice (2022) (seriál)
Josef K. jako Cizinec v cizí zemi v konfrontaci s rigidní japonskou společností. Proč né? Protože Kafku i Heinleina (mám na mysli autora sci-fi, nikoliv toho fašistu) by to nebavilo. Přítomnost Manna překvapivá, děj předvídatelný, herci senzační, závěr mizerný. Druhé sérii šanci nedám.
Problém tří těles (2024) (seriál)
Tak s tímto seriálem mám seriózní Problém, protože takovýhle postmoderní bordel (kradlo se totiž, kde se dalo: New Age, scientologie, klasická i čínská filosofie, Komunistický manifest, H.G. Wells...) mohl zachránit jen solidní příběh a zajímaví hrdinové. Nestalo se.
Show Bennyho Hilla (1969) (seriál)
Do prkýnka. Jó, to byly časy, kdy si i britská veřejnoprávní televize mohla dovolit dělat srandu. A dokonce i z žen. A teď pozor. I z mužů! V minulosti žel nebylo příliš alternativ k tomuto pořadu a tak se skřípěním zubů hodnotím jak hodnotím... .
Audience (1990) (divadelní záznam)
Vděčný a věčný střet dvou nesourodých lidí (zde intelektuál v konfrontaci s profesně nadřízeným a "dozorujícím" ožralou s funkcí) jehož úspěch přisuzuji neznalosti obyčejného diváka dramatům Ionesca, Becketta a dalších a především postavě nekriticky přijímaného autora. Dvě hvězdičky za všechny herce a třetí za nostalgii s jakou na dobu, kdy jsem záznam poprvé shlédl, vzpomínám.
Predestination (2014)
Je škoda, že nejslavnější povídka anglosaského světa na téma cestování časem obdržela tak průměrnou filmovou podobu. Z takto originálního nápadu -hlavní hrdina je sám sobě otcem i matkou- šlo vytěžit rozhodně více. Naštěstí jsem nic neočekával a přesně tolik se mi dostalo.
Death's Game (2023) (seriál)
Další z žánrových bordelů z Jižní Koreje, který mě minul. Značná část viny leží na hlavním hrdinovi, protože tak nesympatického chlapíka aby jste pohledali. A když už se začne alespoň trochu charakterově profilovat, příjde konec, který je takový nemastný, neslaný... .
Vrána (1994)
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá (české přísloví)... . Další z mnohých filmových vítězství forem nad obsahem, tentokráte mimojiné podpořené vděčnou muzikou a na svou dobu slušným vizuálem a akcí.