Jack.Pott

Brilantní metafora z Matrixu I. je stále působivá. Dokonce tu máme doplňkovou myšlenku: Egocentrický jedinec se odmítá podřídit celku, aby nemusel zemřít, rozmnožuje se jako vir, roste jako rakovinotvorný nádor, a tak ničí svět. Ale bohužel začínají převládat buch - buch - buch - létající karatisti a podobné kokotiny.

Matrix všeobecně sugeruje, že lidská populavce živoří v zajetí Systému, nevědomá - ždímaná - vykořisťovaná - vlastně spící - pohřbena za živa. Možná tomu tak je. Ale zcela určitě je Matrix věrnou parafrází na zvířecí velkochovy. Vždyť my s živočichy zacházíme jako s baterkami, jako s bezcennými zdroji energie. Rozmnožujeme je ve stísněných líhních, neukážeme jim ani modré nebe, pouze je tranformujeme tak, abychom z nich mohli načerpat bílkoviny atd. Pakliže nás dusí Systém, je důvodem naše vlastní bezcitnost a agresivita. Zvířata - lidé - Systém - Země, to všechno spolu totiž jaksi souvisí.

Bouřlivé víno je silně prosocialistický film, což působí dílem legračně, dílem dojemně. Socialismus s lidskou tváří i kapitalismus s lidskou tváří vypadají podle mě stejně - asi jako Vladimír Menšík nebo Jan Werich v životní formě. Abych použil klišé, "ono je to totiž o lidech". Když budeme co nejprospěšnější, nejhodnější, nepracovitější, nejsolidárnější, bude svět plný císařových pekařů (pamatujete na píseň "...a všichni všechno budem mít dohromady..."?). Anebo spravedlivých, dobrosrdečných vinařů. Anebo neodolatelných hokynářů (vzpomínáte na upřímného soudruha Menšíka v Ženě za pultem?). Jenomže stále je ještě v lidech přespříliš sobectví, hamižnosti a hlouposti. A tak břichatí potentáti i obyčejní dělňoši chtějí privatizovat, soukromničit, kšeftařit, šmelit. Soutěžit, kdo koho přechčije. Bouřlivé víno připomíná Gogolova Revizora. Měšťácké oportunisty přechčije nejdrzejší hajzlík. Prostě fraška, jako když neustále nadržená vesnická holčina má předvést striptýz za prachy (Iva Janžurová). Ale nakonec dopadne všechno dobře: lidsky, socialisticky :-).

Nebylo pozdě! I když už měla Terina zlomené srdce a byla kolotočářským primitivem připravena o pannenství, ještě nebylo pozdě! Měl jsi na ni, Vojto, zakřičet důvod, kvůli němuž jsi za ní nepřišel po půlnoci k řece! Ona by to pochopila! Všechno lze překonat, když člověk zná smysluplný důvod! ... Tak, a nyní konec hysterie. 60. léta byla zkrátka zlatá. Socialismus s lidskou tváří umění, zdá se, svědčí. Jenom herecký výkon Júlia Vaška mi přišel nesnesitelně křečovitý. A když vidím, že i uprostřed československých dějin byly slovenské herečky nuceny hovořit po našem, mám k tomuto tuzemskému nešvaru ještě větší odpor. Slovenština je krásná, slyšíme ji v ČR denně, tak proč nutíme Slovenky lámat tvrdou češtinu, když stejně podle přízvuku poznáme jejich sympatickou národnost.

Když se lid semkne, aby v milionech masek jediné tváře ohromil držitele tupé fyzické moci, mám trošku na krajíčku. Přesto tuším, že film V jako Vendeta je jenom nedokonalou napodobeninou originálního komiksu, který díky žánrovému zařazení snese víc. Šermující superhrdina, cákající kalužemi nepřátelské krve, to je na plátně přecejen poněkud kýčovité. Ale o naší době každopádně leccos vypovídá, že málokoho příběh o revolučním útoku na Parlament pohoršuje.

Haha - chichi - líbezné. Holčička Maggie Gyllenhaal je zoufalstvím bez sebe, když nedostane na holou. Chlapeček James Spader je parodií freudovského neurotika, který má problém promluvit a pakliže si občas nešlehne herák nebo nezaběhne maraton, vypadnou mu oči z důlku. Sekretářka je kvalitní komedie. Komediálně ovšem zobrazuje také vztahovou dominanci - submisivitu: Muž nejdřív málem nechá družku chcípnout hlady, aby následně nastala romantická idylka. A aby vášnivý divák dostal svoje, nakonec Maggie upustí na čerstvě povlečenou postel ošklivou mrtvolu chrobáka. Mazec. Husťárna. Až neuvěřitelná :-).

Příjemný úsměvný odpočinkový kousek, nebýt všeobjímající myšlenky "způsobené škody uhradí oloupeným bankám vláda; a vláda nám tyhle peníze ukradla, mi si je jenom bereme zpět". Tak to přece, kurňa, není, stát funguje na základě určité společenské smlouvy, kterou většina populace akceptuje (jinak by vzniklo zřízení jiné - třeba anarchismus, ať už "levicový" nebo anarchokapitalismus). Bohužel je vidět, že Bruce Willis je zaprděnej republikán :-). http://www.buzzfeed.com/mjs538/40-celebrities-who-are-republicans

Výmluvná je ústřední píšeň http://www.youtube.com/watch?v=fqZo_wx6FfQ Tavadas Soham. Závěť je o hrdné autonomii vesničanů, skromných potřebách opravdové lásky, perverzitě mafiánských kapitalistů, a hlavně o nekonečné hostině, která nás všechny čeká tváří v tvář svatému Nikolaji :-).

Zdeněk Mahler je zkrátka ze staré dobré školy. Tragédii synovraha a mukla Františka Saidla plánoval natočit už v 60. letech s Milošem Formanem, a osudové náměty neztratí hodnotu ani po půl století. Z mého pohledu není film Lidice o vyhlazení Lidic, ale právě o "Karlu Rodenovi", pohlavním pudu a českém švejkovství. Zatímco polská Katyň byla důsledkem celonárodního odboje a mnohasetleté hrdosti, české Lidice způsobila izolovaná partička parašutistů a přitroublý vesnický holkař.

Nejlepší film je ten, kterej chtete taky prožít. Im Juli. Evropské bludiště před Schengenem, milostné hledání z časů feminismu. Daniel není partie pro ženy, které chtějí opravdového chlapa. On totiž fakt dlouho neví, co chce. Zato Juli je holka do deště, takovou hledá každej.