bery71

Škoda že film, který je po všech stránkách obrazově vybroušený, ale přesto není schopen si udržet stejnou tvář po celou délku. Možná že si za to můžu sám, protože Kaurismäkiho styl nehereckých filmů mi v zásadě nesedí, ale já sám jsem zaznamenal několik hlušších míst. Na druhou stranu, například scéna hudebních vystoupení je drásající. Mám smíšené pocity - uvidíme po příštím zhlédnutí.

Psychologický? Tak to asi ne. Ale jako odpočinkové drama pro nedělní večer to beru.

Je to hloupost. Od začátku do konce. Pořád a pořád. A platí to pro každý jeho film a pro celou kariéru, ale Stallone a Balboa jsou zkrátka dementně skvělý i skvěle dementní. A upřímně řečeno za závěr posledního Rockyho by se nemusel stydět kdejaký režisér.

Musím se přiznat, že District 9 splnil má očekávání i obavy. Neill Blomkamp svůj film rozehrál skvěle. První úvodní rozhovory a celá "televizní reportáž" z místa střetu dvou civilizací je až temně autenticky realistická. A nejen že nás zcela přirozeně a klidně posadí do děje, ještě nám podá předkrm a řekne dobrou chuť. Předkrm chutná pořád dobře, ale zrovna, když očekáváme vyvrcholení hlavního chodu, ucítíme, že přece jen se mladému umělci třásla ruka nad hrncem. Něčeho je moc, něčeho málo a tak trošku nám to začíná smrďet něčím úplně jiným a to (ne nutně špatným) akčním sci-fi. Posledních dvacet minut je naštěstí znovu dokumentárních a znovu skvěle mystifikujících. I když mám trochu trpko v puse - Neil má talent.

Nepopírám, že Laura Halilovic je talentovaná a pro film nadšená, ale přece jen si měla uvědomit, co chce točit. Na jednu stranu chce točit filmy, jako Woody a na druhou stranu chce točit autentický dokument o svojí rodině a komunitě. Na oboje má možná talent a zápal, ale jednom na jedno prostředky. Jsem zvědav, zda-li to byl její poslední film.

Ach jaká je to krása, když člověk vidí český film - tedy dobrý český film. Hruď se mi dme pýchou a jsem dojat, že tak kvalitní umělecké dílo vyprodukoval Čech. Nejsem nadšeným divadelním divákem a tedy i kus zvaný Karamazovi unikl mému oku, ale přesto jsem si jeho zkrácenou filmovou verzi náležitě vychutnal. Čekal jsem sice, že sám pan Zelenka nám nabídne přece jen trochu více, než-li jen velmi kvalitně natočenou divadelní hru. Ale i tak - volám, snad ne naposled - konečně film!

Velice dobře vyvážené pocta všem černým americkým gangsterkám z drsných sedmdesátých let (pro člověka narozeného v roce 94 opravdová historie). Skutečně. Na druhou stranu - těžko hledat publikum tam, kde nikdo skutečně nezná originál. Těsně pod čtyři a to mám béčka rád.

Když už je to tak populární, tak jsem se po dlouhém přemáhání rozhodl jeden díl zhlédl a vydržel jsem 5 min. Upřímně řečeno je to na úrovni pokémonů, ale ještě je to trapné.

Zachytit natolik složité (možná až příliš) životní situace, vztahy a příběhy je nesmírně těžké. Tedy zachytit je takhle. Tak uvěřitelně, smyslně, krásně i dojemně. Lehké Almodovarovo umění není náročné a přesto je nesmírně milé a uklidňující. Postavy dovádějí a příběh vzkvétá. Nejen skvělé drama ale i komedie. Brilantně zkombinováno. Žánry se doplňují, střídají a prolínají, aniž by se krátily, degradovali či pohoršovaly. Krása.

Velmi pohodová oddechovka, která si od začátku na nic nehraje. Neokoukaní herci působí mile a přirozeně. Jednoduchá režie a jednoduchý scénář, který je zasazen do (naštěstí) zkrácené stopáže. Vnitřní monolog hlavního hrdiny i s integrovanými zprávami (pravidly) se mi líbil a celkově jsem příjemně překvapen. "You've got to enjoy the little things".