bery71

I přes značnou averzi k obou hlavním představitelům jsem byl velmi příjemně překvapen. Nejen jejich výkony, ale i celou dějovou linkou. Vše je poměrně dobře sehraná hra s divákem. Hlavní pointa se sice točí stále do kola a za dvě plné hodiny se skoro nepohneme z místa, ale stejně je to zábavné. A ten konec? Ten je přinejmenším stylový.

Původní trailer jsem považoval za velmi povedenou recesi v Rodriguezovo typickém podání. O rozpracování celého vtípku na celovečerní vtip jsem ani nepřemýšlel. Z rozhodnutí Rodrigueze tak učinit jsem byl trochu rozčarován. Sice jsem dychtil po jeho novém ďábelsky skvělém díle, ale tohle se mi zdálo trošku moc a bál jsem se paskvilu. Nakonec jsem dostal něco mezi. Zábava to je a královská, ale žádnou extra kultovní hlášku nebo scénku jsem neviděl. Uvidíme při dalším zhlédnutí.

Překvapuje mě, že v dnešní době je ještě možné přijít do filmového klubu, v klidu se usadit a zhlédnout pěkně postaru udělaný animovaný film. Žádné počítače, žádně 3D. Je sice jisté, že vzhledem k požadavkům většiny, v animovaném světě není budoucnost modelíny a pastelek růžová. Věřím však, že se vždycky najdou nějací nadšenci ochotni investovat hodiny a dny pouze do rozpohybování plastových indiánů a kovbojů. Krásně strávená hodinka a kousek u lehlého humoru plného koní a krav. Nezapomenutelný originální dabing malého kovboje.

Film z jedenadvacátého století o drogách a následcích způsobených jejich užíváním? Tak to bude další moralizující pozor, pozor takhle ne. Vidíme to na každém kroku. Bu bu bu tam, bu bu bu támhle. Na druhou stranu na csfd devadesát procent, samá početná souhvězdí a kladná kritika téměř každého, koho se zeptáte. Tak to bude bomba, ne? Těžko říct, jak máte hodnotit film, u kterého vám spadne brada už po několika minutách a vy jen s otevřenou pusou zíráte. Strhující, dech beroucí, gradující. Po všech technických stránkách brilantně zvládnuto, tak aby divák byl do děje vtáhnout a nepuštěn. A ono to docela dlouho funguje. Nakonec ale tu pusu na chvíli musíte zavřít a uvidíte, že vevnitř není nic. Hlubší smysl, skrytá myšlenka, poselství? Ne. Film nic neskrývá a to, co vidíme hned, je to jediné, co tam je. Naštěstí chybí jakákoli moralizující vložka. Žádné vykoupení hlavních protagonistů. Ne, ne, ne. Aronofsky tvrdí zcela jasně - Takhle to je, ale jak si život zkazíte vy, je vaše věc.

Klasický horor (ve svém žánru na vysoké úrovni). Nemám rád klasické horory. Bál jsem se. Nerad se bojím. Proč já se na to koukal?

Možná že, kdybych byl překonal vlastní ješitnost a odhodlal se zaplatit 200,- Kč za 3D kino zážitek, bych mluvil jinak, ale na skromném domácím monitoru jsem žádnou převratnou digitální extázi nezaznamenal. Nuda, nuda. A když už se chtěli inspirovat hrou měli tak učinit ve větším měřítku. Tenhle paskvil nemůže uspokojit ani jednu část publika.

Pohodlný popkorn bez většího překvapení. Bavil jsem se, ale nic nového jsem nezaznamenal.

Méně norské, méně teen, méně hororové, ale rozhodně více akční a drsné. Zůstávám na dvou, ale myslím, že ani paní Ripleyová by se za ten konec nemusela stydět.

Rozhodně se nepovažuji za fanouška žánru a sám bych si slasher nikdy nepustil. Nicméně musím uznat, že norská verze amerických teen vyvražďovaček ještě k tomu se slovenským dabingem byla...přinejmenším uspokojivá. Kdybych se za to tak nestyděl, i tu třetí bych přihodil, ale pokusím si zachovat důstojnost a zůstat na dvou hvězdách.

Tokio je, a mluvím o filmu, nikoliv o městě, jedním slovem zvláštní. Netradiční seskupení tří povídek. Ta první Interior Design (3*) je překvapivá svým vyústěním. Přesto se jednalo o pro mě nejméně zajímavý příběh. Merde (4*), tedy druhý díl Tokia!, je rozhodně nejulítlejší a to jak formou tak obsahem. Tvrdá satyra jakékoli společnosti. Poslední příběh Shaking Tokyo (4*) vypráví o člověku, co chtěl utéct před světem, ale svět utekl k němu. Cesta zamilovaného Hikikomoriho zpět do života je ze všech povídek nejvyváženější a možná, že by se dala rozpracovat na celovečerní film. Tak jako tak je Tokio! příjemná návštěva dalekého východu.