Ťapka

Pomalé, úzkostné, naturalistické, bezútěšné,neokázalé a děsivě uvěřitelné drama.Uff!

Pamatuju si jen na temné siluety hrdinů, jejichž koně se vzpínali s tím rudým zapadajícím sluncem v pozadí, a na pocit čiré blaženosti. Určitě to byla děsivá blbost, ale v roce 71, kdy mi byl šest, to byl spolu s Šedým pírkem můj absolutní kulťák. A ještě Příběh pravdové lásky, nebo jak se to jmenovalo.

Trochu otrava, ale aspoň mu o něco jde. Uvidíme za deset let...

Dobrodružství kriminalistiky spářené s reklamou, nudná a pozérská vyfintěná chcíplotina. Německý expresionismus? Hahaha! Dextře Morgane, ty to vidíš!

Klišé, neklišé - Vinetou byl první velká láska mého života, mám ráda Princeznu Mononoke a Vasquezovou z Vetřelců, volím zelené, tak co bych dělala inťošku. Jen škoda, že tu nakládačku dostanou zlouni jen úplně zřídka i v reálu.

No božínku! To je ten seriál, kvůli němuž jsem cítila něhu k ukňourané první ženě majora Zemana - velmi matně mě pronásledovala vzpomínka z nejútlejšího dětství na tu senzační romantiku.

Některá témata by se měla už z respektu k obětem zakázat třetiřadým patlalům. Příšerný dabing nasadil dýchavičnému zpracování korunu . Těžko říct, jak může někdo po Pianistovi nebo Korczakovi natočit tohle. Jedna hvězdička za to, že se mi prostě nechce dávat "odpad" filmu o holocaustu.

Ta bezmoc! A za dva roky totéž zažívali vojáci OSN ve Rwandě. A předtím a potom bůhví kde ještě.

Zručné, didaktické, učebnicově dojemné - jen by mě zajímalo, kolik diváků bylo pohnuto osudy skutečných obětí, nejen hlavního hrdiny. Otřesné zacházení s reáliemi, jedno klišé za druhým.

Prepuberta je vždycky peklo - kdo má štěstí na kamaráda, má zpola vyhráno. Sociální sonda do života nižší střední třídy cáknutá originálním multikulti motivem - jinakost má všelijaké tváře a i upír má svoje starosti. Držím palce, děti!