Osud člověka

Skvělý Bondarčuk, mimořádně silný film, bylo by již načase občas nějaké tyto filmy zopakovat.Tu scénu, o niíž píše Lima chléb - vodka asi málokdo zapomene. (Za svoju pogibeľ vyplju....Posle pjervogo stakana nezakusyvaju...Posle vtorogo stakana neprivyk zakusyvať...) A ten stakan byl pořádný skoro půllitrový. Vrcholem gradace toho válkou zpackaného života jedinců přece jen není naprostá beznaděj a to je ta jímavá scéna v náklaďáku v závěru filmu, jak píše ve svém komentáři landau. Kromě několika domácích ocenění získal v r. 1959 hlavní cenu MFF v Lokarnu a hlavní cenu film. festivalu pracujících v ČSR - Křišťálovou vázu. (09.08.2003)

Osud človeka je vynikajúce dielo ruskej literatúry, no mám pocit, že režisér a predstaviteľ hlavnej postavy Bondarčuk ho pojal ešte lepšie. Nemám rád čiernobiele filmy, ale po tomto som siahol s radosťou. Hrôzy vojny sú tu zobrazené tak verne, ľudsky, divák má pocit autenticity a blízkosti, čo u mnohých dokumentov môže chýbať, pretože sú ladene historicky a vzdialene. Tu sa toto nestane, človek je do deja vtiahnutý. Hoci pôvodný autor Šolochov dielo ladil i oslavne, Bondarčuk stavia Osud človeka do formy hlavne protivojnového filmu s prvotriednym scenárom. (16.05.2017)

Bondarčukův sice černobílý, ale vnitřně velmi barevný film o tragickém lidském osudu ruského vojáka Sokolova. Přežil jsem tradičně rozvláčnější ruský začátek (předlohou byla novela od Šolochova, autora Tichého Donu - kdo to četl, ví o čem mluvím). Pak začal film o osudech Němci zajatého vojáka být napínavý a později i velmi silný a dojemný. Snímek připomíná svým stylem další výborné sovětské filmy - Bojovali za vlast, nebo Příběh opravdového člověka. Ukázka (po první sklenici nezajídám): http://www.youtube.com/watch?v=l8jK3op7fwI&feature=related (02.05.2012)

Ruské válečné filmy jsou pro mě pokaždé silným zážitkem. Možná silnějším, než ty americké, protože jsou syrovější, opravdovější a uvěřitelnější. Osud člověka není výjimkou. Andrej Sokolov je prototypem obyčejného člověka, kterého válka semele, rozžvýká a vyplivne. Vidím společný výchozí bod s Ditou Saxovou, byť ta to ve výsledku uchopila jinak. Víc ruských válečných filmů v České (potažmo v české, ale tomu nevěřím) televizi, prosím. (03.05.2016)

Sergej Bondarčuk je skvelý a šikovný chlapík. Osud človeka je bez nadsázky jeden z najlepších /ruských/ vojnových filmov. Píšem vojnových, ale paradoxne sa vo filme takmer vôbec nebojuje. Rusi natočili desiatky propagandistických filmov s udatnými hrdinami, kde často veje červená zástava a mená ako Lenin a hlavne Stalin sa ozývajú až podozrivo často. Tomuto sa Bondarčuk šikovne vyhol a sústredil sa iba na človeka ako takého, s ktorým sa môže stotožniť úplne každý. Aj preto je film rovnako aktuálny ako v čase svojho vzniku. Naozaj, osud človeka v tomto filme je ťažko skúšaný. Niektoré scény sú aj dnes veľmi pôsobivé a Sergej Bondarčuk by určite ani dnes nič v tomto filme nemenil. Scéna s nemeckým veliteľom a posledným pohárikom pred popravou je nesmrteľná.Odráža nezlomnú povahu ruského vojaka a aj preto na veliteľa zapôsobil a daroval mu život. Ale žiadna výhra to nieje. Po všetkých tých útrapách, ktoré hlavná postava musí prežiť sa v jeho temnom živote predsa len objaví záblesk svetla. Následuje jedna z najsilnejších scén a je takmer isté, že si ju budete do smrti pamätať..." A vieš kto ja som?...Predsa tvoj otec !" Tento moment vám iste zovrie hrdlo a mnohí si iste aj poplačú. Jeden z mála filmov, ktorý sa dá pozerať dookola a neomrzí, čo vypovedá o jeho neskutočej kvalite. Bondarčuk - maladec! 100%. (17.08.2011)