poster

Poznamenaní

  • Švýcarsko

    Die Gezeichneten

  • USA

    The Search

Drama / Válečný

Švýcarsko / USA, 1948, 105 min

Režie:

Fred Zinnemann

Předloha:

Betty Smith (kniha)

Scénář:

Richard Schweizer

Kamera:

Emil Berna

Hudba:

Robert Blum

Střih:

Hermann Haller
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • NinonL
    ****

    Hodnotím vysoko hlavně vzhledem k době vzniku filmu. Tehdy byly ještě rány hodně rozjitřené a na příběhu válkou rozdělených a hledajících se rodin je to vidět. Montgomery Clift hraje amerického vojáka, který objeví - zachrání - chytí chlapce, který utekl z centra pro děti dovezené z koncentračních táborů. Naučí ho anglicky a chce si ho odvézt s sebou do USA. Chlapec dříve vůbec nekomunikoval, nepamatuje si nic z minulosti a nezná ani své jméno. Takových dětí, které si prošly peklem války, bylo hodně. Jejich přeživší rodiče je často marně a dlouhé měsíce hledali na různých místech Evropy. Pěkný a dojemný film.(27.6.2017)

  • Marek1991
    *****

    Žiadna citová vydieračka, to je fráza. Už mám pocit, že pri každom filme, ktorý je emocionálny, tak ľudia toto slovo v komentároch používajú stádovito. Skutočnosť bola ešte viac emocionálna. Film o stratených a zdeptaných deťoch je bez pochýb silná vec a nanešťastie skutočná. Je smutné, že mnoho detí dokonca svojich životov nezistili skade sú, nenašli svojich rodičov, to isté platí pre rodičov detí. Z Poľska bolo do Nemecka na prevýchovu cez vojnu odvlečených vyše 200 000 detí, z toho sa ich späť podarilo dostať asi 15 000. Keď si pomyslíme, že Nemecko bolo tiež ako Poľsko zničené, tak veľká časť dnešných Nemcov sú vlastne pôvodom Slovania, ani o tom nevedia, lebo tie deti ktoré prežili sa dočkali dospelosti práve v rokoch najväčšej populačnej explózie v Európe v 50. a 60. rokoch a vtedy zakladali rodiny. Koľkým dnešným obyvateľom Nemecka by sme však mohli priradiť niektorú zo slovanských národností už nevedno, lebo každému už je jedno jeho história, aspoň mám posledné roky taký pocit, lebo všetko sa globalizuje a zisťovanie podľa telesných rysov je pre mnohých ľudí ponižujúce vzhľadom na to, že to robili práve nacisti. Film nie je ani naivný, ten koniec bol skrátka len vyústením náhod a určitých udalostí, ktoré často pomohli k vzájomnému stretnutiu, lebo vtedy pomohla snáď každá maličkosť a aj takéto veci boli bežné. Treba si uvedomiť, že je to nielen silná téma a skvelo zahraná, ale aj z roku 1948. Je to významný počin svetovej kinematografie.(6.7.2013)

  • Matty
    ****

    Ve své době jistě milé pohlazení po válkou zdeptané duši. Také dnes však velice dojemný příběh, jenž si zaslouží být viděn a oceňován již pro svou vysokou míru realističnosti. Vždyť první minuty jako by byly vyňaty z nějakého dobového dokumentu. Odpovídá tomu komentář i věrohodnost prostředí, ve kterém se natáčelo (nechybí ani pár záběrů z tehdejší Prahy). Zhruba v třetině začíná film inklinovat spíše k jemně nasládlému příběhu o přátelství, ale ani na okamžik se nestane natolik sladkým, aby skolil třeba i méně tužené diabetiky. Zásluhu na tom má Montgomery Clift v roli amerického vojáka s dobrým srdcem, kterého jsem zatím v žádném filmu neshledával natolik snesinelným, a také neustálé připomínání hrůz koncentračních táborů. A to zpravidla nikterak explicitní formou. Jde spíše o drobné náznaky, jejichž působivost je umocněna záběrem na nevinnou, avšak poznamenanou dětskou tvář. Poznamenaní - český překlad je v tomto případě myslím zcela přesný a vystihuje jeden z nejvážnějších problémů spojených s poválečným obdobím. Teprve při zjištění, jak těžko zapomínali přímí účastníci, vyvstává na povrch děsivost skutečnosti, jak snadno zapomněli (a nadále zapomínají) mnozí jejich potomci. Na Poznamenaných je rovněž potěšující, že když se zde mluví česky, je to skutečně čeština, když polsky, skutečně polština atd. ... v tomto ohledu byli tvůrci nanejvýš obezřetní - kéž by s podobnou pečlivostí vznikal každý válečný snímek. Člověk by nevěřil, kolika procenty se na výsledné atmosféře podílejí právě takovéto "detaily". Sice mě naštvalo, že se ten malý kluk naučil během pár dní anglicky tolik, co já za nějaké dva roky, ale na konci jsem byl v takovém citovém rozpoložení, že jsem mu rád odpustil. 85%(8.5.2007)

  • Skip
    *****

    Skvělý, částečně neorealistický film, ukazující drama traumatizovaných dětí vracejících se z koncentračních táborů. Poznamenaní stojí na třech pilířích. Nejmenší výškou, nikoliv však významem je Ivan Jandl (Karel), který hrál malého kluka vracejícího se z Osvětimi, ztraceného a vyděšeného. Druhým pilířem je Montgomery Clift (Steve), americký voják, který se malého Karla ujal. A třetím pilířem je Jana Novotná (Karlova matka), která nepřestává Karla po válce hledat, ač má jen malou naději, že svého syna ještě někdy uvidí. Tento film je lahůdkou.(15.5.2007)

  • Falko
    ****

    V poslednej dobe mam nejako stastie vidiet vela filmov z druhej alebo z prvej svetovej vojny, ale tento je vynimocny tym, ze sa odohrava len chvilku po skonceni tej druhej. Nekonecne hladanie matky syna a zase naopak syn hladajuci svoju matku vzbudilo vo mne silne emocie a o zavere filmu nehovoriac. Detsky herec Ivan Jandl podal naozaj skvely vykon, za co dostal i Oscara a preto je pre mna zahadou, ze nedostal ziadne nejake zaujimave ulohy, co znamena, ze Oscar nie je vzdy zarukou uspechu vo filmovej branzi pre buducnost. Proste opät dalsi vynikajuci film odohravajuci sa aj v Prahe... 11.02.2009 _____ Montgomery Clift - (Ralph ´Steve´ Stevenson) +++ Jarmila Novotná - (Pani Hana Malíková) +++ Ivan Jandl - (Karel ´Jimmy´ Malík) +++ Aline MacMahon - (Mrs. Murray) +++ Hudba: Robert Blum +++(11.2.2009)

  • - Ivan Jandl získal za svou roli dětského Oscara. Komunistické úřady mu však nedovolily si ho osobně převzít. Do Československa mu byl však později přivezen. (lucascus)

  • - Ivanovi Jandlovi prišlo vzácne ocenenie poškodené a jeho otec si zašiel po vysvetlenie na colnicu. Komunistom bola miniatúrna soška Oscara podozrivá (bol menší ako iné sošky, lebo jeho veľkosť prispôsobili dieťaťu) a chceli zistiť či je z rýdzeho zlata, a tak spravili malý pokus – opiekli mu hlavu. (JančiBači)

  • - Po natočení filmu napsal Monty Clift Jarmile Novotné dopis, kde jí vyznává svůj obdiv a lásku k ní. Celý dopis ocitovala Novotná ve své biografii. (lucascus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace