poster

Poznamenaní

  • Švýcarsko

    Die Gezeichneten

  • USA

    The Search

Drama / Válečný

Švýcarsko / USA, 1948, 105 min

Režie:

Fred Zinnemann

Předloha:

Betty Smith (kniha)

Scénář:

Richard Schweizer

Kamera:

Emil Berna

Hudba:

Robert Blum

Střih:

Hermann Haller
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mchnk
    ***

    Excelentní úvod, který diváka nekompromisně vhodí do rozbombardovaného Německa (tedy do americké poloviny) plného dětí bez budoucnosti, se naneštěstí změní v emočně prázdnou holywoodskou show, kterou dorazil nestoudně odfláknutý patetický závěr. Druhá polovina filmu by se mohla odehrávat v jakémkoli roce, kdekoli na světě. Pro mě osobně další utvrzení toho, že americký pohled na krutost a nelidskost druhé světové války u mě nemá šanci na úspěch. Nebýt vícejazyčnosti a výborných dětských (ne)herců, kdo ví, jak by to s mým hodnocením nakonec dopadlo.(9.6.2016)

  • pepo
    *****

    Nádherný film. Po prvej mrazivej polodokumentárnej polhodinovke sa síce už ide na Hollywoodsku slzotvornú istotu ale na istotu plne funkčnú, filmársky príjemnu a herecky bezchybnú. Zinneman natočil neskôr určite lepšie filmy ( hlavne Šakal FTW!) ale na tento film by sa už len kvôli silnej téme nemalo zabudnúť a navyše ma celkom dobre rozobral 9/10(1.3.2015)

  • Marek1991
    *****

    Žiadna citová vydieračka, to je fráza. Už mám pocit, že pri každom filme, ktorý je emocionálny, tak ľudia toto slovo v komentároch používajú stádovito. Skutočnosť bola ešte viac emocionálna. Film o stratených a zdeptaných deťoch je bez pochýb silná vec a nanešťastie skutočná. Je smutné, že mnoho detí dokonca svojich životov nezistili skade sú, nenašli svojich rodičov, to isté platí pre rodičov detí. Z Poľska bolo do Nemecka na prevýchovu cez vojnu odvlečených vyše 200 000 detí, z toho sa ich späť podarilo dostať asi 15 000. Keď si pomyslíme, že Nemecko bolo tiež ako Poľsko zničené, tak veľká časť dnešných Nemcov sú vlastne pôvodom Slovania, ani o tom nevedia, lebo tie deti ktoré prežili sa dočkali dospelosti práve v rokoch najväčšej populačnej explózie v Európe v 50. a 60. rokoch a vtedy zakladali rodiny. Koľkým dnešným obyvateľom Nemecka by sme však mohli priradiť niektorú zo slovanských národností už nevedno, lebo každému už je jedno jeho história, aspoň mám posledné roky taký pocit, lebo všetko sa globalizuje a zisťovanie podľa telesných rysov je pre mnohých ľudí ponižujúce vzhľadom na to, že to robili práve nacisti. Film nie je ani naivný, ten koniec bol skrátka len vyústením náhod a určitých udalostí, ktoré často pomohli k vzájomnému stretnutiu, lebo vtedy pomohla snáď každá maličkosť a aj takéto veci boli bežné. Treba si uvedomiť, že je to nielen silná téma a skvelo zahraná, ale aj z roku 1948. Je to významný počin svetovej kinematografie.(6.7.2013)

  • NinadeL
    ***

    Slavný poválečný příběh, který má pro Čechy velkou váhu díky účasti Jarmily Novotné (pro kterou to byla jediná role ve 40. letech) a oscarového Ivana Jandla, díky nimž ve filmu zaznívá čeština. Pomineme-li ovšem tato fakta, jedná se o extrémně slzopudný film, který tak tlačí na pilu, že nelze než pomyslet na "rachoty našich slzí". Hudba Roberta Bluma nenechává nic náhodě a pokud by snad obraz nebyl dostatečně dojemný a výmluvný, navede diváka až na pokraj nervového zhroucení. Rodina Malíkových se krátce před odchodem do koncentračního tábora chová jako výstavní salón Národního obrození... Mamička je profesionální zpěvačka a z jejích úst sladce plynou slova Hajej můj andílku, celá domácnost muzicíruje a po válce tato prostá žena lékařova svou vynikající angličtinu vysvětlí pouhým odkazem na čtení anglických knih. Nepolemizuji o potřebnosti Poznamenaných ve své době, jen Hollywood se opět nezapřel a nic na tom nezmění skutečnost, že u rozhodování Novotné o přijmutí role byl přítomný mmj. také Honza Masaryk.(21.2.2009)

  • Sarkastic
    *****

    Krásný film. Všechny 3 hlavní postavy (Jandl, Clift, Novotná) předvedli výborné a uvěřitelné herecké výkony (myslím, že ten Oskar je pro Ivana velice zasloužený). Začátek filmu byl veden formou dokumentu se střízlivým komentářem, který dobře nastínil situaci i nezasvěcenému. Zajímavá byla i jazyková stránka. Zazněla angličtina, němčina, čeština, polština a maďarština (nevím, jestli jsem postřehl úplně všechny). Jedinou výtku bych měl k faktu, že se Ivan podle mě až moc rychle učil angličtinu, že za chvíli rozuměl všemu a mluvil plynule jak rodilý malý Američan (ale to je taky jediné, co bych snímku vytkl). A konec? Sice byl happy-end, ale podaný velice dojemně a střízlivě, 1 z nejlepších amerických happy-endů co jsem viděl (to, že posledním slovem filmu bylo "Maminko!", to už je jen taková milá třešnička na dortu, která potěší každého Čecha ;-)).(30.7.2008)

  • - Ivan Jandl (Karel) uvedl, že v pozdějším věku, když pracoval jako inspicient v divadle,nosil svého Oscara po práci do restaurace a za jeho ukazování mu štamgasti platili útratu. (Redyx1)

  • - Ivanovi Jandlovi prišlo vzácne ocenenie poškodené a jeho otec si zašiel po vysvetlenie na colnicu. Komunistom bola miniatúrna soška Oscara podozrivá (bol menší ako iné sošky, lebo jeho veľkosť prispôsobili dieťaťu) a chceli zistiť či je z rýdzeho zlata, a tak spravili malý pokus – opiekli mu hlavu. (JančiBači)

  • - Českému herci Ivanu Jandlovi, který za svou roli získal Oscara i Zlatý Glóbus, napsala obdivný dopis i budoucí sexbomba Brigitte Bardot, tehdy však neznámá, kariéru začínající herečka. (lucascus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace