poster

Poznamenaní

  • Švýcarsko

    Die Gezeichneten

  • USA

    The Search

Drama / Válečný

Švýcarsko / USA, 1948, 105 min

Režie:

Fred Zinnemann

Předloha:

Betty Smith (kniha)

Scénář:

Richard Schweizer

Kamera:

Emil Berna

Hudba:

Robert Blum

Střih:

Hermann Haller
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • troufalka
    *****

    Viděla jsem německou verzi s velmi roztomilou lámanou češtinou. Z těch trosek šla úzkost! Dva roky po válce nebyl žádný problém točit ve vybombardovaném městě. Dostalo mě, jak se děti bály nastoupit do auta. Vlastně se bály úplně všeho. Škoda, že Jarmila Novotná nedostala víc prostoru pro zpěv. Přiznám se, že Ivan Jandl mi nepřipadal až tak přirozený, devítiletý Michael Koblic v Práčeti se mi líbil víc. (Doplnění pro Sarkastica Na začátku zazněla francouština, němčina, ruština, polština, maďarština, angličtina. Čeština zazněla až v písničce.)(23.5.2014)

  • Una111
    *****

    Viděla jsem tenhle film už poněkolikáté a ani tentokrát jsem se neubránila dojetí. Hluboce lidský příběh matky hledající po návratu z koncentračního tábora svého syna je natočen v americké okupační zóně Německa a sutiny německých měst mu tvoří hrůzné, autentické kulisy! Na některé scény není možné se dívat bez pohnutí: zástupy vystrašených dětí, které prošly utrpením války a koncentračních táborů, jejich nedětské, monotónní výpovědi o tom, kdo jsou a co zažily, ale stejně tak i mlčení hlavního hrdiny, malého Karlíka, který stále dokola vyděšeně opakuje jedinou větu „Ich weiss nicht!"! Dojemná je i scéna, v níž se malý chlapec ptá svého amerického přítele „co je „matka"?, mlhavě se rozpomíná na chvíle, kdy ho odloučili od jeho maminky, a utíká ji hledat. Výborný Ivan Jandl v hlavní dětské roli! Škoda jen, že mu Oskar, nejvyšší filmová pocta, moc štěstí v komunistickém Československu nepřinesl! Pro mne je film zajímavý i osobností paní Jarmily Novotné, kterou jsem poznala po r. 1989 v Litni u Berouna. Přijela ze Spojených států, kde po únorovém puči našla se svou rodinou nový domov. Až do vysokého věku si uchovala svůj půvab a šarm. Její nádherný soprán ve filmu také dvakrát zazní.(18.9.2013)

  • Skip
    *****

    Skvělý, částečně neorealistický film, ukazující drama traumatizovaných dětí vracejících se z koncentračních táborů. Poznamenaní stojí na třech pilířích. Nejmenší výškou, nikoliv však významem je Ivan Jandl (Karel), který hrál malého kluka vracejícího se z Osvětimi, ztraceného a vyděšeného. Druhým pilířem je Montgomery Clift (Steve), americký voják, který se malého Karla ujal. A třetím pilířem je Jana Novotná (Karlova matka), která nepřestává Karla po válce hledat, ač má jen malou naději, že svého syna ještě někdy uvidí. Tento film je lahůdkou.(15.5.2007)

  • Big Bear
    ****

    Moje babička těsně po válce pracovala coby vychovatelka v akci Přemysla Pittra ,,Zámky" na zámku Štiřín. Spoustu takových ,,poznamenaných" dětí měla na strarost a stala se jim jim druhou maminkou. Dodnes jí tak při návštěvách z Izraele ty děti (dnes už staří lidé) oslovují.... Snad proto mne tento film velmi zasáhl i po tak dlouhé době. U něj si člověk obzvlášť uvědomuje zlo a zvěrstva napáchaná Němci na těch nejmenších . ---- Kolik dětí už nikdy nevidělo své rodiče...... Kolik rodin bylo rozprášeno a navždy ztraceno.... . Kolik dětí v hrůzách vyhlazovacích táborů pokud mělo štěstí a přežilo zapomnělo svoji rodnou řeč a už se se svými nejbližšími co přežili nikdy nesetkalo.......Strašné! Opravdu hrozné ! Doporučuji vidět. * * * *(18.8.2011)

  • Marek1991
    *****

    Žiadna citová vydieračka, to je fráza. Už mám pocit, že pri každom filme, ktorý je emocionálny, tak ľudia toto slovo v komentároch používajú stádovito. Skutočnosť bola ešte viac emocionálna. Film o stratených a zdeptaných deťoch je bez pochýb silná vec a nanešťastie skutočná. Je smutné, že mnoho detí dokonca svojich životov nezistili skade sú, nenašli svojich rodičov, to isté platí pre rodičov detí. Z Poľska bolo do Nemecka na prevýchovu cez vojnu odvlečených vyše 200 000 detí, z toho sa ich späť podarilo dostať asi 15 000. Keď si pomyslíme, že Nemecko bolo tiež ako Poľsko zničené, tak veľká časť dnešných Nemcov sú vlastne pôvodom Slovania, ani o tom nevedia, lebo tie deti ktoré prežili sa dočkali dospelosti práve v rokoch najväčšej populačnej explózie v Európe v 50. a 60. rokoch a vtedy zakladali rodiny. Koľkým dnešným obyvateľom Nemecka by sme však mohli priradiť niektorú zo slovanských národností už nevedno, lebo každému už je jedno jeho história, aspoň mám posledné roky taký pocit, lebo všetko sa globalizuje a zisťovanie podľa telesných rysov je pre mnohých ľudí ponižujúce vzhľadom na to, že to robili práve nacisti. Film nie je ani naivný, ten koniec bol skrátka len vyústením náhod a určitých udalostí, ktoré často pomohli k vzájomnému stretnutiu, lebo vtedy pomohla snáď každá maličkosť a aj takéto veci boli bežné. Treba si uvedomiť, že je to nielen silná téma a skvelo zahraná, ale aj z roku 1948. Je to významný počin svetovej kinematografie.(6.7.2013)

  • - Ivan Jandl získal za svou roli dětského Oscara. Komunistické úřady mu však nedovolily si ho osobně převzít. Do Československa mu byl však později přivezen. (lucascus)

  • - Českému herci Ivanu Jandlovi, který za svou roli získal Oscara i Zlatý Glóbus, napsala obdivný dopis i budoucí sexbomba Brigitte Bardot, tehdy však neznámá, kariéru začínající herečka. (lucascus)

  • - Ivan Jandl řekl v roli Karla pouze jedno české slovo. (Dinsberg)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace