poster

Hitler, Stalin a já (TV film)

Dokumentární

Česko, 2001, 56 min

(další profese)
  • xenopus
    ****

    Možná až neskutečný příběh ženy, které se hodně dějinných událostí 20. století přímo dotklo. Silný příběh, citlivě nasnímaný štábem režisérky Třeštíkové - opravdu dokumentární styl, kdy jen koukáte s otevřenou pusou z pozice druhého člověka (pozorovatele a dotazovatele oné staré dámy), ale navíc naprosto vtaženého do děje. Perfektní dokumentární zážitek okořeněný vhodnými archivními materiály.(10.12.2009)

  • farmnf
    *****

    Profesionální dokument Heleny Třeštíkové, který si na nic nehraje a je velmi odlišný od sraček vysílaných na History. Heda Margoliová prožila s fašisty a komunisty příběh vydávající na televizní seriál. Nejvíc mě zaujala pasáž, kde upozorňuje svého manžela na zlotřilost komunistů. On ale věří. Víra ho přivádí na popraviště. Proto také paní Heda v r. 68 mizí na západ. Se všemi těmi -isty mávající vlajkami má svou zkušenost. Státní kanály by tento dokument měly vysílat pravidelně, protože na zločiny všech těchto -istů se nějak rychle zapomíná, zvlášť mezi regály přecpaných supermarketů.(11.2.2013)

  • ForGump
    *****

    Životní příbeh této paní me zcela odrovnal a zaroven je to neco nepředstavitelného, co všechno se mohlo stát... Paní Třeštíková dokazuje svůj dokumentární um,který je opravdu svetový a ač je to k podivu opravdu tomu stačí jen a pouze obdivuhodný příbeh jedné ženy proložený archivními ( a fakt silnými ) zábery.A ta poslední veta je silnejší než si myslíme!(26.11.2013)

  • gudaulin
    *****

    Formou je to ten nejtradičnější typ dokumentů, který si vystačí s jednou vrásčitou tváří ženy, co prožila zatraceně komplikovaný lidský osud, a s ilustračními archivními záběry, kterými je vyprávění prokládáno. Pro hodnocení je ale důležitý obsah - sugestivní výpověď člověka, který přežil dvě diktatury a přišel při tom o většinu svých blízkých. Celkový dojem: 90 %.(22.1.2013)

  • Radko
    ****

    Silný príbeh si vystačí s jednou hovoriacou hlavou. Trefné sú aj sprievodné zábery (sírovú zlosť chŕliaci komunistický prokurátor, zahrabávanie mŕtvol z koncentrákov buldozérom). Poznámka: Zaujala nenápadná zmienka aktérky o tom, ako je v súčasnosti rok 1968 opovrhovaný, no išlo o výnimočnú dobu. Súhlas - eufória prevratu 1989 vydržala cca rok, kým všeobecne zdieľaný pocit rastúcej slobody tu bol zhruba od polovice 60. rokov. Tak nespútane a pritom živo vyjadrované názory, aké boli v tlači rokov 68-69 som dodnes nenašiel. Nielen kvôli autocenzúre vyplývajúcej z dnes panujúcich obmedzení rozsahu prípustných tém. Obmedzení ekonomických, sponzorských i vlastníckych. Pocit, že dnes sa smie všeličo, pretože ideme skúsiť socializmus bez teroru bol priam euforizujúci oproti poslušnému vojdeniu do ohrádky mamonárskeho kapitalizmu po roku 1990. Spravodajstvo i umenie mali úplne špecifickú príchuť radostne skeptického poznávania vytrhnutia sa z reťazí totality. Dnes, napriek deklarovanej slobode, sa noviny nedajú otvoriť, pretože ich obsah sa absolútne vzdialil bežne pociťovaným problémom človeka i doby.(4.1.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace