Πράσινη θάλασσα
Green Sea
VOD (1)
Obsahy(1)
Po ztrátě paměti si najde práci v přímořské hospůdce, kde s láskou vaří poctivá jídla jako za starých časů. Jenže pak její šéf odhalí, co je ve skutečnosti zač. (Netflix)
Recenze (7)
Takéto filmy, v štýle mojho obľúbenca Aki Kaurismakiho, sú pre mňa balzámom na dušu za každého počasia či nálady. Totálny menič vibrácií a vnútornej chémie organizmu! Do prímorskej taverny chodí na jedlo len hrstka ľudí a tieto postavičky si ma získali svojou prostou úprimnosťou. Cítil som sa s nimi spätý, akoby boli mojou rodinou. Hlavná hrdinka Anna im varila jedlá, ktoré každé vyvolávalo iné spomienky a emocie. Do toho občas v povetrí zaznela hláška presne ako v Kaurismakihi filmoch... Ku šťastiu viacej nepotrebujem! ()
O ľuďoch s biednym zovňajškom, ale dobrým srdcom. O Anne, ktorú všetci poznajú, ale nikto ju nehľadá. O dobrom jedle a spomienkach, ktoré vyvoláva. O pomoci. O láske. Skrátka o živote. Ohromné svojou obyčajnosťou. 4,5* ()
Příjemné překvapení, nenápadný, hezký a milý film. Námět tentokrát trochu zvláštní, žena která v prvním záběru vypadá jako bezďák bloudící aténskými ulicemi, doklopýtá až do taverny k Charalambovi (herce Janise Tsortekise budu už navždy nazývat podle postavy z Maestra). Ten je začne vykořisťovat, z ženské se vyklube Pohlreich v sukni, namotá se tam bohémský absolvent školy života a příležitostný malíř, a ze dvou možných konců (tragický, logický) si tvůrci vyberou ten lepší. ()
Varila myšička kašičku, až si prevarila mozog do relatívnej príčetnosti. Odrazu si spomenula, že vlastne vôbec nie je retardovaná kuchárka. Priveľa vecí tam bolo nezmyselných, vrátane tej, že vôbec nebolo vysvetlené, ako stratila pamäť, ako ju v takom stave mohli pustiť z nemocnice, že ju nik nehľadal... Ani to, ako mohol vyžiť z tej reštiky ten tupec v maringotke, keďže mu tam chodilo asi päť hostí. Priveľa blbostí tváriacich sa, že vysvetlenie nepotrebujú. ()
Mělo to takovou tu atmosferu drivejsich art a nezavislych filmu...mne se to docela libilo. Uplne v klidu jsem to odkoukal a ani me nenapadlo mrknout na hodinky. Vzpomnel jsem si na filmy typu Hotel Bagdad a nebo filmy Akiho K. ()
Já vlastně vůbec nevím proč, ale mě se to líbilo. Tak nějak to poklidně plynulo... u moře... ve staré řecké taverně... nic moc se tam nedělo, ale moje fantazie dostala křídla a rozletěla se. A tam někde uviděla příběh Řecka od 2.světové války a jeho srovnávání se s dobou a s jeho historickou minulostí. Bylo to příjemné, klidné nedělní pokoukáníčko, které mě tak nějak potěšilo. Za mě spokojených 70% ()
Ani nevím, jestli jsem někdy viděla film, kde se mluví řecky... ale tento mě krásně vtáhl do děje. Anna hledá ve své paměti střípky bývalého života, který chce zpět. Nová práce jí přivádí do cesty jiné lidi i prožitky a tak si nakonec vzpomíná jen proto, aby ze své historie, jež projde sítem, svůj další život uspořádala právě tak, jak opravdu chce. ()