Krásné bytosti

Sígři z Islandského sídliště ala další pochmurný a drsný Sever. Film o přátelství a o udržení si přátelství během extrémních situací. Tu se dostáváme k hlavnímu představiteli Balli. Šikanovaný ve škole, ignorovaný doma, žijící ubohý život ve špíně, kterého z lítosti vezme pod svůj gang mladý Addi, jehož přerod během filmu je neskutečný. Addi se chová racionálně a dospívá, Konni je rváč a největší šmejd a Siggi je takový podivín do počtu. Sledujeme problémy dospívajících jak se vydávají na bláznivá dobrodružství a je to syrové, naturalistické, nepříjemné, ale místy i srdceryvné a smutné. Film staví na skvělých dětských hereckých výkonech, silném sociálním komentáři, nehezkém prostředí Reykjaviku plné podivných existencí a sociálně slabších rodin. Film se nebojí šikany, násilí, rvaček, drog a dokonce došlo i na znásilnění kluka klukem ( Deliverance ! ) rozhodně jde tedy o silnou podívanou, která nenechá jen tak někoho chladným. Finále je šokující jak se k daným filmům patří. 8/10. (02.12.2022)

Silný drama o dospívání a hledání svého místa, který tak trochu bortí naši idealizovanou představu o bezpečném severu Evropy zalitým sluncem. Film maluje obraz chaotického života puberťáků a na paletě má vše od šikany, přes zneužívání a problémové vztahy s otcem, po drogy nebo sociální nerovnost. Když v příběhu začne rezonovat i mystika, začal jsem se v množství témat trochu ztrácet a přemítal, co chce vlastně režisér snímkem říct - zda jde o znepokojující apel nebo se jen snaží vyprávět příběh a nechat diváka vybrat si, co si odnese. Díky kinu Edison jsem měl možnost se na to Guðmundssona přímo zeptat - a odpověď mě celkem překvapila. Krásné bytosti mají podle něj dvě vyznění (mini spoiler) - první je řídit se intuicí (jako protagonisti kterým radí hlásek v podobě svědomí nebo snové matky) a druhé ukázat body, v nichž dospívající mohou zahučet do spirály kriminality, a apelovat tak na společnost, aby jim v těchto momentech pomohla se vrátit na tu správnou cestu - neboť nejde o v jádru špatné lidi, ale jsme všichni krásné bytosti. 80 % (20.09.2022)

Erupce násilí, neuklízení zvratek z koberce a psí sperma zamražené v ledu. Kvartet kluků má jeden průšvih za druhým, ilustrují tak širší trend násilí mezi islandskou mládeží. Krásně natočený příběh o odvrácených stranách dospívání, kde pro vyjadřování emocí není dostatek prostoru. Film se především ze začátku rochní v sociální mizérii, všichni protagonisté mají nepřekvapivě strašlivé zázemí. Téměř pravidelně v něm chybí otec, a když už se v rodinném systému vyskytuje, představuje spíše nebezpečí nežli oporu. Ostrakizovaná mládež v podstatě stojí před (většinou nedobrovolným) rozhodnutím, zdali být na straně šikanujících, nebo šikanovaných - a jak ukazuje příběh o čtveřici mladíků, obě tyto skupiny jsou si navzájem bližší než děti z tzv. normálních poměrů. Trudně realistické vyprávění z islandského sociálního dna je obohaceno nečekaně magickou linkou o jasnovidectví. Že by snad vyrůstání ve zdravějším rodinném prostředí člověku umožnilo lépe předjímat nebezpečí a důsledky vlastních činů? Více zde. (05.07.2022)

Film, který se zajímavou lehkostí kombinuje lidskou křehkost a zároveň i zbytečnou surovost. Ještě ke všemu v rovině kluků, kdy se mnohdy předhazuje spíše to druhé. Nejvíce překvapující na filmu byly vztahy mezi aktéry, které ukázaly, že něco takového mohou mít i zastánci mužského pohlaví. A přitom nemusí jít o žádnou macho propagandu. Klasicky do toho musí autor vtěsnat nějaké nadpřirozeno, což je na tyto filmu už klasika, ale zase toho nebylo tolik. Po nějaké době islandský film, který mě bavil a dával mi i smysl. (17.10.2022)

Nic pro milovníky islandské přírody. Tu zde prakticky neuvidíte. Příběh by se mohl odehrávat v podobné chudinské / industriální čtvrti i na okraji Manchestru. Přátelství mezi teen kamarády v době stoupajícího násilí a šikany mezi mladistvými, často drsný a neútešivý, zároveň ale vyvážený podporou mezi nima a ochranářstvím. Námětem i zpracováním ne moc originální, ale dramaticky intenzivní. [KVIFF] (03.07.2022)