Únos Šogunova následníka

Samurajský film kombinující prvky čínských klasických kung-fu filmů, béčkových akčňáků a heavymetalové atmosféry (ten samuraj v úboru člena typické heavymetalové kapely byl opravdu skvělý :)). Myslíte si, že taková kombinace nemůže dopadnout dobře? Mrkněte se na Shoguna Iemitsu a uvěříte, že může. Je to spíše 70%, ale protože jsem se dobře bavil, dávám 4* :) (08.01.2010)

Po celou dobu jsem upřímně litoval, že jsem to neviděl v tom správném klukovském věku, protože pak bych tento tupě zábavný přímočarý mix nesourodých prvků (wuxia samurajové, šermovačky s katanami, sedm statečných versus tisíce vojáků na porážku, tak špatný až vlastně zcela dokonalý přehrávající šogun, detailní gore efekty, nenavazující střih během akce, do absurdna přepálené zvukové efekty, hořící vybuchující kůň, takřka nonstop zpomalovačky i opakovačky atd.) snad i miloval. Každopádně nyní se přes některé z nich nedokážu při nejlepší vůli přenést; především pak přes šílenou pasáž, kdy se nikým neočekáván (a proboha snad i nikým nezván!) rozjede naprosto šílený uši trhající osmdesátkový japonský popíkový metal, který ne a ne skončit po snad deset minut. Jestli vám to celé zní jako ideální materiál pro doživotní guilty pleasure lásku, tak máte naprostou pravdu. Pokud to tedy uvidíte nejpozději ve svých čtrnácti letech. (06.04.2013)

Pekny samurajsky film, klasika osmdesatych let rekl bych primo. Ano hudebni doprovod obcas sklouzava do pro svou eru tipickycych popovych klise. Co se ovsem vypravy a stylu nataceni tyce, rozhodne nejde o becko. Akcni sceny jsou pojate az velkoryse a herecke vykony pro dobrodruzny film o samurajich myslim nijak nezaostavaji. Rekl bych dokonce, ze Ken Ogata a Sonny Chiba jsou jako souperi perfektni. Film ma urcite sve chyby, ale ma srdce a to si mne ziskalo. (21.02.2008)

Když se jezdec polije hořlavinou a zapálí, dojde k výbuchu koně. Když jste hrdý, uznalý samuraj, oceníte způsob, jakým vám soupeř vrazil meč do břicha a nezapomenete ho před smrtí pochválit. Šógunův následník je dobrý materiál ke studiu rozdílů mezi japonskou a evropskou mentalitou, usnadním vám to - je totálně jiná. (06.07.2012)

Úžasné prostředí, dobře zvolené lokace pro natáčení, parádní souboje, sympatičtí hrdinové, slušný děj, na dnešní poměry přiměřená krvavost a snesitelná délka. Takto bych charakterizoval Šogunova následníka ve zkratce. Pasáží pro nudu tu není mnoho, neustále se něco děje a i když některé scény působily trošku kýčovitě nebo lacině, jde o dobrou samurajskou podívanou, které bych vytkl do uší bijící rockovou hudbu v čase asi 1h5min. Tohle byl naprostý nevkus ze strany tvůrců. Kdyby šlo o instrumentální rockový doprovod, neřekl bych ani popel, ovšem zpěvem tomu nasadili korunu, obzvlášť, když po celou hodinu slyšíme klasickou hudbu hodící se k tomuto prostředí a době. Přišlo mi to tedy jako pěst na oko. V případě, že by tvůrci už od počátku doprovázeli akční scény rockem, neměl bych s tím problém. Snímek hodnotím slušnými 3*. (25.08.2011)