Reklama

Reklama

Isekai meikjú de Harem o

(seriál)
  • Japonsko Isekai Meikyuu de Harem o (více)
Promo

Epizody(12)

Obsahy(1)

Mičio Kaga si koupil novou VR hru a k ní nějaký ten bonusový obsah, ale už si příliš pozorně nepřečetl upozornění výrobce, a tak se po přihlášení probudil uvnitř hry, ovšem bez možnosti jakéhokoli uložení nebo odhlášení se. Zkrátka se pro něj hra a její svět staly doslova realitou. Naštěstí mladíkovi zůstaly alespoň bonusové předměty, a tak má ultimátní meč a prsten, který mu posiluje všechny statistiky, zkrátka věci, které se mu budou hodit, protože na vesnici, kde se probudil, zrovna zaútočili banditi.
A tak si Mičio musel vybojovat svou první bitvu, získat svůj první lup a seznámit se s mnoha pravidly a aspekty zdejšího světa. Tím pro mladíka asi nejpřekvapivějším je fakt, že v této společnosti funguje otroctví, není těžké se do něj dostat a vlastnění takových otroků má i své mnohé výhody. Při návštěvě zdejšího obchodu s otroky mu navíc padla jedna mladá dívka hned do oka a rozhodl se, že ji musí vlastnit… (Jeoffrey)

(více)

Videa (2)

Promo

Recenze (2)

DaweForeman 

všechny recenze uživatele

Tak asi začnu nejdříve zasazením, kdy se jedná o transfer do fantasy světa s trochu drsnějším nádechem, kdy tu hlavní hrdina nemá nějaké vysloveně extra schopnosti, ale má určitou pomoc v podobě hráčského systému, který ostatní nemají a postupně se snaží vypracovat. K tomu samozřejmě potřebuje zvyšovat své schopnosti a finance v dungeonu, aby mohl lépe bojovat a získat co nejvíce ženských otroků k plnění svých sexuálních fantazií. Což se dostávám k další věci, kdy tohle anime existuje celkem ve 3 verzích. Zaprvé základní tvrdě cenzurovaná verze, kdy se cenzurují i slova typu "harém" nebo "otrok" a je to naprosto nekoukatelné, protože má člověk jen poloviční zážitek. Zadruhé klasicky cenzurovaná verze, která je všem známa a i přesto nekoukatelné vzhledem k množství nevhodných scén. Zatřetí pak necenzurovaná verze, která už hraničí s hentaiem, kdy fanservis je tu vysoce vyšponován a také tu člověk vidí určité brutality, co se vybíjení banditů týče. Fanservis je to, na co je tohle anime zaměřený, kdy ostatní věci jen podkreslují tuhle hlavní linku. Tím pádem ostatní prvky jsou hozeny na vedlejší kolej a jsou tu jen proto, aby to nebyla úplná nuda. Anime je ještě obzvláště upravené s větším důrazem na fanservis, kdy obzvláště preferuji mangu, která je o něco lepší, protože je to trochu lépe vedené, není to tolik otravné kvůli dabingu (který umocňuje dané nešvary) a navíc je tu pár spoilerů, kterými mě opravdu nepotěšili. Po animační stránce se tu celkem autoři vyblbli, co se fanservisu týče, ale na druhou stránku je to takové trochu slabé ohledně monžství a kvalitu scenérií. A po hudební stránce je to nic moc. ()

Jeoffrey 

všechny recenze uživatele

Už je to tak trochu tradice, že si každý rok stanice AT-X připraví nějakou tu adaptaci mangy nebo novely, kterou najdeme v kategorii Adult, takže v momentě, kdy se objeví zpráva o tom, že budou u nějakého seriálu hned tři vysílací verze, přesně tušíte, co vás čeká a že jakožto správný muž kultury zase budete čekat, až vyjde ta verze poslední – bez cenzury, protože dívat se na jakoukoli jinou nemá smysl. A tak jsem během let dostal například jedny zábavné a promyšlené bordel recenzenty, docela nudnou Sexmisi a noční můru v podobě Redo of a Healer, takže vlastně nikdy nevím, co bude další, a hlavně jak moc se mi to (ne)bude líbit. A tady to rozhodně není jednoduché zhodnocení, proto jsem se podíval na recenze na MALu a byl překvapený, jak prvoplánově to zdejší recenzenti rozebírají. Názory na Harem in the Labyrinth of Another World tam jsou v podstatě jen dva. Jeden, od mužů kultury, říká, že jde o podprůměrný isekai s velice kvalitními sexuálními scénami, a protože sem jdeme hlavně kvůli nim, tak je to minimálně 8/10. Druhá skupina se zasekla na pravdivém tvrzení, že otroctví je prostě humus, který v naší moderní společnosti nemá co pohledávat a jakékoli dílo, které tohle nějak glorifikuje si dobré hodnocení nezaslouží. Jak jsem psal na jednu stranu určitě pravda, ale zajímalo by mě, kolik tihle radikální moralisté dali takovému Hrdinovi se štítem, protože tam je tohle téma taky, i když funguje mnohem lépe z důvodů, ke kterým se dostanu. Co mě ale totálně překvapilo, je fakt, že tam nikdo nerozebírá kvality zdejšího storytelingu a worldbuildingu, prostě že si někdo nevšiml, že ať je Šači Sogano třeba zvrhlík hodný zatracení, nemůžu mu upřít, že má talent na vysvětlování skoro všeho, co se v jeho světě děje. Po pravdě málokdy jsem narazil na isekai, který by si dal tolik práce s vysvětlováním levlování dovedností, získáváním nových schopností, nebo rozebíral, jak přesně funguje zdejší dungeon, magie, předměty (a v manze, do které jsem také nahlédl, jsou ještě pečlivější, takže počítám, že to samé bude i v novele). Po pravdě se mi tohle hodně líbilo, konečně systém, kde pro získání nějaké schopnosti musím splnit určitá kritéria, nebo provést nějakou aktivitu, k tomu levlování, které funguje na principu třeba takového Skyrimu, takže pokud si chcete zlepšit nějakou schopnost, musíte jí prostě co nejvíc používat. Pravidla tu má všechno, třeba i zdejší společnost, která se podstatně liší od té naší a jako normu má některé věci, které by v naší moderní době rozhodně neprošli a můžou nám přijít odporné a amorální. Jenže seriál dokonce i s tímhle pracuje. Kolik jste viděli isekaiů, kde má hlavní hrdina nějaký zásadní problém po tom, co zabije svého prvního nepřítele, ideálně člověka? Tady to je, sice se to řeší jen pár minut a poměrně jednoduše (buď on, nebo já a tohle je prostě jiný svět), ale řeší se to. A stejně tak ten celý morální průšvih s otroctvím. Už jsem to napsal, ale radši to zopakuji – otroctví je hnus a v naší moderní společnosti nemá podle mě co dělat. Ale tady nejsme v našem světě, tady neplatí naše pravidla, zkrátka hned máme první nesporný fakt, který při pohledu na to, proč si tady pořídit otroka vzít v potaz. Jenže seriál nám těch důvodů dá podstatně víc a nejsou to jen trapné motivace nadrženého hlavního hrdiny, kterému přijde jako nejlepší způsob, jak se dostat holce pod sukni, si jí prostě koupit. Ovšem i to tu hraje roli, protože hlavní hrdina je relativně normální mladý muž s docela normálním zájmem o sex. Jenže to pořád není všechno, existují totiž ještě důvody praktické, jako třeba to, že začínající dobrodruha do party nikdo moc nechce a když už vás naverbují, tak vás můžou podvést, okrást, zabít a tohle se vám s otrokem prostě nestane (a je tu i logicky vysvětlené proč). Jedna recenze na MALu prezentuje hlavního hrdinu jako totálního úchyláka, ale je docela vtipné, že ten si původně otroka vlastně ani nechce koupit, ale je během pěti (nebo spíš deseti) minut prostě přesvědčen výše zmíněnými argumenty a samozřejmě i chycený do spárů vlastní libida, když danou dívku poprvé uvidí (a k tomu si přidáme další argument ve stylu, ke komu by se chudák dostala, když si jí nekoupím já...). Takže seriál mi nepodává otroctví jako nějaký super koncept (na rozdíl třeba od takového Minerva no Kenshi), ale spíš jako to nejlogičtější řešení, jak si v tomhle světě rozšířit partu, a ještě na tom z dlouhodobého hlediska vydělat, plus mít jistotu, že si užiju. Samozřejmě i tohle všechno se dá udělat lépe, třeba takový už zmíněný Hrdina se štítem to celá zahraje tak, že hrdinu dostane do postavení, kdy je nákup otroka jediným možným řešením, jak k sobě vůbec někoho dostat, takže to i většina moralistů pod tíhou nastalé situace promine. A po pravdě to šlo udělat i tady, stačilo by prostě jen víc ukazovat a méně vysvětlovat. V praxi by to třeba znamenalo přidat tam zápletku o tom, jak má hlavní hrdina problém k sobě někoho sehnat a jak když ho konečně do party vezmou, tak ho podvedou, nebo třeba oškubou. Kdyby tam tohle bylo ukázané, tak by mnozí nezapomínali, že to tady bylo vlastně jen řečené a byli by ochotní to lépe akceptovat. A autor si to asi časem i uvědomil, protože při představování důvodů, proč je později potřeba si pořídit další otrokyni, tam tentokrát ty situace, kdy už to naše parta nedává a potřebuje posílit, konečně zakomponoval. A zase to nebylo jenom to, autor si budoval cestičku několik dílů, skrze drobné zmínky a situace, navíc i dokázal dát nějaké ty podklady pro to, že další otrokyně musí být trpaslík. Další morální problém, který s tímhle seriálem lidé mají, je fakt, že hlavní hrdina si pořídí otrokyni (stejně jako mnozí jiní v dalších isekai seriálech, v téhle sezóně třeba i Black Summoner), ale pak si dovolí s ní mít sex. Za sebe tohle moc nechápu, když si koupím otrokyni, která podává také sexuální služby, tak je asi logické, že s ní po večerech nebudu hrát šachy. Navíc i tady je opět rozvedeno, že „přijímání náklonosti“ jak tomu autor vzletně říká, je společenskou normou a kdyby se to nedělo, mohlo by to negativně ovlivnit pohled otroka na svého pána a také to, jak vás okolí vnímá (pokud byste se tím veřejně chlubili). Takže za mě to není jen o tom, že nadržený hlavní hrdina si prostě hned musí vrznout, ale spíš o tom, že když už jsem si tu holku pořídil a je to ode mě očekáváno (a samozřejmě to taky strašně moc chci), navíc se i zeptá, jestli vlastně může… Zkrátka s tímhle zase nemám problém. Co by ještě mohlo pro někoho dělat neplechu? Třeba Sherry? Dobře, na jednu stranu to může vypadat jako fanservis pro určitou skupinu diváků, kterou nemá nikdo moc rád, ale máme tu šestnáctiletou trpaslici, takže tady mi to vysvětluje nejen lore (jako třeba v Genshinu), ale i rasa s níž je spojená určitá tělesná stavba, což seriál opět náležitě zmíní. Takže už jsme to rozebrali autorův styl vyprávění a vysvětlování, podívali se na různé kontroverze a jak jsem je pobral ze seriálu já, je na čase podívat se na téma, které bude zajímat ty kulturnější z vás. Sexuální scény tu jsou opravdu docela povedené. Odráží se v nich postupné sbližování hrdiny a jeho dívek, od lehce chaotických a nezkušených začátků až po divoké střídání pozic a různé další praktiky. Animátoři se samozřejmě náležitě snažily, ale tím že to není čistokrevní hentai jsou i docela decentní. Zkrátka jsem je ocenil mnohem víc, než třeba v již zmíněném World’s End Harem a po vizuální stránce se mi líbili i víc než v Interspecies Reviewers (hlavně styl animace). Jediné, co se mi tu nelíbilo, byla zvolená muzika pro předehru, protože dát třeba k scéně s dvěma dívkami v koupelně hudbu znějící jak z nějaké grotesky působí hodně pitomě a moc se to tam nehodí. Ale dost už o tomhle, jsem přece Family Friendly! Takže jsem tu rozebral, co se dalo, okecal všechno možné až tak, že by mohl někdo nabít dojmu, že jsem si tenhle seriál vlastně docela užíval. Proč potom jenom tři hvězdy? Tak hlavně proto, že vyobrazení samotných dungeonů působí jak z nějakého RPG z devadesátek a jeho vizuální zpracování oproti takovému Danmači je prostě žalostné. Stejně tak zdejší monstra jsou všechno, jen ne zajímavá a děsivá a sledovat šest dílů, jak hrdina rube něco, co vypadá jako Sudowoodo z Pokémonů, nebo se opakovaně třást před zákeřným králíkem, to nechceš. Taky mi tam chyběl nějaký zajímavý příběh na pozadí, důvod, proč se na výpravy vlastně vydávat, protože chodit tam jenom proto, že se tím dají vydělat peníze, pro mě vypadá nudně, skoro jako obyčejná práce. To pak působí nejlíp ty pasáže, kdy hrdina likviduje bandity, protože tam se to aspoň trochu tváří, že o něco jde a styl jejich likvidace je alespoň nápaditý, především vzhledem k faktu, že Mičio není žádný super OP geroj (je to jenom chlapík, co dostal pár bonusů za předobjednávku hry a má jakožto přenesený hráč nějaké ty praktické schopnosti, které zdejší NPC nemají, ale nic totálně přehnaného), takže si musí poradit s jinými, trošku podlými, ale účinnými strategiemi. Pak je tu taky hodně velký důraz na pořizování nového bydlení, vybavení domácnosti a zbraní, ale je důvod, proč zrovna tohle mnohé seriály do jisté míry odbíjí – je to většinou nuda, ale chápu, že Šači Sogano, který všechno rád vysvětluje, si tohle nemůže odpustit a je to vlastně docela originální. Přesto je z toho pak až moc slice of life, kdy dobrodružství působí jen jak nudná cesta do práce anebo na nákup. No už to ukončím, nějak jsem se tu rozepsal, každopádně abyste pochopili moji logiku pro udělení výsledné známky – je to rozhodně lepší než Redo of a Healer, je to určitě zajímavější a propracovanější než Worl’d End Harem, takže nejblíž jsem se svým dojmem asi u těch Išuzoku Reviewers a proto 6/10. ()

Reklama

Zajímavosti (1)

  • Kvůli silnému násilnému a sexuálnímu obsahu byl seriál vysílán ve třech různých verzích. Klasická verze má cenzurované audio a všechny explicitní scény, „harem verze“ má cenzurované pouze explicitní scény a „super harem verze“, která byla vysílána pouze na stanici AT-X a v pozdních nočních hodinách, je kompletně bez cenzury. (Jeoffrey)

Reklama

Reklama