Režie:
Tomáš KratochvílScénář:
Tomáš KratochvílKamera:
Tomáš KratochvílHudba:
Jonatán PastirčákVOD (1)
Obsahy(1)
Štefan Pongo je romský řidič nákladního auta. Před patnácti lety emigroval s rodinou z České republiky do Velké Británie, aby ji ochránil před rasovou diskriminací. Děti vystudovaly univerzitu a rodině se daří dobře. Mise je splněna. Ale z původní domoviny se přenášejí ozvěny nenávisti. Když prezident Miloš Zeman prohlásí, že Romové se štítí práce, rozzuřený Štefan vydá výzvu, aby pracující Romové posílali své fotky. Dostává jich tisíce a stává se známou mediální osobností. Organizuje demonstrace, zakládá dobrovolnickou agenturu a svádí online bitvy s „nenávistníky“. To vše za cenu ztráty času, který by mohl trávit s rodinou. Štefanova manželka Iveta už toho má dost. Jak dosáhnout toho, aby v životě nejznámějšího romského řidiče nákladních aut zavládla harmonie? (Kuli Film)
(více)Videa (1)
Recenze (14)
Je chvályhodné (rozuměj normální), že když jeden maká, má se v podstatě dobře. Bohužel platí, že práce zdržuje od života, tudíž je nezbytné nalézt jistou rovnováhu. Ovšem když se najde zdroj, který organismu umožňuje žít i bez úsilí (práce), přestane se vyvíjet a vzdělávat, čím jsou do oné rovnováhy hozené vidle. Je-li jeden nevzdělaný, bydlí v brlohu, stane se nezaměstnatelným (pokud nemaká na černo), jeho standard poklesne a je na okraji společnosti. Tento životní styl bohužel předá svým dětem a spirála jede. **** Dost jsem se bavil, když se pan Pongo ustrnul a napadlo ho pomoci soukmenovcům na východním Slovensku. V dokumentu nebyla zaznamenaná slovní reakce když mrká na drát jak žijí. Navézt kamkoli humanitární pomoc není k ničemu jak sám v závěru konstatoval. Tento letitý systémový problém ovšem nevyřeší politici na čtyři roky, jelikož se děsí toho, aby nebyli nehumánní a nenaštvali své voliče a zároveň neztratili ty potenciálně uplatitelné... Škoda, že pan Pongo umřel, možná by nastartoval řešení, jelikož na sobě zjistil, co je potřeba a že to jde. ()
Silná téma, dobrý príbeh, slabá forma, zlé spracovanie. Tešil som sa na to, a potom som sa ledva dočkal konca. Pritom hlavný hrdina je sympaťák, ktorého baví sledovať. Lenže napriek krátkej stopáži sa tam veľa času proste nič nedeje. Potom príde osada a odrazu je to o niečom inom, ako chrstnutie ľadovej vody do ksichtu. Aj sám Pongo však zisťuje, že toto je iný svet alebo svet iných Rómov a že iba lifrovať tam dodávky s pomocou nič zásadne nezmení. Ako ukážka občianskeho aktivizmu sú jeho snaha a príbeh úžasné, ale film dokáže uspokojivo odprezentovať iba jeho, o všetkých tých veciach, ktoré ho trápili a ktoré sa odhodlal riešiť, ich podstate a realite, sa nedozvieme nič. To ma sklamalo, neočakával som, že PONGO CALLING, ako už tretí Tomášov film z rómskeho prostredia, nebude mať žiadnu poriadnu stavbu a nepôjde do hĺbky. Po GADŽOVI so zaujímavým prístupom a poctivo dokumentaristicky spracovaných ČECHOCH PROTI ČECHOM sa mi nedá vyčítať, že som očakával viac. ()
Týmto dokumentom režisér prináša civilný a tématicky nevnútený pohľad na rómsku problematiku a na jej možné spôsoby riešenia. Je tu množstvo reálnych záberov, ktoré utvárajú zaujímavú celkovú mozaiku. Škoda len, že sa tu viac nekládol dôraz na konkrétne výsledky. Každopádne ako pocta zosnulému to obstojí. 60 % ()
Dokument nabízí zajímavý vhled do snahy o romský aktivismus a řešení roky přehlížených problémů Romů, stejně jako nahlédnutí do každodenního života romské rodiny v Británii. Zejména záběry z romské osady na Slovensku vyrážejí dech. Bohužel koncept filmu a jeho střih spíše než dynamický sled událostí nabízí statickou rekapitulaci, která nenavozuje silnější pouto s příběhem. Vzhledem k potenciálu šlo podle mého nabraný materiál ještě o něco lépe vytěžit. ()
Skvělý, poměrně intimní portrét aktivistického bytí člověka, pro hodnotu filmu "příhodně" natočený v jediné a poslední možné chvíli. Diskuzi nicméně dokument změnit nedokáže. Mluvit (toliko mluvit) o protirómském rasismu umíme a jsme zvyklí. Jsme zvyklí zahlédnout záběry nejubožejších z ubohých. To, že Rómové nemají v genech patologickou zahálčivost, snad každý, kdo se na to dobrovolné podívá, chápe. Dozvíme se tedy, že jeden řidič kamionu toho už měl dost a že žil s temperamentní "strážkyní domácího krbu". Celkově však dokument spíš uklimbává, že ten aktivismus se nějak aktivismuje a za pár generací to snad i samo od sebe bude fajn. A to je na 78 minut prostě málo... ()
Galerie (31)
Photo © Archiv RTVS
Reklama