Božské děti

Keď cítime určitý nedostatok, niekedy sa okolo toho začne točiť celý náš svet. Nech je to hoci aj pár obyčajných tenisiek. Zlodeji bicyklov, Nikdo mě nemá rád, Forrest Gump, našlo sa tu z každého trochu, no napriek tomu dosť jedinečnosti. Film, pred vstupom do ktorého by som sa nabudúce bez váhania vyzul. (18.10.2016)

Stereotyp. Ali pospíchá ze školy domů půjčit Zahře tenisky. Zahra pospíchá ze školy domů půjčit Alimu tenisky. Ali pospíchá ze školy... A tak se to opakuje stále dokola. A aby to nebylo úplně jednotvárné, máme tu navíc nemocnou maminku, chudého otce a 'teniskovou motivaci'. Ne, nechytlo mě to za srdce. A scéna, ve které si Ali doslova vykňourá účast na závodech, byla vyloženě na facku. *Plesk* (16.12.2007)

"Prosím vás pane, nechajte ma závodiť. Sľubujem, že všetkých nechám za sebou..." Môj druhý iránsky film po Rozchode Nadera a Simin a opäť zásah priamo do srdca. Filmu som dal šancu hlavne pre umiestnenie v top 300 naj filmov na csfd. Inak som o ňom nevedel vôbec nič. Už po pár minútach mi došlo, že na tom filme je Božské úplne všetko. Môže vzniknúť tak božsky dokonalý film o obyčajných ošúchaných teniskách? Kurva, že môže...Výkony detských hercov sú úžasné, ich dialógy plné skromnosti a úcty ma úplne dojímali. Je až neuveriteľné ako účinný dokáže byť tento v podstate jednoduchý príbeh. Hudba je čarovná a záverečná scéna so závodmi v behu je úplne fantastická. Nie, nedopadne to tak ako si chlapec vysníval, pretože toto nie je hollywood...Film je božský. Božský a nepredvídateľný ako život sám. Nádhera. 100%. (27.10.2013)

Tak obyčajné, tak jednoduché, že je to na 3 hviezdy ako stvorené. No je to veľká výpoveď o dobe, v ktorej žijeme, ten každodenný zápas o život, to prežívanie. Väčšina sveta má podobné problémy, takže pre mnohých to môže byť akurát zrkadlo, no zážitok z toho bude mať asi málokto okrem nejakých boháčov, no treba si uvedomiť, že tento film tu zostáva aj do budúcnosti, že budúcim generáciám ukáže naše problémy, že sa ukáže život v Iráne, o ktorom som si nemyslel, že môže mať až tak výrazné rozdiely v bohatstve jednotlivcov. Tým pološťastným a polosmutným záverom je to obzvláštnené a človek možno aj vyroní nejakú tú slzu. (31.03.2014)

Některé ty scény jsou přímo skvělé, třeba to mytí bot, každá ta výměna bot, scéna, kdy ta bota uplave a holka se ji snaží chytit (pokud by vám přišlo, že moc píšu o botách, tak se nedivte, o ty tu jde především) a hodně se mi líbil i ten konec, zobrazující SPOILER že všechny poháry, medaile a sláva jsou ti úplně k ničemu, když nemáš na něco (pro nás) tak obyčejného, jako boty. Taky je to slušně natočené, v drtivé většině scén civilně zahrané a i s postavami se tu dobře pracuje, navíc jsou i docela obstojně představené a navíc nejsou černobílé. Líbilo se mi to hodně a po obrovském zklamání z filmu Želvy mohou létat mě Írán opět potěšil, ale na plný počet mi tam něco prostě chybí. Do děje mě to vtáhlo dostatečně a vedené je to chytře, ale těch detailních záběrů na ubulený dětský obličej je tam zbytečně moc a filozofie posuzování lidí podle toho, jaký druh bot nosí, mi je proti srsti. Znám lidi, kteří se tím řídí, ale ti se řídí opačnou teorií - a mě se nelíbí ani jedna. Je moc krátkozraká, předem odsuzující. A obávám se, že to z toho filmu mělo plynout i z vůle režiséra, nebylo to jenom vykreslení charakteru té malé holky. Ale jinak se mi to líbilo hodně a připomnělo mi to Bílý balónek od Panahiho - popravdě bych rád věděl, jak moc nebo jestli vůbec se tím Majdi inspiroval, protože jistá podobnost tam opravdu je. 4* (13.05.2021)