Robin Williams: Laugh Until You Cry
Režie:
Roxane SchlumbergerScénář:
Roxane SchlumbergerHrají:
Robin Williams (a.z.), Hank Azaria, Gabrielle Carteris, Jackie Chan, Billy Crystal, Ben Kingsley, Alexei SayleVOD (1)
Obsahy(1)
Plachý a smutný malý kluk, který se stal jedním z nejoblíbenějších komiků na světě... Smutné dítě z bohaté rodiny. Jedináček. Ve škole šikanovaný premiant. To byl světově proslulý americký komik Robin Williams až do svých šestnácti let, kdy se přestěhoval do San Francisca a začal nasávat jedinečnou atmosféru šedesátých let. V roce 1969, kdy maturoval, už byl oficiálně nejvtipnějším studentem na střední škole a ačkoli měl namířeno na politologii, brzy bylo jasné, že zvítězí touha bavit lidi. Co bylo dál, všichni víme. Smích, sláva, únava, pochyby, úzkosti a deprese, závislost na alkoholu a lécích, a v průběhu toho všeho smích a obdiv publika. Robin Williams sršel energií, ale jeho úspěch na komediálním poli si vybral svou daň v podobě krutých démonů. Nerovný boj s nimi skončil 11. srpna 2014 sebevraždou. (Česká televize)
(více)Recenze (7)
Funésovský fanfaron. Zatímco jsme mlsali jeho kusy, měl na duši suky, mysl v sonátě. Neubránil se brnění světa. ()
Celkem pěkný dokument, který spíš rekapituluje Williamsovu kariéru, než že by se snažil jít víc do hloubky jeho duše. ()
Veskrze průměrný dokument věnovaný skvělému komikovi, bez kterého bychom si jen těžko dokázali představit Hollywood přelomu 80. a 90. let a všechny ty skvělé velké filmy jako Good Morning, Vietnam, Dead Poets Society nebo Hook či Jumanji. ()
Příběh plný tragických okamžiků, který nicméně „vyplivnul“ jednoho z nejlepších komiků všech dob. Robin Williams nebyl žádný třídní klaun, ale tichý jedináček a plachý kluk, pro kterého se stal humor obraným mechanismem. Osmělil se až během dospívání, kdy bavil spolužáky, dostal se na renomovaný Juilliard, začal vystupovat před publikem, ovšem stand-up mu přestal brzy stačit. Přišla televize, především seriálový mimozemšťan Mork, první filmy a zbytek známe… Četně se tu omílají jeho problémy s návykovými látkami, kdy vystřízlivěním pro něj byla až smrt dobrého přítele Johna Belushiho. Únava, úzkosti, deprese, to všechno si ale postupně vybíralo svou daň. Devadesátá léta mu nicméně patřila. Vypadalo to, že jeho komické role nic nepřekoná, ale záhy zazářil i v těch dramatických. Recidivu prodělal v roce 2003, kdy se „vrátil“ k dřívějšímu způsobu života se závislostí. Právě nultá léta nového tisíciletí, ač hodně pracoval, nepřetavil do výraznějších úspěchů (komerčních samozřejmě ano), prostě jeho energie mě coby diváka víc bavila o dekádu dřív!! Dokument uskákaný, znovu trpící přetlakem nijakých rozhovorů. ()
Reklama