Katedrála

Zdánlivě inspirativní příběh s ekologickým poselstvím o tom, jak sám samotinký pán katedrálu z odpadních surovin postavil. Fskutečnosti však znepokojivá dokumentace katolického autism peaku o tom, jak mnicha vyhodili z konventu, protože tam kazil párty, tak se rozhodl, že si udělá konvent svůj, lepší, s děvkama a blackjackem. Vtipné je pak samozřejmě sledovat, jak si současný systém, ať již státní, nadnárodní či církevní, není schopný s tímhle poradit. Pro pragmatické ateisty může být ve výsledku příběh dost znervozňující, protože to, že chlap sám bez jakýchkoli zkušeností a vzdělání postaví za 60 let obrovskou katedrálu prakticky z hovna, aniž by se mu cokoli stalo a dožil se spokojeně 96 let je tak nějak proti všem tabulkám. (13.08.2023)

Vůbec jsem netušil, že něco takovýho někde stojí. A protože stavební úřad v Madridu je asi stejně efektivní jako ten ve Šlapanicích, mohl Justo celej život ze zbytků, odpadu a betonu stavět katedrálu. Po svým samozřejmě, takže je to stavařsky strašná prasárna. Ale stojí a drží, takže nakonec možná skončí v seznamu UNESCO. Prostě bizár, za kterej může víra. (24.05.2023)

Asi jeden z najinšpiratívnejších dokumentov poslednej doby, pri ktorom vám občas rozum ostáva stáť a pri ktorom pochopíte, že človek dokáže čokoľvek, pokiaľ je o tom vnútorne presvedčený. Justo Gallego je prototypom človeka dychtiaceho po dosiahnutí svojho cieľa a aj keď to trvalo prakticky celý jeho život, nikdy nepoľavil. Detaily bežného diváka až tak nezaujmú, ale nič to nemení na fakte, že tento dokument je najmä o ľudskej ctižiadostivosti. Tú katedrálu by som osobne veľmi rád videl, už len pre ten dokonalý výtvor obyčajnej ľudskej ruky. 70 % (02.04.2024)

Justo Gallego je důkazem, že nejbláznivější sen se může stát skutečností. Plně chápu, že to není typ, s kterým by se dalo žít v jedné klášterní komunitě. Na druhé straně je důkazem, že svaté bláznovství dokáže oslovit. Ten fakt, že člověk něčemu pevně věří, a dokáže zhmotnit svůj sen, oslovil natolik, že onu monstrózní stavbu se nikdo neodvážil zbourat. Maximální asketa a patron udržitelnosti. Vše, co postavil pochází ze zbytků na vyhození a z recyklovaného surovin. (26.05.2023)

Protagonista dokumentu Justo Gallego je největší solitér ze všech solitérů a je vtipné, jak si s ním a jeho Katedrálou žádné z lidských společenství neví rady. Ať jsou to mniši, ke kterým chtěl původně vstoupit, nebo sousedé a zastupitelé města, církevní představení, šéfové UNESCA, všichni před ním stojí bezradně. Nemohou ho pochopit ze svých zkušeností a racionálních rozhodování nechápou Justa s jeho posláním, které stejně nesmyslné jako obdivuhodné. Neví, co si po jeho smrti počnou s jeho katedrálou. Už jenom to, že se za celá desetiletí této stavby nestal jediný úraz bez jakýchkoliv bezpečnostních opatření, je až nadpřirozené. Celé Justovo vytrvalé, tvrdohlavé jednání nelze pochopit jinak, než skrze jeho hlubokou až dogmatickou víru. Vznik této stavby lze vysvětlit jen skrze jeho hluboký vztah z Bohem, to se táhne jako Ariadnina nit celým dokumentem. Usmíval jsem se, když Justo svou upřímnou pravdivou přímočarostí dostával do úzkých ostatní a mimochodem odhaloval jejich faleš nebo životní kompromisy a masky, které si nasazují. Justo je nevrlý tvrdohlavý dědek a zároveň neuvěřitelná tvůrčí osobnost. Dokument samotný je po technické stránce dobrý průměr s občasnými snahami o ozvláštnění, ale cením, jak tvůrce přistupoval k Justovi s úctou a ohleduplně. (16.06.2023)