Argentina, 1985

Tak si pročítám napsané recenze a ohlasy, které jsou zde k filmu, a připadá mi, že mé pozitivní hodnocení a vcelku nadšení po shlédnutí filmu je ulítlé. Ale nezměním ho, prostě na mě tento film tak zapůsobil (a nezdá se mi nesnesitelně dlouhý). Oba hlavní protagonisté jsou skvělí (Darina si pamatuji z hlavní role v Trumanovi). (30.12.2022)

Z filmového hlediska vynikající snímek. Rychle navodí zábavnou a napínavou atmosféru, vtáhne, na herce se dobře dívá a celkově ubíhá. Slabinou je scénář zaměřující se na individulání rovinu, který se záměrně vyhýbá historické faktografii. To by nemuselo vadit, jde o drama, ne dokument. Zde to ovšem problém je, jelikož historické informace chybí v dramaturgické konstrukci. Hrdinům hrozí nebezpečí, ale nevíme jak velké. To postavy samozřejmě taky přesně neví, ale (neargentinský) divák to neví ani orientačně. Jak mě má zasáhnout, že hrdina něco překonal, když nevím co. O juntě je v počátku řečeno, že unášela a mučila, ale opět, nic konkrétnějšího o rozsahu, organizaci, co by plastičtěji dokreslilo situaci a úrověn represí. I přesto, že se děj točí kolem soudu nejde o soudní drama. Protistrana mimo obecné zaujetí pozic ničím neargumentuje, je zcela pasivní, není zobrazen žádný souboj v právní rovině. Zajímalo by mě, jestli je cílená nekonkrétnost producentským vlivem, kdy prostě nějaký "muž s nudnou kravatou a tabulkama" přikázal tvůrcům, že historická fakta mohou vyvstávat jen z osobních příběhů a vše ostatní masového diváka unavuje. Nebo jde o politickou opatrnost, kde na oko jsme odvážní jasným trváním na tom, kdo je hodný a zlý, což ale v demokratické společnosti nikomu moc žíly netrhá jelikož základní politické postoje jsou obecně známé, ovšem vykreslování jednotlivých událostí ze kterých tyto postoje vyvstávájí a jejich zasazování od kontextu se radši vyhneme, protože to už lidi ovlivňuje a už by někomu vadit mohlo. (24.10.2022)

Kto však čaká kinematografický útok na pectoralis major, ktorý diváka svojou naliehavosťou, ťažobou temnej histórie a organickosťou súdnych ťahaníc usadí hlboko do sedačky, má smolu. Posledná snímka Santiaga Mitru nie je viac, než záležitosť na jedno pozretie. Viac tu (15.01.2023)

V žiadnom prípade to nemá grády iných právnických drám zo súdnej siene, v ktorých to vždy v závere vyvrcholí nejakým emotívnym momentom. Rozhodne, a to chcem zdôrazniť, tomu neprospela ani 140 minútovka, pre ktorú snímok občas padol do dejovej letargie, pričom samotná udalosť, by si rozhodne zaslúžila väčšiu dávku myšlienkovej anarchie. Pamätajte na moje slová. Takýto monster proces, sa jedného dňa (dúfam), odohrá aj v našej krajine so všetkými tímy skurvysynmi v politike, ktorí účelovo spravili z tohto národa žobrač bez štipky sebaúcty. (06.12.2022)

mám rád tyhle právnické procedurálky a snaha Argentinců vypořádat se se svojí minulostí slibovala že by mohlo jít v rámci žánru o solidní žně. Jenže skutek utek a ačkoliv Argentina 1985 není špatný film, mnohem víc toho divák uvidí ze soukromí Julia Strassera a jeho týmu než ze soudní síně. Díky tomu se tak Mitreův kousek dost táhne a jeho 140 minut je úplně jiných 140 minut než jaké zvládá servírovat třeba Arron Sorkin. Technické stránce ani hercům každopádně není co vytknout a může tak jen mrzet, že se film nezaměřil víc na soud a navíc není o dobrou půl hodinku kratší...silné tři, ovšem stále jen tři...70% (16.02.2023)