Je nalezena tím, koho hledá

Vím nade vši pochybnost, že bez překladatelské činnosti Anny Kareninová by byl můj život mnohem prázdnější, kterýžto fakt se jistojistě podepsal na mém hodnocení závratně se blížícím pěti hvězdičkám. Chápu, že si někteří z diváků mohou stěžovat, že by za ně by mohl být Michalův (r. 1986; Je nalezena tím, koho hledá je Michalovým celovečerním debutem) portrét AK nabitější informacemi, být podrobnější, resp. rozmáchlejší (ano, osobnost Anny Kareninové by si to určitě zasloužila, co se týče překladů, tak byla by chyba si odnést - k čemuž dokument tak trochu svádí -, že Kareninová přeložila pouze Célina a Pounda; bylo toho mnohem víc), ale mě vlastně hrozně baví, že film nesupluje heslo na wiki, že se pečlivou observací a bedlivým nasloucháním snaží přiblížit metodě překladatelčiny práce a určujícím životním setkáním (ať už přes knihy, tak osob z masa a kostí; ne náhodou by snímku slušel podtitul "vzpomínky na Petra Kabeše", což byl básník a partner Anny Kareninové). Medaile Za zásluhy, kdy? Snad co nejdřív, bo fakt nechcete, abych kvůli tomu musel kandidovat. ;-)) 80 % (02.04.2024)

Annu Kareninovou považuji za velice zvláštní a velice výjimečnou ženu. V tomto (také velice zvláštním) dokumentu nám poodhaluje něco málo z tajů své tvorby, přístupu k ní i ze svého, evidentně stěžejního životního vztahu, který její práci výrazně ovlivňoval a stále ovlivňuje. Hodně pocitový, poetický, křehký portrét, který by mohl asi být obsáhlejší, i takto ale fanoušky hlavní protagonistky jistě potěší. 75 %. (06.11.2022)

Podmanivě natočené, jen postupně se vrství mezery víc než sdělení, a v mezerách to nakonec všechno zůstane viset. Jen nevíme, jak hluboké a široké to "všechno" je a mně to přišlo jako ne úplně šťastné rozhodnutí, nechat to jen tak, v míň než náznacích, v nejistotě, kolik reflektovaných vrstev existence této ženy má. Na Annu Kareninovou, její dětství a vztah s rodiči, její cestu k překladu, její místo ve společenských proměnách, její vztah s Petrem Kabešem a mnoho dalšího je možno oprávněně toužit vznést mnoho otázek, jak dokument ubíhá, ale upřímně, v jeho závěru jsem zůstala na pochybách, jestli by bylo možno dostat i cenné odpovědi, a přitom ani přesně nevím proč. Přijde mi to škoda, a zároveň uznávám, že si tenhle portrét budu pro pár silných míst a specifickou atmosféru pamatovat. *~ (19.06.2023)

Od momentu, kdy jsem film viděl nad ním přemýšlím takřka každý den. Je v něm neutichájící moudrost a subtilně ryzí krásno. Petr Michal vytvořit dojímavé, upřímné a krasné dílo, které při každé sekundě filmu i dokonce myšlence na něj objimá, konejší a osvobozuje ve všudypřítomném opuštění samoty každodenního světa. I při psaní těchto dojmů a pohou vzpomínkou na projekci mě zalilo blaho a chuť si film pustit okamžitě znovu. Už vím co budu dělat dneska večer... (11.01.2024)

Putování literárními krajinami Anny Kareninové. Portrét ženy, která se ke světu vztahuje primárně skrze slova, jimi se snaží postihnout realitu, a nejintenzivnější dialogy s druhými vede na stránkách knih, přesto portrét, jehož síla tkví ve slovech stejně jako v obrazech. 16mm kamera kontrastně k intelektuálnímu zaměření protagonistky akcentuje materialitu věcí a tělesnost lidí. To, co nelze konceptualizovat, ale jedině zakusit smysly, prožít. Přes tuto intimitu, posílenou využitím úryvků z cestovatelského audiodeníku Kareninové, režisér enigmatické překladatelce ponechává mnohá její tajemství. Možná naopak vytváří nová, když ji nežádá, aby své vztahy, zvyky nebo způsob práce zevrubně vysvětlovala. Na čem jí záleží, čím a jak žije, je z filmu i tak zřejmé díky tomu, jak je naladěn na její rytmus a dikci, a jak je vystavěn okolo knihovny Petra Kabeše, ke které se opakovaně stáčí pozornost a jejímž odstěhováním vyprávění logicky také končí. Neobyčejný film. Nejen ve srovnání se všemi konvenčními dokumentárními portréty známých osobností, které se své aktéry a aktérky snaží vpasovat do předpřipraveného narativu a role. (26.03.2023)