Les Maudits
Režie:
René ClémentScénář:
Henri JeansonKamera:
Henri AlekanHudba:
Yves BaudrierHrají:
Marcel Dalio, Henri Vidal, Florence Marly, Fosco Giachetti, Michel Auclair, Paul Bernard, Claude Vernier, Jeanne HervialeObsahy(1)
Norsko, jaro 1945. Blíží se pád Třetí říše, v Oslu se skupina sympatizantů s nacistickým režimem chce nalodit na německou ponorku a odplout do jižní Ameriky. Nesourodou společnost vede německý generál von Hauser, italský průmyslník a jeho mladá žena, která je zároveň generálovou milenkou, spolu s nimi pak francouzský novinář, norský vědec nebo úředník gestapa. Společenství tak odlišných lidí zákonitě vede k houstnoucí atmosféře a konfliktům...
Slavný francouzský režisér René Clément po úspěchu svých těsně poválečných filmů vytvořil s filmem LES MAUDITS další milník své tvůrčí kariéry. K uměleckému pohledu na události druhé světové války se ve své filmografii vracel víckrát, tento titul zaznamenal mimořádný úspěch na festivalu v Cannes, pro nás je pak zajímavá jedna z hlavních rolí obsazená Florence Marly, herečkou českého původu (Hana Smékalová), která v Cannes získala za tento snímek cenu kritiky. Film LES MAUDITS byl kompletně natočen ve slavných ateliérech Studios de la Victorine v Nice; francouzská premiéra proběhla 19. září 1947.
(argenson)
Recenze (5)
Zlatá Palma ()
Zpočátku film nenabízí nic z mnou očekávaného tedy napětí a psychopeklíčko. Postavy se "nepředstavovaly" po jednom, ale hromadně do toho se pletla i posádka ponorky, takže člověk v tom měl chvíli hokej než se zorientoval kdo je v ponorce podstatnej a jakou úlohu bude ve filmu hrát a kdo si tam přišel jen štěknout. Ten správnej psycholokolotoč začal poměrně pozdě a to v okamžiku kdy náckové zakotví v Jižní Americe od té chvíle začne film trhat jednu hvězdu za druhou, napětí graduje a chování jednotlivých postav rozehrává celkem slušný psycho poker. Samotný finále je vskutku grandiozní z ničím se nesere a při nekompromisním a drsným závěru jsem měl hubu dokořán, protože takhle tvrdou kadenci jsem fakt nečekal. Docela mě zaujalo pojetí smrti ve filmu ne vždy bylo totiž zabití/umírání přímo ukázano, byť bylo jasně že dotyčný už dohrál, vidět to nebylo. Ve filmu hraje Florence Marly, původem češka, což jsem nevěděl, ale proč to říkám. Údajně patřila k nejkrásnějším herečkám svý doby, takže na to český kluky upozorňuju jako na přidanou patriotskou hodnotu, joo ty naše český holky, pokud jde o krásu, tak ostudu fakt nedělaj. Tu by však neudělal v žádné filmotéce ani tenhle bijáček. ()
Clémentův film se zabývá problematikou, kterou nelze dodnes považovat za vyřízenou. Ani v jednom z četných dokumentů z doby nacismu, které dodnes zaplavují hlavní vysílací čas ČT2 (wehrmacht, Hitlerovi muži a ženy, SS-Einsatzgruppen atd.) se nedozvíme, jak to, že se tolik příslušníků SS uchytilo v zemích Jižní Ameriky, především v Argentině. Jakým způsobem se transfery organizovaly a kdo je organizoval (jaké to byly organizace), nebo šlo jen o soukromé akce (to asi sotva). V tomto ohledu se dá z filmu leccos vyčíst. I když zde nacistická mise nebyla úspěšná, mnohé mohly být úspěšnější - a to především s přihlédnutím k působení vnějším ne-nacistických organizací a skupin. Film byl natočen dva roky po válce, když paměť ještě nebyla zaneřáděna pozdějšími výmysly a racionalizacemi, i když rozum dosud podléhal silným afektům. ()
ocenenia : MFF Cannes 1947 - 1. cena ()
Velmi solidní film, nejvíc mi asi vadí jeho "politická angažovanost" (politiku ve filmu opravdu nemusím). Pamětihodné momenty - scény s agentem-zrádcem (hraje ho M. Dalio) - schovávání mladíka mezi pytli kávy, agentova vražda (závěr se strženým závěsem později použil i Sir Hitchcock v jednom nejmenovaném filmu...), a pak ještě scéna, kdy unesený lékař poprvé prochází ponorkou - podobné jízdy kamery rád používá S. Kubrick (Stezky slávy aj.). ()