Rattlehead

Poslední film velkého režiséra se povedl. Cesta od kritického neorealismu k červené knihovně může působit poněkud zvláštně, ale je třeba si uvědomit, že škatulka neorealismu byla dříve či později těsná většině režisérů, ty největší nevyjímaje. Lorenová je tradičně výborná, Burton je rovněž přesvědčivý, byť se nemohu zbavit dojmu, že tak trochu zaskakoval za Mastroianiho.

Kdysi v mých nácti letech jsem byl trochu zklamán - po famózní jedničce mi dvojka přišla trochu fádní. S postupem času jsem si ale zamiloval všechny tři díly a nebudu dávat nižší hodnocení jen proto, že na první díl to nemá - na ten totiž v tomto žánru nemá prakticky nic. Zajímavost - režisér Taylor si zahrál ve filmu "Stalag 17" spolu s W. Holdenem, jehož tu režíruje.

Naprosto dokonalé! Nikdy nezapomenu, jak mocně na mě tento film zapůsobil, když jsem jej viděl poprvé v nějakých sedmnácti letech. Výborné po všech stránkách, bez slabší scénky, s výtečnou gradací - láska na celý život.