poster

Strom na dřeváky

  • Itálie

    L'albero degli zoccoli

  • Francie

    L'Arbre aux sabots

  • Slovensko

    Strom na dreváky

  • Velká Británie

    The Tree of Wooden Clogs

  • Austrálie

    The Tree of Wooden Clogs

  • USA

    The Tree of Wooden Clogs

Drama

Itálie / Francie, 1978, 170 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ad
    ****

    Rozhodně silný film, z něhož všeobecná láska k člověku vyloženě odkapává. - Podle mně jde totiž o upřímnou oslavu člověka a jeho údělu(ů)... Bohužel Olmi oslavuje nějak moc dlouho, jak by nevěděl, kdy skončit a tak se poslední hodina zdá vcelku zbytečná. Nejhůř podle mě dopadla scéna návštěvy novomanželů v Miláně, který v jinak syrovém, jednoduchém filmu působí vykonstruovaně a která ve svém závěru změní v jakousi zvrhlou náboženskou agitku. První dvě hodiny jsou ale vynikajícím pohledem na život jako takový.(20.12.2005)

  • mcb
    ***

    Těžko hodnotitelný film. Na jednu stranu zajímavý a dobře natočený snímek, který se svým prostým námětem nese jednoduché humánní a duchovní poselství, jenž uvádí diváka k zamyšlení nad obyčejným způsobem života vesničanů, kteří nemají skoro nic a skoro nic jim nechybí. Svým nedějem někdy dokáže i docela vtáhnout, hlavně díky podmanivé a "spirituální" hudbě, která ony obyčejné výňátky z života povyšuje na vyšší úroveň. Na druhou stranu ale snímek zabíjí nehorázná rozvleklost a roztáhlost, která neaspiruje ani jedním dramatickým prvkem a tudíž se v něm nedají najít nějaké výrazné momenty, které by stály za zapamatování. A to u tříhodinové stopáže docela vadí. Divák by klidně mohl na půl hodiny zaspat a o nic by nepřišel. Chápu, že režisér toto polodokumentární pojetí zřejmě zamýšlel, aby ukázal chod lidského života dané doby, ale svou "rozvleklou čistotou" spíše patří do doby minulé než přítomné, kde tříhodinové filmy dosahují mnohem jiných parametrů. Sice se jedná o velmi zcestné srovnání, ale pravou filmovou poému hledám úplně někde jinde nehledě na to, o jak kvalitní film se jedná. A to Strom na dřeváky nepochybně je.(22.10.2009)

  • Kulmon
    ****

    Spíš než film dal by se Strom na dřeváky označit jako sonda, obraz každodennosti italského venkova koncem 19. století. Až jako podružný mi přijde příběh, který není tak výrazný. Nutno říci, že tento obraz není tolik odlišný od Ladových obrázků či Jiráskových románů. Prostě agrární venkov se vším, co k němu patří.(7.1.2010)

  • Dr.Zhivago
    *****

    Rekonstrukce každodenního života v rozlehlé severoitalské usedlosti na konci 19. století. Obrazy úmorné dřiny se prolínají s líčením koloběhu ročních dob a duchovních tradic zaniklého společenství. Z drobných příhod se vynořuje několik dramatických příběhů. Jeden z nich sleduje námluvy a svatbu mladého páru. Hrdinou dalšího je otec, který porazí strom svého domácího, aby mohl vyrobit boty pro syna. Kultivované vyprávění - inspirované vzpomínkami a úvahami režisérovy babičky - si všímá také venkovských rituálů a lidského soužití s přírodou.(31.3.2009)

  • gudaulin
    *

    Ke Stromu na dřeváky jsem přistupoval se skepsí. V roce 1978 vyhrál na festivalu, kde se koncentruje na kilometru čtverečním nejvíc snobů na světě, tedy v Cann, Zlatou palmu, a to je pro pozorovatele, který má představu o sebestřednosti festivalové scény dostatečným varováním. Instinkt mě nezklamal. Olmi mohl být v 70. letech považován za vynálezce dnes tak populárního a masově využívaného žánru hraných dokumentů. Maximum energie věnoval navození autenticity při zachycení života vesničanů v italské Lombardii. Pracoval s neherci pocházejícími z příslušné oblasti, aby dokonale zachytil místní dialekt. Film zachycuje život pěti rolnických rodin žijících pospolitě na statku a pronajímajících si půdu od velkostatkáře. Srovnání s moderními hranými dokumenty ale bohužel není na místě. Vznikly, aby dokumentární žánr zatraktivnily, oživily a přiblížily divákům. Pracují se střihem a profesionálními herci, podobně jako zábavné hrané snímky. Průšvih Olmiho experimentu spočívá v tom, že pracuje s reálným časem, je tudíž velmi pomalý a při své vražedné stopáži je z mého pohledu otravný a nudný. Olmi se dostává až někam k dnešnímu fenoménu tzv. slow TV, a to je záležitost zcela mimo obsah mých zájmů. Znám tříhodinové filmy, kde si dlouhou stopáž divák nestačí uvědomit, a znám takové, co subjektivě trvají dvakrát tak dlouho. Strom na dřeváky bych bohužel zařadil do druhé kategorie. Celkový dojem: 25 %:(12.5.2017)

  • - První a jediný film, ve kterém se mluví pouze bergamským dialektem. (Kulmon)

  • - Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)

  • - Jeden z nejoblíbenějších filmů Ala Pacina. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace