poster

Strom na dřeváky

  • Itálie

    L'albero degli zoccoli

  • Francie

    L'Arbre aux sabots

  • Slovensko

    Strom na dreváky

  • Velká Británie

    The Tree of Wooden Clogs

  • Austrálie

    The Tree of Wooden Clogs

  • USA

    The Tree of Wooden Clogs

Drama

Itálie / Francie, 1978, 170 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ephemeris
    **

    Trojhodinový film v podstate iba dokumentuje ťažký život chudobných roľníkov. Žiť ďalej za akýchkoľvek okolností je naša psia povinnosť. Toto aspoň tvrdia bigotní kresťania, ktorých bytostne neznášam. A prirodzený prírastok v týchto podmienkach bol nadmieru vysoký. Lebo "keď je už dieťa na svete, Prozreteľnosť sa postará". Ideálny snímok na totálne pokazenie nálady. Zobrazujúci starosvetskú spoločnosť, ktorej už našťastie odzvonilo.(22.12.2016)

  • Dionysos
    *****

    Olmi v citlivém a poklidném duchu rekonstruuje zaniklou Evropu rozkročenou mezi agrární a průmyslovou epochou, přičemž továrny a svět s nimi přicházející se pro naše hrdiny zatím jen vzdáleně a trochu zlověstně rýsuje za obzorem. Dnešní Evropan si může už jen představovat jaké to bylo, když byly všude po krajině rozesety nespočty statků, mlýnů, polí a zahrad, kostelů, cest a cestiček ve kterých se každý den pracovalo a žilo s po generace nezměněným tempem. Idealizace však není na místě (a čest režisérovi, že ji do filmu netlačí) - lidé trpěli nespravedlivostí sociálního řádu, byli v zajetí pověrčivé víry, prospěchem a penězmi rozhodně nepohradali a práce byla hlavně povinností. Ale co naplat, když to vše ve svém životě dělali s takovou prostou upřímností, kterou už dnes nikdo nemá!(12.4.2013)

  • Ghoulman
    *****

    Pomalé plynutí venkovského života s jeho rituály, dřinou, pevnými kmenovými svazky, mystikou a až očišťující prostotou. Jestliže film získává duchovní rozměr, tak především skrze nepřikrášlený obraz člověka, který se ve filmovém rámu pohybuje bezmála ve všech svých podobách, nuancích, krásách i slabostech. Posvátnost každodennosti.(9.9.2017)

  • ad
    ****

    Rozhodně silný film, z něhož všeobecná láska k člověku vyloženě odkapává. - Podle mně jde totiž o upřímnou oslavu člověka a jeho údělu(ů)... Bohužel Olmi oslavuje nějak moc dlouho, jak by nevěděl, kdy skončit a tak se poslední hodina zdá vcelku zbytečná. Nejhůř podle mě dopadla scéna návštěvy novomanželů v Miláně, který v jinak syrovém, jednoduchém filmu působí vykonstruovaně a která ve svém závěru změní v jakousi zvrhlou náboženskou agitku. První dvě hodiny jsou ale vynikajícím pohledem na život jako takový.(20.12.2005)

  • Cimr
    **

    Skvělá forma, film, který voní a je až fetišistický - klapot dřeváků, praní prádla... Přesto ale rozhodně není mým šálkem čaje. Lépe řečeno - je přesným opakem mého šálku. Za tři hodiny se mi nedostalo žádného příběhu nebo silnější emoce, zato teď už vím, že na rajčata je nejlepší kuřecí trus. Čili jako Receptář prima nápadů dobré, ale jinak ,,v dnešní uspěchané době" (haha) téměř k neukoukání. Dobrým příkladem je pasáž, v níž dva mladí snoubenci cestují lodí do Milána. Chápu - dva mladí lidé, co žijí celý život na vesnici, plují do velkého města. Okouzlení, napětí, myšlenky atd. Jistě. Ale opravdu je třeba ukázat, jak loď pomalu připlouvá, jak se přivazuje lano, jak se nosí na loď barely s olejem, jak všichni cestující, jeden po druhém, pomalu nastupují... Opravdu by nešlo udělat záběr na naše mladé na břehu, střih, a jsou na lodi - a aspoň trochu tak ulevit tříhodinové stopáži? Hezký film, ale spíš jako by mě zavřeli na tři hodiny do muzea. Do muzea o životě italských bezzemků ve 2. pol. 19. století.(19.8.2018)

  • - Jeden z nejoblíbenějších filmů Ala Pacina. (Kulmon)

  • - První a jediný film, ve kterém se mluví pouze bergamským dialektem. (Kulmon)

  • - Všichni herci ve filmu byli skuteční sedláci z italské provincie Bergamo bez jakýchkoliv hereckých zkušeností. (Kulmon)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace