Hrob světlušek

U filmu jsem asi 10 let nebrečel. Ještě v životě jsem nebrečel u animáku. U Hrobu světlušek jsem brečel jako u žádného jiného filmu v životě... Tento film stejně silně prožijí spíše ti, kteří jsou citově vázaní na svou rodinu. Jen pomyšlení, že bych měl ztratit někoho ze svých nejbližších,... 10/10 (31.05.2010)

Kdyby Isao Takahata, tak strašlivě netlačil na strunu uslzenosti, tak mohl být Hrob světlušek o třídu lepší. Takto zbývá krásně naanimovaný vyděračský film, který je prvoplánově sentimentální, až to leze krkem, nosem, ušima. Možná by tvůrcům mohl do japonštiny přeložit úsloví typu "všeho s mírou" a "méně znamená více". Na druhou stranu, ač nerad, musím uznat, že místy to opravdu funguje. A v těchto světlých momentech dvojnásob zamrzí, že takový není celý film. (27.08.2007)

Tak dlouho se chodí s hrůzami války pro slzy, až se trpělivost protrhne. Nebudu lhát, Hrob světlušek se mi líbil, má silný příběh, ukazuje člověka v tísni z mnoha různých pohledů a oplývá tím jedinečným smyslem pro detail, jaký je snad jen japonským mistrům animátorům vlastní. Bohužel mám se Světluškami dva velké problémy. Jak už mnoho lidí podotklo přede mnou, film až moc tlačí na pilu. Líbivá smutná hudba, ač podmanivá a sama o sobě fungující jako zaručený zdroj melancholična, se tu podbízí jako gejša v gejšinci, a některé epizodické postavy plus tetička křičí "vykalkulovaný stereotyp" na celé kolo, což mi na patře zanechává něpříjemnou hořkou pachuť. Druhý problém vidím v tom, že jsme na slzavý závěr připraveni už v prvních minutách, takže ať už je Takahata v jeho realizaci jakkoli šikovný, ve mně vyvolaný výsledný dojem je oslabený. Neslzím, necítím prázdno, ani tíživý smutek. (05.10.2016)

Z "Hrobu světlušek" mám velmi rozporuplné pocity. A není to dáno jen tím, že má očekávání od tohoto filmu byla velmi velká, viděl jsem ho zatím 2x. Na jednu stranu je to film velmi úchvatný a působivý, krásný a přitom smutný a bolestivý zároveň. Na druhou stranu - abych si film prožil, musím se sžít s hrdiny, sympatizovat s nimi... což se u mě v tomhle případě neděje, asi je to tím, že nemám rád malé, ukřičené, sobecké děti. Vlastně si myslím, že si svůj osud způsobily samy, takže jsem necítil potřebu je nějak litovat, což je pro zážitek z toho filmu důležité. Ale tak jako tak - je to tzv. "must-see", proto dávam absolutních 5*. (17.09.2003)

Děj: Během bombardování příjdou sourozenci Seita a Setsuko o matku i svůj domov. Otec sloužící na válečné lodi se stále neozývá. Seita dělá, co může, aby nahradil své malé sestřičce oba rodiče. Postupně je pro něj stále těžší sehnat někde jídlo. Po té, co Setsuko umírá, ztratí život smysl i pro něho. - Komentář: Můj nejlepší anime film. Mám ho radši i než třeba Akiru. Takahata mnoho filmů netočí, ale když se tak už stane - dokáže vytvořit skutečný skvost. Tento film v sobě skrývá jediné nebezpečí - že vás zaplaví bezbřehým smutkem. Doporučuji pro optimisticky začinající páteční večery. Jedině v takový den ho dobře unesete. (25.01.2004)