Malá Věra

Ačkoliv velká Věra opakovaně ukazuje poprsí (vyplatí se vidět), z filmu si budu hlavně pamatovat ten činžákový osmdesátkový feel jaký moc dobře známe od nás, protože visel ve vzduchu celého východního sektoru. Hodně dobré práce odvedl Jan Schánilec, jemuž jsem toho fotra Kolju fakt věřil, a samozřejmě Zlata Adamovská. A všichni ostatní, české znění vzniklo 1989. Podle dostupných informací (opravdu nejsem machr na sovětské reálie, i když rodiče v SSSR byli na svatební cestě) se film odehrává v Mariupol, u moře, odkud Věřin bratr Víťa létá do Moskvy. Taková Láska z pasáže po sovětsku, včetně špitálu, výletu na pláž náklaďákem a popíjení vodky o závod. Dobré tohle znát, lepší už se do té doby nevracet. (08.01.2020)

Po viacerých rokoch sa mi podarilo opätovne si pozrieť Malú Vieru, na ktorú som mal výborné spomienky už z premiérového sledovania. Bol som v Moskve rok po jej nakrútení a teda ma oslovila už vtedy viac ako tých, ktorí v Rusku neboli alebo tam boli s Inturistom po vyznačených trasách. Áno, je to presný obraz bezútešného života bežných občanov, ktorých okrem iného gniavi alkoholizmus, chudoba, ľahostajnosť a šlendriánstvo. Zaujímavé, ako si zo Západu (ostatne ako aj my) berú to poklesnuté, bezcenné a škodlivé. Veľmi cenné je, že to režisér v žiadnom ohľade neprehnal a nevytvoril figúrkovité panoptikum vzdialené realite. Dialógy boli presné a plasticky vykresľovali duševný svet časti obyvateľstva, o veľkosti podielu ktorej sa neodvážim špekulovať. (28.08.2015)

Skvělý film s nádhernou hlavní představitelkou zobrazjící naprostou bezvýchodnost života v socialismu. Depresivní obrázek sovětské rodiny omezených alkoholem ubíjených lidí, kteří nic než kořalku a tupost pro život nepotřebují a se svou omezeností si vystačí - protože pro co by se měli snažit to změnit. A jakkoliv jsi mladý, plný energie a jakkoliv si to uvědomuješ, stejně ti to není nic platné. (18.02.2011)

Keď pozriem na meno režiséra, tak si tak hovorím, či sa on vážne nenasral a natočil na ruské pomery fakt netradičný film s pomerne odvážnymi (na vtedajšie časy) sexuálnymi scénami. Rodinná dráma na ruský spôsob sa dá naplno vychutnať len s titulkami, dabingom sa vážne zabije podstatná časť atmosféry. Vera mi svojim účesom i celkovým outfitom pripomínala hviezdu 80.-tych rokov C.C. Catch a takmer mi spadla sánka, keď sa vo filme objavila scéna, pri ktorej ruská mládež s otvorenými ústami čumí na telku, kde spieva práve C.C. Catch...Záver super, ale fajn je celý film, zvlášť od Rusov, ktorí dovtedy chrlili len jeden vojnový film za druhým. 80%. (12.10.2015)

Láska za časů >zmagory< aneb na svou dobu neobyčejně otevřená, poctivá a nelítostná sonda do sociopatického životního stylu jistých vrstev sovětské společnosti na přelomu brežněvovsko-gorbačovského "nejhumánnějšího společenského zřízení v dějinách lidstva" (jak i nás v těch dobách učili a zpracovávali v našich školách, že...)... Socialistický životní styl včetně "morálního kodexu budovatele komunismu" odcházely pomalu na smetiště dějin a nastaly časy glasnosi a perestrojky. Pro desitky milionů obyčejných Rusů přišlo rozčarování a společenský rozvrat a Vasilij Pičul nahlíží do života jedné takové rodiny kdesi v průmyslové oblasti Ruska... Otec blbec, matka trubice, pijanství a šablonkovitá povrchnost denodenního bytí, které ubíjí a pohlcuje a hubí i toho >duchem silného< bratra Vítěnku (...dávno marně uprchnuvšího do Moskvy, ale samotného se potájejíce ve svých rodinných problémech...), i tu rozvernou >malou< Věročku, co snad by taky tak ráda unikla (...ale se svou povahou danou rodinnými dispozicemi vlastně zjevně nemá kam...), i toho zamilovaného vysokoškoláka Serjožu, co do téhle duchem i žitím pominuté sémji ale vůbec nepatří (...a nakonec zřejmě i on té marnosti podlehne...). . . . Šílená skládanka šílených epizodek ze šíleného prostředí, film silný ve své syrové formě i obsahu, ryzí sociální drama snad přijatelné i jako jakési podobenství o >životě a době< , navíc s uvědoměním si a znalostí kontextu politické situace a stavu společnosti, v níž se odehrává... Tak za to všechno to nejvyšší hodnocení, byť ryze toho filmařského espritu se mi zde přeci jen malinko nedostává. V tomto případě tedy ale zase jednou s tolerancí vše zaokrouhleno nahoru, za pět zlatých hvězd, dávno už bez srpu a kladiva na jakémsi od krve desítek milionů obětí rudém podkladu... - - - - - (Poprvé viděno v kině kdysi na přelomu epoch, hodnocení po repete na dvd /v původním znění a originálním formátu obrazu/ 17.1.1012, hodnocení 176., komentář zde jako třiadvacátý - 17.1.2012) - - - - - - - - - - Mimo mísu: Marku, neplácej prosímtě zase ty svoje >explicitně sexploatační< hlouposti... °-[ (17.01.2012)