Epizoda 4 (E04)

„Oxytocin v těle řádí, vnučka vlasy holí, Filipovi děda radí, rak i láska bolí.“ To druhé ovšem krásně. Většinou. Polovina seriálu za námi, ideální doba na POLOVIČNÍ OKÉNKO: [][] Prozatímní zhodnocení. [] Jako seriál o rozpadajících se dlaždičkách, ech, chtěl jsem říct manželství, je to prvoplánové, šablonovité, telenovelácké. Kdyby oba manžele Kalinovy někdo chtěl škrtnout, moc rád mu půjčím své pero. [] Ovšem coby drama, o boji nezralého a lehkovážného mládí s náhle a bez varování udeřivší existenciální úzkostí, je to působivé. [] Spokojený byl i autor předlohy, vítěz nad skutečnou rakovinou Leander Verdievel, který v září na brněnském festivalu Serial Killer viděl prvních pár dílů. Líbily se mu. [] Tak už je to tady! Sbohem vlasy... V seriálu potřebné k balení holek a v reálu k focení s Vanem pro Dior. [][] V rozhovoru o své roli Filip trochu neuváženě říká: „Žít půl roku před kamerou s rakovinou bylo těžké.“ Hmm, hrát to bylo těžké... A co by měl říkat pan Bartoška? (29.01.2024)

Vedle prvního dílu se pro mě jedná o nejemotivnější epizoda seriálu. Práce s kamerou, střihem i vkusným výběrem hudby - to vše opět na jedničku s hvězdičkou. Herecky opět bez chyby a adept na český seriál roku 2024. Škoda že si ČT vystřílí své největší bomby hned na začátku roku, a pak budeme po zbytek roku sledovat opakovačky vyprávěj a četnických humoresek. TOHLE JE TA KVALITA, kterou za koncesionářské poplatky chceme! PS: A ten týpek co dal odpad! a ještě si to v komentáři obhajuje nějakýma bludama co ani s touto epizodou nesouvisí? Člověče prober se. Tady jde vidět že se nelze zavděčit všem. (29.01.2024)

Čtvrtý díl naprostá pecka. Koukala jsem až teď večer na I-vysílání a říkala si, že si dám aspoň kousek před spaním, páč u trojky jsem byla maličko zklamaná. Ne od začátku do konce mne díl bavil a ano pobrekla jsem si. Filip a jeho životní láskyplné trable mezi chemoterapiemi, společně s pocity, které jsou nám zdravým lidem představeny tak realisticky, jako by to divák prožíval také - asi nejlepší scéna s holením vlasů se skvělým soundtrackem v rytmu postpunku, mňamozní kamerové záběry s velmi pěkným colorgradem, a vše zase odlehčující banální citové rozepře rodičů 😅 aneb tatínek statečně bojující v opuštěné domácnosti tomu dává opět takový punc. Škoda, jak se tam točí ta pračka, že nejede písnička od Mutantů Jdu prát, protože tatínek skutečně hledá východisko. Zatím bych řekla nejlepší díl. (30.01.2024)

Je mi líto, ale já všeobecné nadšení z tohoto dílu nesdílím. Naopak se u mne dostavilo spíše rozčarování, měl jsem dokonce dojem, jako kdyby se najednou vyměnila část realizačního týmu, protože celkové vyznění vzalo najednou úplně jiný drajv. Zatímco v předešlých epizodách se postupně budovaly charaktery jednotlivých postav nějakým víceméně uvěřitelným způsobem, pokusy o humorné okořenění jinak vážného tématu balancovaly na únosné míře a herci si drželi příjemnou laťku civilního podání - tak ve čtvrtém pokračování se vše posunulo směrem k horšímu. Jednání mnoha postav je najednou hloupé, snaha dělat legraci je křečovitá a dopředu avizovaná. Zejména obě figury rodičů Filipa se staly doslova nesnesitelně schematické. Forma vyprávění je stále příjemně svižná, vytratil se ale moment překvapení, dopředu víte, co bude následovat, kdo co bude říkat, k jakému pokusu o fórek se schyluje. Prvoplánovost žene herce k přehrávání. Takže za mě takto ne, pokud to bude v tomhle trendu pokračovat, přestane mě to nejspíš bavit úplně. A to je škoda, protože potenciál měl tenhle projekt veliký. (30.01.2024)

Filip počítá čas mezi dvěma chemoterapiemi, dny mu splývají. Pak se (velmi zřetelně, kdyby náhodou někdo nechápal) podíváme na řidičské schopnosti Hanky, aby brzy započaly první námluvy. Přesto potud dobré. Jenže furt na nás ještě čeká matčino přičichávání k uměleckému prostředí, kterému evidentně nerozumí a nikdy nerozuměla, a otcovo prvoplánové seznamování s domácími spotřebiči. Prostě naprosto klišovité vzorce. Pardon, ještě na zeťáka Oldu, který furt někde padá nebo o něco zakopává, bych zapomněl. Pardon podruhé, ale postava Terezy Brodské je zatraceně hloupá. Pokud tu někdo u předešlých dílů chválil závěrečné výpovědi těch, kteří se z rakoviny vyléčili, tak až tahle sekvence (ztráta vlasů) mě opravdu chytla – aniž bych snižoval ty předešlé. Tenhle díl každopádně drží seznamovací linie. Velmi dobrý Filip Březina. Výborná Alžběta Malá. (07.03.2024)