Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi
  • Akční

Recenze (1 341)

plakát

Spravedlnost (2017) (seriál) 

Zahrab hříchy do listí, snad to nikdo nezjistí.“ Bez rozhřešení i bez tajemství, neb karty jsou rozdané hned na místě činu. Místo průmyslového Duisburgu černá Ostrava, místo čestného Schimanského vyšetřovatel Richard s vetchou morálkou a heslem: POMÁHAT zahrabávat mrtvoly A CHRÁNIT dcerušku před spravedlností. OKÉNKO PATOLOGIE: [][] Co postava to patologický charakter. ## Prolhaná s(v)lečna a pichuchtivý soudce, rozpíchaný jak jehelníček. ## Polda, co melouchaří u pohřebáků, zastrašuje svědky a obětem láme prsty, aby si lidi příště rozmysleli vyťukávat 158. ## Pokud denně nezničí aspoň dva, tři důkazy, není ve své kůži. ## Kolega, který Malému paparazziovi prodává policejní složky po kilogramech a od metráku výš dává množstevní slevy. ## A náčelník si pochvaluje, že mu oddělení hezky šlape. Bodejť by nešlapalo, když v něm jsou samé kurvy. ## [][] V ulicích černo, sem tam i vágus, vymahač, lichvářský zmrd nebo mukl debil, bo Ostravsko je region razovity. Dvě epizody parádní a husté jak Stíny v mlze, závěrečná řídká jak porost v odkališti. Škoda.

plakát

Poslední noc v Soho (2021) 

Křídla má zlomená, dívenka naivní, bolavá, schoulená, prasáci na i v ní.“ Londýn v kvasu, staré hudební pecky a zlatá šedesátá léta jak vymalovaná. Sny, pech a HOCHŠTAPLEROVO OKÉNKO: [][] Vítej v Soho a v mé náruči, holčičko slávychtivá, máš k tanci a zpívání vlohy? Až ke hvězdám vzlétneš, jen roztáhni křídla... a nohy. [][] Btw, tohle Jack zkusit na zasněnou Pearl, tančící na na slámě s vidlemi... Se svými sny však zápasila i sympaťanda Elois. Studentskou kolej ŠChH, šrumec, chlast, hampejz, vyměnila za podnájem U zpruzené báby. Do okna jí ve vteřinových intervalech bliká neonový poutač (z toho by mi hráblo), z gramofonu se line retro a modro-červené schizofrenní sny jsou výtahem do minulosti, nebezpečně prolínající současnost. Elois si v zrcadle zálibně prohlíží cucflek na krku a přemýšlí, kdo to byl. Nesmělý John? Lev salónů verbal? Ošklivý Omnibus nebo jiný z vošoustů bez ksichtu, co ji každý večer honí uličkami Soho? V posledku snad ta stará čůza, co jí zakazuje pánské návštěvy?! Jj, když má bába doma prkna (!), která měla znamenat svět... dávám pět.

plakát

Šťastné a krvavé (2023) 

Selfíčko s losem a zmrzlým nosem.“ Krotký horůrek na pohodu a Američani v akci. Nory, prý „nejšťastnější lidi na světě“, studené jak psí čumák, rozmrazují svou pohostinností, ochutnávají jejich samohonku, obdivují dětský kočárek s železy na medvěda XXL, trpaslíky geronťáky mlátí lopatou a zapalují jim vousy, zkrátka všemožně se snaží adaptovat. Zjišťují, že v Norsku se díky sociální demokracii sníh uklízí sám a že policisté tu zbraně nemají, jen heslo „pomáhat vtipkovat.“ Nádobí vyházené z kredence a obývák v troskách? „Asi liška. „Máte Fox News?“ ZAMRZLÉ OKÉNKO: [][] Taťka Bill má norské předky a tak nadšeně hýká nad každou závějí a rampouchem na kadibudce. ❄ Dětičky jen smutně ohryzávají tubu opalovacího krému a fakují kvůli kose tak strašné, že jim zamrzá i internet. ❄ Polární záře rozjasní jim tváře? Ani prd, dnes je zataženo. ❄ Dokonce už i sluníčkářská machecha křičí: „Fuck happy  vision!“ ❄ A na stole? Tradiční sváteční pokrm. Lutefish, čili velmi staré rybí želé. Ani Pinďa by to nežral, natož prdelatý trpajzlík s kšandami, psíma očima a slabostí pro sušenky. [][] Do toho tlupa nasraných norských skřítků, co chlastají jak Dáni a jsou děsně bojovní. Je čas na pacifismus a mírové rozhovory „Dohoda z Osla.“ To pobavilo.

plakát

Havěť (2023) 

S etikou se neserou, naše děti sežerou, množí se a sítě tkají, policajti nestíhají.“ Echt hnusný, leč vizionářský horor o agresivním invazivním druhu, zavlečeném do Francie z pouštních děr. Btw, dal bych pět hvězd i kdyby se v tom žádní pavouci nevyskytovali, už jen za ty chudinské činžáky ve tvaru lízátek, ještě depresivnější než „Plachty“ v Gomoře. SKLEPNÍ OKÉNKO: [][] Co to tu leze? Pro chovatele roztomilí tvorečkové, pro nás ostatní jen černá havěť. Mají chlupaté končetiny, kusadla s jedovými žlázami a úžasnou schopnost rozmnožování. Snovají pavučiny, napadají lidi a během jedné, dvou generací se rozlezou po celém baráku a udělají z něj neobyvatelné místo, kde jde o holý život. Taser ani slzný plyn je nezastaví, jediné čeho se bojí je oheň. Zkušený entomolog rozezná i různé poddruhy, jejichž společným znakem jsou mikiny s kapucemi. Arachnos saracénus, budoucí zhouba Evropy. [][] Tak hlavně si je hýčkejme, krmme a připravujme jim teplé pelíšky v krabicích od bot NIKE. Čiň pavoukům dobře, pavučinou se ti odmění. Podobné horory o havěti: Shorta a Les Misérables.

plakát

Bubáci (1986) 

Záhrobní bubárna, kvalitní gumárna.“ To nemyslím pejorativně, ale pochvalně. Mít všechny ty masky příšer, v Plzni bych otevřel Muzeum hororových osmdesátek. V úvodu jsem si lebedil. Záhadný malý chlapec se toulá nočním lesem a vtom... vágus! Ležérně se opírá o strom, tváří se vilně a chce připálit cígo. Skautík nebojsa s ním zapřede dospělácký rozhovor stylem „já pán, ty pán...“ A raf! Twist zpoza buku. Ocenil jsem i dialogy mládežníků, jedoucích na jatka. Všechno ryzí charaktery, slepice a dementi radost pohledět. Rakvení probíhalo uspokojivě a v rozverném duchu, zrůdy lezly odevšad a boj byl „každý chvilku tahá pilku“ i střeva. Bubákovi s krumpáčem jsem fandil, celej já kdysi na šachtě, víno coby žíravina zaujalo. ČARODĚJOVO OKÉNKO: [][] Jo jo, vládnout monstrům svede kdejakej blbec s tepající žílou na čele, ale sbalit ženskou? To už chce fištrón. Pobavilo, jak se 70 let těšil na svou nevěstinku, chrnící v rakvi, ale ona ho vyfakovala: „To už radši sex s Omnibusem než s tebou, ty naběhlá žílo!“ Njn, do melounů a do žen se nevidí, dokonce ani do těch exhumovaných. [][] Kvalita fórků silně kolísala, ale ten parádní karneval příšer si 4x osliznout zaslouží.

plakát

Krvavé pomeranče (2021) 

Navždy spolu, v igelitce, nenech život plynout plytce.“ Ironicky sžíravý kaleidoskop. Zatřeste a ze střípků se poskládá i obraz vašeho života. Příběhy cynické, hrozivě lidské i poučné. Nehádejme se do krve o prkotiny, život ať zbůhdarma neprotéká mezi prsty, problémy se nesnažme vymlčet a ranám osudu čelme čelem a ne hoptrop sázkou a útěkem do nicoty. ROZTANČENÉ OKÉNKO: [][] Já sedět v porotě, hlasuju pro „živočichy“. Kudrnáč s východoněmeckým pornoknírkem, svlečený do půl těla a špekatá fuchtle ve spodním prádle s třpytkami, ti do toho šlapali bezostyšně, s vervou a přitom na pohodu. Na rozdíl od dědka insolvenťáka a zchudlé jógabáby a jejich zoufalého danse macabre. [][] Zapínám mikrovlnku na pětihvězdičkový karmický ohřev koulí, a spolu s Louise po dvojnásobné iniciaci zoufale radostně tančím. Šťávu z pomerančů zkušeně vylisovala Jitka Cardová, nejmimóznější je Willy Kufalt. Mám toho kluka rád a o starých filmech ví určitě víc než já, ale obávám se, že o skutečném životě a o tom, jaké úžasné bytosti i jaká monstra žijí kolem nás i v nás, ví zatím prd.

plakát

Sharkula (2022) odpad!

Žralok plave v odpadu, zkazí vám to náladu.“ Jeden můj oblíbený uživatel napíchnul na háček žraločí sushi (za 3*) a já vůl mu to spolknul i s navijákem. Umím ocenit i filmy tak blbé až zábavné, ale tohle není ten případ. Amatérismus si tu podává ploutev s neumětelstvím a nedostatkem kreativity. Viz ZRAKVENÉ OKÉNKO: [][] Kde asi spává upír pokousaný žralokem? Polonia na obyčejnou rakev pohodí kus rybářské sítě a má vystaráno. Já se těšil na rakev skleněnou, s pohodlnou měkkou vodou, kde by se zmutovaný krvesaj vznášel jak skalár v akváriu. [][] Navíc Sharkula není krvežíznivý, ale jen dehydrovaný kus vemene s odulou tváří alkoholika při absťáku, na šedivých řídkých vlasech má naraženou špatně padnoucí paruku barvy pochcané slámy a jeho „herecké“ kreace tomu odpovídají. Dtto zbytek ansámblu. Zaujala jen ohňová tanečnice točící zapáleným lustrem. Že bych si ji objednal na narozeninovou párty? Místo sedmnáctky nahoře bez, vyskakující z obřího šlehačkového dortu, ten mi dietoložka Faustka zakázala.

plakát

Arcadian (2024) 

Dokud není mrtev, vaří synům mrkev...“ a posílá je „na zkušenou“ do jámy lvové. Cage je jako smrt, bere všechno a v podřadných filmech seká role jak Baťa cvičky. Pravda, skoro celé natáčení se jen válet v posteli, za královský plat... Vysokorozpočtový film se tak kvůli honoráři pro Cage smrsknul na nízkorozpočtové postapo, kdy nebyly prachy ani na osvětlovače a vznikl vskutku komorní příběh, neb v interiérech je tma jak v komoře. JUVENILNÍ OKÉNKO: [][] A z něj vane lehký odér romantiky, bohužel bez erotiky. Běhající puberťák, přicházející s nabídkou kvalitního panictví, chudinku Charlottu jen okradl, o iluze i o léky. Opustil aniž by ošustil. Mrs. Rose, matka matriarchálního rodu (viz černoch pod pantoflem), která si puberťáka nasadila do statku na práci a dceři do postele na chov, ho proklela a já taky. [][] Pár otázek. Z které kanceláře utekly ty chlupaté zdivočelé skartovačky s hubou jak kulomet? Proč během 15 let nedokázaly udělat Omnibusovi radost a sežrat neopatrného Cage? A od kdy je vítězstvím zapálit si barák? Takhle plýtvat benzínem v postapo světě...

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

Sestřičku naložil, špatně s ní naložil.“ Top scéna. Nečekaná, morbidní a úzkostná až na dřeň. Rána, šok a šílený strach podívat se za sebe. Když budu dělat jakoby nic, třeba se to ani nestalo? Zalezu si do postele, do bezpečí... Psychologické rodinné drama jak řemen. V baráku plném napětí a skryté hrůzy, od sklepa až na zatuchlou půdu, kde už kvete exhumovaná babička. Bezva disfunkční rodinka. Vláčný taťka „mouchy, snězte si mě“ byl na pár facek, psychotické matce křivohubce bych ty miniatury s gustem rozšlapal sám, kdyby mě nepředběhla, a retardované holčičce s tváří orangutana po mozkové mrtvici bych dal i pusu... kdyby bylo kam. Miláček byl i Peter a jeho dárek ke Dni matek, speciální panenka Kuknatorzo. Btw, Alex Wolff válel, jasný brácha irského balvana Barry Keoghana. Bohužel scénář pak přehodil výhybku od psychologie k démonologii, což mi nesedlo. Stejně tak OKÉNKO DOMEČKU: [][] V úvodu nájezd kamery do modelu, pak obživnutí figurek a prolnutí do reálného děje. Naprosto SAMOÚČELNÁ artová vifikundace, zbytečná a zavádějící, jako by se vše odehrávalo jen v hlavě pošahané Annie. [][] Třikrát silně uhodím hlavou o sloup, počtvrté slabě.

plakát

Oko 3 (2005) 

Trapárny a krávoviny, infantilní skopičiny.“ Horor ani omylem a vtipu jen co by se za uhnilý nehet vlezlo. Než tohle zhlédnout znovu, to už opravdu radši drátem do oka. SLEPÉ OKÉNKO: [][] Jak prý lze vyvolat ducha.  Vetřít si do očí hřbitovní hlínu? Vyzkoušel jsem a nic, jen tma. Komu to zafungovalo, napište, Faustka mi to pak přečte. Otevřít doma deštník? Akorát jsem v přes něho v noci hodil držku, cestou k ledničce.  Mlátit jídelními hůlkami do misek, posléze i sobě do chrupu? Hůlek nemaje, použil jsem příbor. Drahej špás. Nádobí na maděru a z pětky vpravo nahoře mi vypadla korunka. Naštěstí nepolkl, včas vykuckal. [][] Jednu oční bulvu dávám za rozverný úvod, ten zaujal. Posedlá černovláska vrčí jak vysavač s ucpanou hadicí, levituje metr nad oltářem našponovaná jak žehlicí prkno, roztočí se jak mixér a mnichy profackuje půlmetrovým jazykem. Takový mít já...