Režie:
Ki-duk KimScénář:
Ki-duk KimKamera:
Dong-hyeon BaekHrají:
Yeong-su Oh, Ki-duk Kim, Yeong-min Kim, Jae-kyeong Seo, Dae-han Ji, Jeong-yeong Kim, Park Ji-aObsahy(1)
Jaro. Uprostřed jezera v horách stojí malý buddhistický chrám. Starý mnich v něm vychovává malého chlapce jako svého nástupce.
Léto. Dospívající chlapec se zamiluje do dívky hledající v chrámu zdraví. Následuje ji do "skutečného" světa.
Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Pod vedením svého mistra projde pokáním a pak se vydá do rukou spravedlnosti.
Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě.
Jaro. Mnich vychovává svého nástupce
Lyrický snímek o plynutí ročních období a lidského života Jaro, léto, podzim, zima a jaro představuje v Kim Ki-dukově kontroverzní tvorbě fascinující obrat bez ztráty umělecké identity i nejosobnějších témat. Postavu mnicha v čase zralosti v něm ztvárnil sám třiačtyřicetiletý tvůrce. Snímek získal Cenu diváků na MFF v San Sebastiánu a svému autorovi vynesl Cenu C.I.C.A.E., Cenu Dona Quijota na MFF v Locarnu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (472)
Brilantní film po všech stránkách, kterým Kim Ki-Duk dokázal, že v současnosti se točí v Asii nejlepší filmy. Film využívá jednoduché symboliky. Každé roční období zastupuje jednotlivé fáze lidského života. Věčný koloběh zrození, zrání, hledání a zmoudření... a znovuzrození. Vizualní stránka bere dech podobně jako Kitanovy Dolls. Hudební doprovod zážitek jen umocňuje a u zimních scén mě přivedl až k fascinovanému vytržení. ()
Vidím, že tady chybí kritický názor a tak se ho ujmu. Co se nedá filmu vytknout je jeho vizuální stránka natolik krásná a bezchybná, až je občas trochu kýčovitá. První díl mozaiky Vás uvede do velmi pomalého tempa vyprávění, proti kterému bych ještě tolik neměl, má-li smysl a budeje-li se atmosféra, ale právě "výchova" mi přišla jako velmi slabé předvedení toho, jak lze využít půlhodiny mého času. Ostatní díly už mě nepustily (snad až opět na závěrečné jaro, které už naštěstí bylo ve zkrácené formě). ()
film krásný a tichý. film uklidňující a barevný. bohužel až teprve na konci sem se v něm našel, proto ty 4. a 80% ()
Film, ve kterém se mluví minimálně, vše se vyjadřuje činy a hudbou. Melancholická báseň o tom, že všechno jednou musí zkončit. ()
nic strieda nudu a nudu strieda nic. symbol nudy je nic a nuda je symbol nicoho. prehodnotene az do nebies. ()
Od tohoto filmu jsem prostě nemohl odtrhnout oči. Proč? ()
Nádherná kamera a mrazivá hudba k dokonalému dojmu nestačí. I když se režisér snaží podat film stravitelně, filosofično z toho sálá a pro každého to určitě není, zvlášť když se vůbec nezajímáte o buddhismus. Nejsilnější scénou u mě není závěrečný výstup a pokání, ale jednoznačně scéna s batoletem lezoucím se zoufalým pláčem po zamrzlém jezeře.... ()
Barevná meditace o tom, že co člověk nerad, nemá činit druhému, že přehnaná závislost a žárlivost škodí, že je umění odejít středem, že když člověk skutečně lituje, dojde ke smíření a nakonec, že všechno- lidské chyby, radosti, hříchy i ctnosti- se opakují. Moje tuším třetí setkání s Kim Ki-dukem dopadlo pozitivně. Čekala jsem možná trochu víc, ale zase jsem byla příjemně překvapená, že se pan Režisér zdržel svých obvyklých úchylností a naservíroval divákům (relativně) civilní, lyrickou alegorii na lidský život a čas, vyměřený každému z nás. ()
Jeden ze zajímavých filmů, které mi však svou podivností nedovolují dát vyšší hodnocení. Vrátim se k němu tak za pět let, až budu o světě vědět trošku víc... ()
Překrásný,neskutečně oduševnělý film.Opravdu povznášející zážitek ne nepodobný filmům Hayaa Miyazakiho. ()
Taková životní filozofie se nedá pochopit jen tak z jednoho filmu. Je to život, je to cesta, je to určité porozumění a určitá důvěra. Je toho ale mnohem více. I přesto se film stal neuvěřitelně duchovním zprostředkovatelem sem, do západního světa. Vše se zdá tak neuvěřitelně vážné, až z toho mrazí. Je strašně těžké ohodnotit něco, co oplývá svou vlastní duševní hodnotou a nejde nám ani tak o to, jak to vypadá, ale jak to vše působí. 5* dávám hlavně proto, že oceňuji naprosto veškeré snahy o vytvoření prostředku, jak nahlédnout do tohoto života. ()
No ... chápu, co tím chtěl "básník" říci, se vším tím 100% souhlasím, ale film byl tak strašně nudný, že jsem vydržela jen asi 30 minut a pak musela posouvat. Takže 2* - a to čistě jen za "poselství" ... ()
Příběh v podobě ležaté osmičky na jezeře uprostřed hor příjemně překvapí a potěší. Co však ne, je hudba. Až na dvě skladby mi vůbec neseděla k filmu. Spíš k italské detektivce z osmdesátých let. ()
Asi ani nedokážete domyslet, co všechno to znamená, jaká je v tom symbolika. Koloběh života? Ano. Víc? Nevím. Vím ale, že vizuálně to je dokonalé, někdy to nevypadá ani jako film, spíše to vypadá jako by to byla fotka z National Geographic nebo velmi realistická malba. ()
Chlapec je vychováván buddhistickým mnichem v izolovaném plovoucím chrámu, kde roky plynou jako roční období. Je to velmi atmosférické a melancholické, ale divák musí mít od začátku sledování filmu přesně tu správnou náladu, aby se s Kimem dostal na stejnou "vlnovou délku". Potom je zážitek jedinečný ()
Film mě při první projekci nepřesvědčil, že má cenu o něm přemýšlet, ale že má cenu se na něj prostě dívat. To není špatný. (Být ve světě, ale ne ze světa…) ()
Filozofický na velmi vysokej úrovni. Keď pochopíte príbeh, tak ste na pol ceste k "osvieteniu". A to doslova. ()
Poklidny snímek, ve kterem snad jako nikdy Kim KiDuk nezklamal. snímek, který má dostatek symboliky a který nutí člověka přemýšlet nad vlastním životem. ()
Film který mluví pomocí obrazů, fascinujících scenérií a nádherných přírodních koutů, kde lidská civilizace ještě nevstoupila. Jeden domek vznášející se na jezeře, 4 roční období, všeobjímající příroda, k tomu meditativní hudba. Filmová symfonie. ()
První co jsem od Kim Ki-duka videl takže zatim *** ()
Reklama