Sbohem Dragon Inn

Hodně pomalý film s krásnou atmosférou starého kina. Dlouhé, kompozičně perfektně promyšlené záběry ze statické kamery tomu hodně dávájí (Poukud jsem dobře počítal, kamera se pohla asi jen ve 3 záběrech). Barvy, zvuk všechno super. Podobný film je Tejut, akorat tam je 8 záběru, tady jich je několik desítek, a každý mě nějak vtáhnul do děje. Toto by bylo skvělé si vychutnat někde ve staré kině a ne doma v 00:30. :D 90% (10.03.2010)

Svébytná lyrika tohoto tichého díla se ve vás bude nezřetelně zpřítomňovat, jako byste četli jakousi nostalgickou báseň. Báseň, která vás přenese na hodinu a půl do zapadlého taipeiského kina, téměř opuštěného, kde se potemnělými chodbami šourá zchromlá uklízečka a kde neznámý mladík marně touží po mužském dotyku. Venku prší a tak snad i vy dáte zavděk tímto ošuntělým přístřeším. Zrovna dávají slavný čínský film, hlasy postav se nesou sálem, ale jejich ozvěna jakoby už byla z jiného času. Možná i lidé, které tu potkáte, jsou jen mlčenliví duchové. Ještě při odchodu věnujete dlouhý pohled vyprázdnivšímu se sálu, aby se vám navždy vtiskl do paměti, a pak už se jen zatáhne roleta a vše se nechá opuštěno noci, jejím neonům a vzpomínkám... (17.08.2008)

Ming-liang Tsai a jeho opäť statický. Má to ako všetky jeho filmy pomalí rukopis ktorý mi zatiaľ sadol iba pri Rebels of the Neon God. A po pravde ešte tu. Good Bye, Dragon Inn nemá nejako pevne stanovený príbeh, preto to nemusí každému sadnúť, skôr to zachytáva atmosféru starého kina ktoré prehráva boj s globalizáciou a digitalizáciou. Počas celého filmu sledujeme v kine hŕstku divákov ako sledujú Taiwanskú klasiku z roku 1967 Dragon Inn, ešte k tomu znudeného premietača a jednu postihnutú upratovačku. Zaujímavé je, že medzi návštevníkmi kina sú aj dve postavy so sledovaného filmu Dragon inn. a to, zostarnutý Chun Shih a Tien Miao. Od režiséra to bolo milé gesto, ktoré dodalo ešte väčšie čaro. Tak či onak. Pomalé tempo mi tu sadlo, atmosféra parádna.jeden z najlepších filmov tohto režiséra. (29.11.2018)

Melancholicko nostalgická clivota za nenávratnou etapou existencie jednosálových kín. Vitajte v Taipeii. V obrovskom kine. Tsai Ming-liang nám urobí ochotného sprievodcu cez záverečnú fázu života tohto starého kina. Posledných deväťdesiat minút pred jeho uzavretím, posledná noc pred pohltením a nasiaknutím Východu zničujúcou západnou kultúrou, prinášajúcou so sebou éru multiplexov. Nenápadné herectvo všetkých zúčastnených tvorí spoločne s takmer nehybnou kamerou kontemplatívne rozjímanie a smútok za zlatými časmi. Okresané dialógy až na samú dreň prezrádzajúce len to najpodstatnejšie, majú spoločne s minimom strihu a prázdnymi zábermi tendenciu pomalého vpíjania sa do hlavy publika, ktorého podiel na spoluutváraní príbehu je nemalý. Na rozdiel napríklad od "Chuti melónov" sa Tsai v "Good Bye, Dragon Inn" drží bližšie pri pevnej zemi a žánrovú hranicu má vopred jasne stanovenú a vymedzenú. "Dragon Inn", prelomový Kingov film, premietaný ako posledný v programe pred nezvratným rozkladom starého kina a zároveň symbolizujúci zármutok za koncom dávnej pred-digitálnej nemultiplexovej éry. Chun Shih a Tien Miao (obaja hrali aj v pôvodnom "Dragon Inn") predstavujúci samých seba, ktorých dialóg hovorí za viac než tisíc slov: "Nikto už na filmy nechodí a nikto si na vás nespomenie" (vraví Chun Tienovi). "Good Bye, Dragon Inn" vnímam ako reprezentatívnu vzorku ázijského minimalizmu na strane jednej, i ako finálne štádium konca jednosálovej kinokapitoly, po ktorej zostali len vyprázdnené priestory určené k nekonečnému blúdeniu a nachádzaniu dávno strateného. Dvere sa zavrú a sála sa zaplní tichom, ktoré už nebude ničím a nikým prehlušené. Nikdy. 95% (26.06.2012)

Goodbye Dragon Inn má potenciál být dost zajímavým filmem, který lyricky vypráví o posledním večeru jednoho kina, ale ne vždycky to funguje, jak by mělo. Třeba to samotné finále, nějakých 15 minut do konce, to funguje dost dobře a má to takovou nostalgickou atmosféru (ale ty jo, tohle je v Tchaj-wanu malý kino? u nás je ještě mnohem menší, tady mají třeba záchod snad se deseti mušlemi a u nás je jich snad tři nebo čtyři), avšak někdy je to jenom prodlužování čehosi nezajímavého. Neustále chození majitelky (?) po trouchnivějícím kině fakt zajímavé není, to samé platí o tom snad čtyřminutovém chcaní na záchodech, nebo jak dlouho to trvalo. Nedivím se, že Ming-liang Tsai točí v dlouhých záběrech, přece jenom, on taky natočil nejmíň dva filmy o hrozně pomalu chodících mniších, ale někdy to není ono. Avšak, z Goodbye Dragon Inn si nějaké pocity odnáším, takže to prázdné nebylo ani náhodou. Vsuvka s dialogem (snad jediný, za celý film) o tom, že v SPOILER kině straší KONEC SPOILERU tomu taky nějaké grády dodala, škoda jen, že se to moc nerozvíjelo, dalo by se s tím pracovat fakt dobře. 3* (05.02.2019)