Nezvaný host

„To bude maminka…nebo nějakej ožrala, já se jdu podívat.“ Filmová hříčka stejně zábavná jako mrazivá. A Landovský si snímek ukradl celý pro sebe. Rád si Nezvaného hosta zase někdy pustím, za mě to budou silné 4*. „Měli jsme o vás strach.“ – „Nevíme, co bychom si bez tebe počali.“ – „Hele, neurazíš se? Radši netykat. Radši netykat, víš, jak to chodí.“ (14.05.2014)

Pod nenápadným cvičením studenta třetího ročníku FAMU se skrývá důmyslná satira na okupační poměry v Československu v roce 1968. Pod každým slovem můžeme nalézt nějakou narážku. Rus vtrhl do naší země, nikoho se neptal, nikdo ho nechtěl a přitom tu je. Konstatujeme fakt a netřeba o tom jakkoliv debatovat. Zprvu jsme vystrašeni, ale nakonec zjistíme, že ho máme rádi a za nikoho bychom jej nevyměnili. Naprosto geniální! (22.08.2009)

Jakýkoli byl původní záměr, s odstupem času jde, i navzdory jízlivým podtónům, o neskutečně mrazivé podobenství o lidské povaze a možná o jeden z nejvýstižnějších filmů na téma česko-ruského "přátelství". Kvantum nabízejících se interpretací zde není na škodu. Nezvaný host má díky jisté významové zamlženosti stále ohromnou vypovídací hodnotu (posuďte sami, kolik "nezvaných hostů" si pouštíme do bytů třeba prostřednictvím moderních technologií). (28.05.2012)

Scénář k Nezvanému hostu sice vznikl ještě před srpnovou invazí do Československa, ale kdyby měl snímek možnost dostat se do distribuce, prakticky nikdo by nepochyboval o tom, že to je bezprostřední a velmi výstižná reakce na "bratrskou pomoc" vojsk Varšavské smlouvy. Bez ohledu na to, že sám Venclík souvislost mezi srpnovými událostmi a snímkem popírá, dokonale se strefuje do doktríny omezené suverenity a neblahého působení sovětských vojsk ve střední Evropě po konci 2. světové války. Konec konců, už předtím bylo Maďarsko a Polsko. Snímek mi přijde jako promyšlená, chytrá a vtipná záležitost a jako velmi výstižná alergorie tehdejších mocenských poměrů. Mohl bych tomu vyčítat chyby, ale tenhle kousek vznikl jako studentský film a vzhledem k tomu ho považuju za pětihvězdičkovou záležitost. Schválně, kolik si vybavíte studentských prací, které by stály za vzpomínku. Kromě Nezvaného hosta mě napadá už jen Němcovo Sousto a Svěrákovi Ropáci. Když tak uvažuju nad tím, která umělecká díla si spojuju se srpnem 68, tak je to právě Nezvaný host a Krylova skladba Bratříčku, zavírej vrátka. Celkový dojem: 90 %. (11.01.2017)

Absolvenský snímek, který stál absolventa absolutorium. Ani se nechce věřit, že byl scénář sepsán už dva roky před invazí. Otázkou je, jak by byl přijat veřejností, kdyby k invazi nedošlo. Patrně by zapadl jako běžný absolvenský film. A když odhlédneme od podobnosti s chování nepozvaných nehostů, objeví se přesný obraz toho, jak se s takovými nezvanými hosty vyrovnáváme my. Po prvotním prostestu následuje nedobrovolné přijetí, které se postupně mění v odevzdanou rezignaci až po souznění s okupantem. (09.02.2015)