Hatuna Meuheret
Mariage tardif
Late Marriage
Late Marriage
Late Marriage
Režie:
Dover KoshashviliHudba:
Josef BardanashviliHrají:
Lior Ashkenazi, Ronit Elkabetz, Moni Moshonov, Michael Moshonov, Leonid Kaněvskij, Rivka Gur, Dina DoronObsahy(1)
Zaza je pohledný a inteligentní mladý muž, dokončuje doktorát z filozofie a před sebou má skvělou budoucnost. Naneštěstí je mu však už přes třicet a jeho gruzínská rodina už nehodlá déle čekat. Tradice velí, aby se oženil, a to pokud možno s bezúhonnou Gruzínkou. V mnohonárodnostním Izraeli je běžné, že si jednotlivé kultury udržují své zvyky a tradice. Záleží však na tom, nakolik si moderní mladý muž nechá mluvit do života. Zaza už zamilovaný je. Starší, rozvedená Judith a její malá holčička jsou Zazovým útočištěm a radostí. Dlouho se však na dvou židlích sedět nedá.
Nesmírně trefná, vtipná a zároveň hořká studie rodinných vztahů a tradic na straně jedné a osobní odvahy a odpovědnosti na straně druhé. Film gruzínského režiséra získal 10 izraelských výročních filmových cen z 12 možných, byl vyhlášen izraelským filmem roku a na několika mezinárodních festivalech získal ceny za ženský herecký výkon, scénář, za režii a ceny FIPRESCI. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Něco tak originálního a zábavného jsem letos ještě neviděl. Takoví židovští Homolkovi, ale nerad bych příliš zjednodušoval. ()
Neuvěitelně dobrý film - sonda do jedné (židovské) rodiny. Příběh, který jako by se vymykal dnešní době, nebo alespoň tomu, jak mám zažité soudobé navazování a udržování vztahů. Uchvátilo mě vyobrazení vztahu mezi Zazou a Judith, tak bezprostřední...noční scéna, ta mi zůstane dlouho v paměti. Dokonalé, tak neskutečně normální. Konec, to je tak trochu slabší místo, ale opravdu jen trochu. Ani jsem nečekala, jaký skvost se může za tak nenápadným názvem skrývat. Jo jo, někdy se vyplatí sáhnout mimo mainstream. ()
Pro evropana těžko pochopitelné vztahy a mentalita v gruzínském prostředí, ale film odpovídá celkem dost realitě, gruzínci jsou opravdu silně věřící a prakticky každý při cestě okolo kostela se nejméně čtyřikrát pokřižuje, i ti mladší. I když už se sňatky často nedomlouvají mezi rodinami tak pořád mnoho tradic přežívá stejných těm ve filmu. Realističnost u postelové scény je opravdu dechberoucí. ()
Kamera stojí neustále v odstupu a dívá se na scénu jaksi z patra, bez citu. Natočit tohle téma Češi, tak to bude nesmírně srdceryvně pojatý biják, kde nezůstane oko suché. Ale tenhle gruzínský režisér na to jde úplně jinak. najednou cítíte, že hlavní hrdina pláče někde pod slupkou celé té rodinné obřadnosti, co se kolem něj odehrává. A to je pro mě daleko objevnější než nějaký vnější výlev emocí. Tenhle film je celkově tak jaksi nestandardně pojatý. Je to vlastně sled několika sáhodlouhých scén, kde kamera stojí a stojí, až už by bylo záhodno přeskočit do jiného prostředí, ale režisér neucukne. Chvilku se tomu divíte, ale nakonec pochopíte celou řeč tohohle filmu. Jednoznačnou korunu mu nepochybně nasadí závěrečná teatrální scéna na svatbě, jež stojí na drobných nuancích, které ale celý konec správně podtrhnou. ()
Tak to byl výborný vhled do kultury s tradičním domlouváním sňatků. Nám to sice přijde ujeté, ale velká část světa s vlastními dětmi stále kšeftuje jak někde na dobytčím trhu. Děje se tak především v chudších oblastech a z té pochází i rodina hlavního hrdiny. Příběh začíná jako komedie a postupně míří k dosti hořkému konci. Síla filmu tkví především v jeho obyčejnosti, realističnosti a uvěřitelnosti. Statická kamera tento pocit ještě umocňuje, ikdyž vnáší do filmu lehce amatérský nádech. Já k filmu přistoupil spíše jako ke komedii a dobře jsem se bavil. Šiřoká rodina hlavního hrdiny, s jejím tradičním pohledem na věc, působí často vtipně, chvílemi i trošku přitrouble. Ale na místě Zazy bych být nechtěl. Ronit Elkabetz i Aya Steinovitz jsou opravdu krásné. Dávám --- == 77 % == --- . PS: Trošku mě zarazilo datování filmu. Je z roku 2001, ale interiéry a vozový park na ulicích působily aspoň o pět let starší. ()
Tento film mne tak zaujal, že jsem zapomněl na dva proflámované dny předtím a seděl jako přibitý před obrazovkou až do úplného konce. ()
nevím, jako komedie mi to ale moc nepřijde, pro mě je to drama jak vyšité. To ale neznamená, že mě film nezaujal. Opravdu zajímavě jsou zde vylíčeny zvyklosti v jiné kultuře, kde jsou rodinné vazby a slovo rodičů mnohem důležitější než v našich končinách. Muž je i v 31 letech pořád synem, který respektuje vůli svých rodičů. Hodnotil bych ještě výš, nebýt dost nepovedeného finále 70% ()
Pokud byl Pozdní sňatek komedie, tak potom velmi, ale velmi hořká. A to je dobře...Dost syrový pohled na milenecké a rodiné vztahy v gruzínské židovské komunitě...a nejlepší postelové scény co jsem kdy v izraelském filmu viděl:) ()
Film to není dvakrát zdařilý. Maminčin mazánek asi třicátník si najde starší ženu se kterou souloží od rána do večera. Jeho mamince a tatínkovi se milostný vztah jejich syna samozřejmě nelíbí a rozhodnou se pro rázné řešení. Syn se svým rodičum nakonec podřizuje a hledá si novou ženu se souhlasem maminky ,tatínka a všech příbuzných. Tři hvězdičky dávám hlavně z důvodu, že film krásně kritizuje striktní rodičovskou direktivnost a stupidní zastaralé zvyky. Šalom ()
Je smutné, keď človek podľahne tlaku okolia a konvenciám a nežije život, aký by chcel žiť. Ubližuje tak v konečnom dôsledku nielen sebe, ale aj tým, čo miluje a nemiluje. A na konci dňa sa budeme spovedať aj tak len sebe samým. Nikto iný za nás totiž ten náš život žiť nebude. ()