Betonová zahrada

Filmy s oranžovým nádechem bývají pochmurné, nekončí zrovna nejlépe, ale rádi se na ně díváte. Tohle je přesně tenhle případ. Přesahuje to průměr, určitě je to zdařilý film, ale čtvrtou hvězdu nedávám. Silně to po ní pošilhává, halvně kvůli Sue (Alice Coulthard) a konci, který asi končil tak, jak měl (je to podle knižní předlohy tudíž se moc změn ve scénáři nekonalo). Některé scény byly sice nerealistické, ale takových 60-65% si to zaslouží. Film je taktéž sondou do myslí dětí a dopadů na jejich psychiku po ztrátě obou rodičů. (25.03.2009)

Hlavním problémem filmového zpracování Betonové zahrady je pro mě to, jak málo je funkční bez znalosti knihy. Snímek samotný je pouze obrysem děje a žel i sdělení. Je na divákovi, aby si jej postupně vyplňoval což se stává téměř nemožným ve chvíli, kdy mu nejsou předhazovány než lehké nástiny vazeb a činy jejichž motivace ve většině případů postrádá vysvětlení. A to ani ta rozkošná stojka nespraví. (20.06.2011)

Je až zarážajúce, ako sú si kniha a film podobné, a ako rozdielne na mňa pôsobili. Kniha nenudí. Všetká ta šeď a špinavé riady pôsobia inak, keď si ich len predstavujete, rovnako ako ticho, truchlenie a ničnerobenie. S výnimkou jednej slnečnej scény je ten akoby bez farby. A v knihe hlavne od začiatku nie je jasné, ako dopadne. Asi som prehnane kritický, konieckoncov, je to moja najobľúbenejšia. Inak chválim výber hercov, aj (trochu pozmenený) záver. Ja som si hlavnú ženskú postavu predstavoval ako Kelly McDonald, Charlotte je taká divne asexuálna. Ani neviem prečo to zmieňujem. Ps: Nedávno som tu na ČSFD spomínal moju hudobnú topku, tak prečo si nedať aj knižnú? Moja top 1 je Sexus Henryho Millera, nasledovaný McEwanovou Betónovou záhradou a knihami Podzemníci a Maggie Cassidyová od Jacka Kerouaca. Beatnikov všeobecne môžem. Ďalej je to asi Peter Høeg, Vladimír Nabokov, Stefan Zweig, Umberto Eco. V puberte som hodne čítal Nicka Hornbyho, dnes už by som medzi moje naj zaradil iba Všetky moje lásky. Poéziu moc nečítam, ale mám rád Sylviu Plath a Williama Blakea. Z komiksov Julie Maroh, Alan Moore a Reinhard Kleist. Škoda, že nemám viac času. (09.04.2019)

Knih Iana McEwana jsem přečetl několik a The Cement Garden mezi nimi nijak nevyčnívala, respektive byla stejně výborná jako ty ostatní. Ovšem to její filmové zpracování září mezi podobně laděnými nekomerčními filmy se sociální (nebo chcete-li rodinnou) tématikou jako diamant mezi obyčejnými šutráky. Má tak silnou a přitažlivou atmosféru, až jsem chvílemi litoval, že si nikdy nic tak existenciálně silného neprožiju. I ten sourozenecký incest mi v kontextu příběhu přišel naprosto v pořádku, jako něco přirozeného, samozřejmého... A jako perlička se ve filmu taky vyskytuje skvělá verze Greensleeves, mého oblíbeného to songu. Od prvního zhlédnutí v nějakém art kinu moje velká filmová láska; kdyby zdejší top 10 byla top 20, Cement Garden je tam. (07.04.2013)

,,NEMYSLÍTE, ŽE BYSME TO MĚLI NĚKOMU ŘÍCT?“...... /// Film plnej puberťácký erotiky a úpadku morálních zásad, kterej mě BOHUŽEL nešokoval. Ne snad obsahem…. spíš předvedenou formou. Nevím jak kniha, za kterou byl autor nazýván "básníkem perverze“, ale film je nuda. Je z něj cejtit jistý ,,psychologický pozadí“, ale bez znalosti drobných nuancí z knihy, na mně nedejchl tou pravou silou. Působil spíš jako surealistický dílo, podivnej příběh, kterýmu chyběj emoce a při jehož sledování se nemůžu dočkat konce. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1978 napsal Ian McEwan jsem nečetl (možná by bylo lepší, kdybys jí četl…). 2.) Když ,,Péčko“, tak incest (možná taky trochu ,,transky“…). 3.) Thx za titule ,,McLane“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.03.2013)