Lumberjack the Monster

Zajímavý námět s nekonvenční charakterizací postav, obzvláště nejednoznačného hlavního Akiry, a nečekanými souvislostmi s jejich minulostí. Detektivní kriminálka s chladným, ale šmrncovně zábavným Miikeho rukopisem, s neustálým odhalováním nových faktů, které dávají předešlým zvláštním událostem smysl. Bohužel ale bez dostatečného emocionálního angažmá, které by z filmu udělalo silnější zážitek. [Sitges FF] (15.10.2023)

Kvůli nápaditosti celého konceptu (japonský folk horror meets Dexter meets Black Mirror) se to opakovaně cyklí v (potřebných) pasážích, kde jedna postavě druhé (čti divákovi) sáhodlouze vysvětluje "kdo, co, proč, jak". Nemá to tedy závratné tempo a je to pocitově o chlup delší než avizované dvě hodiny. Infodumping mohl (a měl; i s ohledem na schopnosti autora) být podán více filmovou řečí než skrze statické konverzačky, kdy to speciálně ve finále působí jak zfilmovaná epizoda ze Scooby-Doo. Zase až tak moc to ovšem nevadí, protože ambivalentní charakterizace postav to spolu s konceptem utáhnou. Těžko popsatelná studie (a)morálnosti, kde začíná/končí odpovědnost za sebe sama, kdo je/není pod povrchem monstrum, odpovědnost psychopatické osobnosti za kterou (ne)mluví činy, avšak podané žánrovkám poplatným miikovsky brakovým stylem. Je tu běsnící monstrum, ovšem žádné horrorové scény tu nejsou. Je na to nahlíženo z pozice policie, která se dostává až na místa činů, a především pohledem jedné z potencionálních obětí, která se však obětí necítí. A naopak sama je mnohdy na lovu... Je to originální, nápadité, nosné a prostě dobré. Byl zde však prostor i talent zúčastněných povýšit to na další z nadčasových kultovek žánrového chameleona Miikeho. Zaujme to, vymyká se to běžné produkci, ale pro mnohé to bude spíše z ranku "mnohem zábavnější probrat to v hospodě nad pivem než na to dvě hodiny koukat". (03.06.2024)

Netradičně pojatá detektivka se zajímavou, tak trochu sci-fi premisou, která obrací divákovi vnímání hlavní postavy. Asi to se svým béčkovým potenciálem nemuselo mít úplně ty dvě hodiny, ale stále jde rozhodně o velmi solidní zábavu, která připomene to lepší z rozsáhlého díla Takaši Miikeho. [Sitges 2023] (24.10.2023)

Neskutečný zážitek vidět tenhle film, protože jak často dostaneme možnost náhled věci zrovna z tohohle pohledu, že? Tím chci říct, že začátek je moc fajn. Nastaví situaci, která je na první pohled jasná. Jenže jak se začnou přidávat informace...o postavách, o minulosti, o tom že přítomnost není zase až tak moc jednoznačná, o tom všem, co se děje v téhle šíleně pojaté (vlastně) detektivce, která do sebe šikovně vstřebává i další vrstvy...tajemno, protože to je chvíli trochu horor; nechutno, protože to chvíli osobní vendeta psychopata na sériovém vrahovi; patetično, protože kdo na konci, neocení právě to, kam tenhle příběh směřoval, tak je sám psychopat; zvracené romantično, protože to závěrečné gesto bylo prostě nádherný; a byť ten hlavní faktor, který všechno ovlivní, působí možná trochu nepatřičně, skoro až sci-fi prvek, funguje to v tom perfektně, protože to vytváří příjemný mix takhle všechno dohromady...takže vzhledem k tomu, co je spouštěčem téhle spirály, asi bude lepší už nenapsat jediné slovo. Protože sledovat Akiru a jeho cestu bylo prostě moc fajn. A nenapadlo by mě, že budu až takhle emočně vtažená. Tahle věta bude dávat smysl jenom tomu, kdo film viděl, ne tomu, kdo četl jenom anotaci. Ale tohle se moc povedlo. Původně jsem doufala, že stihnu vidět dřív Lesson in Murder, protože jsem myslela, že to pojede na podobné vlně. Takže v pohodě nejspíš. Uf... :) (01.06.2024)

Keby Dario Argento natočil Clockwork Orange (13.10.2023)