Chaplin sokem v lásce

[2,5*]     Typická krátka groteska z Chaplinoveho keystoneovského obdobia, ktoré prekypovalo kvantitou na úkor kvality. Zápletka je ako zvyčajne veľmi prostá - Chaplin túži zbaliť nejakú ženu a zrejme by sa mu to aj podarilo, nebyť jeho soka v láske, ktorý mu to vždy prekazí. Je ním fúzatý trapko v podaní Chestera Conklina, ktorý je z nejakého zvláštneho dôvodu priam magnetom na krásne ženy. Pochváliť musím výber tých krások, sú tu hneď tri, pričom hlavne tie dve zo záveru (Cecile Arnold a Vivian Edwards) stoja za to. Vtipné to síce až tak nie je, ale úsmevné áno a navyše aj celkom dobre nakrútené. Videná verzia z roku 2010 s veľmi dobrou klavírnou hudbou Antonia Coppolu. (22.09.2023)

Esence raného Chaplina tkví v dokonale zvládnuté abecedě těla, kterou se vyjadřuje nikoliv přirozeně, bezprostředně, ale kaligraficky. Každé gesto vyniká jako ohnisko komiky, před jehož žárem tmí okolnosti, a ustupuje tedy i příběh, sám jen nahodilý sled (či spad) nedorozumění. Exploze humoru (bez vtipu?) současně skvěle osvětlují absurditu divadelnosti dlouhého devatenáctého století, a to v čase, kdy se již – krizí jazyka – prozradila zvolna uvědomovaná hrozba převahy instrumentální racionality, podřízení skutečnosti účelu, k němuž slouží – nebo by sloužit měla. A tehdy, v letech prvoválečných, krutosti a zlomyslnosti herců blednou před mnohem rafinovanější a cyničtější groteskou rozehranou státníky, jejichž patos neváží víc než příliš velké nebo příliš děravé kalhoty. I v tomto ohledu jsou Chaplinovy filmy nadčasové. (18.11.2017)

Charlie a ještě jeden podobný ňouma (oba poněkud společensky unavení) soupeří o přízeň dámy svého srdce. Dost nijaké - píchání vidličkou do zadku (jednou Charlieho a jednou jeho konkurenta). Oba se pak vydají ven, kde se setkávají s dámami různého typu (snad i prostitutky). Charlie má však zase smůlu a vybere si dámu, která už svého favorita má. (17.08.2005)

Chaplinův návod na získání náklonnosti dvou zadaných dam je prostý. Stačí zaujmout ekvilibristickým točením s kapesními hodinkami a pak může začít výhružné tření knírů s protivníkem, fackovaná, přitahování hůlkou a důležité je zaměřit se kopy i vidličkou na sedací partie protivníka. Úspěch je zaručen, ale v případě Charlieho je pochopitelně časově omezený. Není to moc velká zábava, ale ležérní opírání hůlkou o vodní hladinu mne skutečně pobavilo. (06.03.2013)

Chaplin v úlohe zlomyseľného kaziteľa vzťahov. Len čo uvidí začínajúce partnerské šťastie, amanta znemožní, hodí do jazera, bachne palicou, pichne mu do zadku vidličku a tak. Nakoniec ale končí neslávne, v duchu porekadla: "Kto s čím zachádza, tým tiež schádza". Klasická nemá groteska zo začiatkov Chaplinovej éry. Nie je to žiadna sláva, kadencia gagov veľmi sporadická. Prevládajú plochy neinteresantnej nudy a málo zaujímavých strkaníc. Z podpriemeru sa vymykajú len dve mikroscény. V jednej Chaplin začne zo zúfalej žiarlivosti na šťastnejšieho fúzačo - brucháča, čo si utešene hrkúta v parku s milou, jesť zaoblené účko jeho ikonickej drevenej paličky, no a v druhej si originálne zapáli cigaretu škrtnutím zápalky o vlastnú kožu za uchom. (18.02.2014)