Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem

Moje první setkání s duem zvaným Daft Punk, které se právě díky tomuto filmu stalo jednou z mých oblíbených kapel. Už jenom nápad udělat z celé desky jeden celý film na sebe navazujících klipů je velmi originální. K tomu přidejte opravdu zajímavý příběh, zápletku, postavy, které jsou sympatické a propracované aniž by řekly jediné slovo, zlotřilého záporáka, veselou taneční hudbu, prokládanou melancholickými kousky jako Something About Us (nejlepší song), no a v neposlední řadě je to celé ještě anime. Velký palec vzhůru. 9,5/10 (25.03.2015)

Někdo si do videoklipu zasadí ukázky z filmů a někdo si k písničce (nebo spíše k albu) vytvoří vlastní film. To je Interstella 5555. Už od prvního klipu k One more time mě to uchvátilo. Na to, jak to celé dopadne, jsem si musela pár let počkat (a dušovat se, jestli vůbec je nějaký konec a někdo jim projekt nestopnul), protože vydali do komerčního světa snad jen čtyři klipy. Díky Bohu jsme se dočkala a musím říct, že výsledek je za jedna :) (30.12.2012)

Dětsky nostalgické retro ani ne tak pro diváky jako pro Daft Punk, kteří si projektem splnili sen spolupráce s tvůrci anime seriálů, na nichž vyrůstali. V porovnání s festivalově subverzivní iniciací Electroma a audio-vizuální symbiózou Tron: Legacy je Interstella prostě jen nezávazný chillout on the dancefloor. - Více euforický pohled v letité recenzi na Manga.cz. (30.05.2011)

Interstellu je ťažké objektívne zhodnotiť, pretože sa jedná o totálny mix žánrov (čo mám rád) - anime, sci fi a muzikál v jednom. Mne sa Interstella páčila - ako viď hodnotenie. Hudobný príbeh z dielne Daft Punk o únose mimozemskej kapely zlým producentom zo zeme a jej následnej záchrane a návrate domov. Pod jednoduchým príbehom a animovanou formou sa skrýva kritika fungovania showbiznisu. Ak máte radi Daft Punk a anime, je to pre Vás povinnosť. (01.10.2004)

Já absolutně nejsem fanda japonské animované tvorby ani elektro(tech)nické muziky, ale na těchto 65 minut asi budu vzpomínat a připomínat si z nich alespoň vybrané skladby určitě ještě dlouho. Některé písně včetně zpěvů zremixovaných počítačem sice zní na můj vkus příliš uměle, ale k samotnému příběhu i japonskému anime se náramně hodí – a TO, co zde vzniká za spojení hudby a obrazu, jsem vnímal jako geniální symbiózu. Místy jsem měl až pocit, že tvůrci s takovou dávkou kreativity, protaveného do stylu na první pohled pro mě odpudivého a hle, nakonec s nejedním fascinujícím nápadem a podmanivým prvkem, museli také dojít buď z mimozemské planety nebo z budoucnosti. Nebo skutečně čerpali ze záblesků z prožitých nočních snů. Pro mě osobně až vtažení do absolutně jiné dimenze. Pustil jsem si to poprvé a nemohl uvěřit, jak mě to zaujalo a rozhodl jsem se, že než napíšu komentář, chci to vidět pro jistotu ještě jednou. O pár hodin jsem si Interstellu 5555 pustil znovu a napodruhé mě svou propracovaností, již s vědomím, co mě tu vše čeká, ohromila ještě víc! Doslova hudební i vizuální sci-fi, propracována v neskutečně nápaditých detailech, ke všemu s dost zajímavým příběhem o únosu kapely meziplanetárního charakteru. Občas mi jen vadila přehnaná délka některých skladeb (nejvíc té poslední) v poměru k tomu, že více z nich je založeno hlavně na opakování jednoho motivu. Ale i v tomto směru mi to vynahradily minimálně dvě skladby, které mě dostaly už i samy o sobě (a společně s obrazem teprve nabraly na zážitku) – první na slavnostním galavečeru odevzdávání cen, s popěvkem fáná-gou (či-li fanoušci jdou?), a hlavně dlouhá instrumentální melodie během pátrání na zámku, s úžasným klávesovým sólem. Je v tomhle pro mě cosi magického... [90%] (13.09.2022)