Topâzu

No, moc moudrý z toho teda nejsem.. První SM polovina plná drobných epizodek je jako jakási cool japonská verze rodriquezových Čtyř pokojů.. To jsem si lebedil v parádní erotické estetice a krásném japonském humoru. Pak ale přijde druhá půlka která je spíš japonskou verzí Lynche a já jako divák nevím jak se s tím poprat..... PS: Flipnicův koment je trochu mimo.. Zdaleka nejde o žádný okrajový hardcore.. Koho neurazí trocha erotiky, ten to pobere prostě jako zajímavý film. (04.01.2016)

Od režiséra Rjú Murakamiho som čítal román V polievke Miso. Priemer. No dal som autorovi šancu aj ako režisérovi. Dočkal som sa nadbytočne explicitnej prehliadky  života sado maso prostitútky. Slečna sa popri robote, kde načúva želaniam klientov, oddáva radám veštice a ich splneniu, a taktiež na slovo počúva svoju kolegyňu - narkomanku. A tak si na opätovné stretnutie s ex-milencom vezme od nej darček - tabletku, po ktorej bude silná ako lev. A naozaj získa silu, ktorá spôsobí, že sa stáva poľutovaniahodnou troskou, čo ani nevie ako sa volá. No ako lev sa nebojí nikoho a ničoho. Menej dekadencia - viac poslušnosť a ponižovanie. Záver naznačuje posun od prostitúcie k spevu. No stále ide len o vyhovenie prianiu publika. Režisér nevníma dekadenciu ako umelecký smer, ale ako úpadok. Predkladá o ňom publiku trpkú správu. Smutnú, jednorozmernú a hlavne: otravnú a nudnú. Humor som vo filme nenašiel. (06.09.2021)

Naprosto špičkovej japonskej sexploiter plnej úchylek, deviací, drog, fetování, sexu, zvrácenýho sexu a šílených sexuálních praktik ... Vše sledováno jako by očima "nevinné" a naprosto naivní prostitutky - call girl, která navštěvuje zámožné klienty na hotelových pokojích, u nich doma apod. Zajímavé je zřejmě to, jak vnímá tento film a ty šílenosti sám divák ... divák nezkušený v této oblasti se může stotožnit s naivní dívkou, jinému člověku, který má s prostitucí a drogami něco společného, nebo třeba měl apod., to může přijít zajímavé úplně jinak... Ten film má víc rozměrů a rozhodně jistou výpověď o om, jaká jsou lidi prasata a jak roupama neví co dělat ... Mají prachy, mají všechno co jim může konzumní svět nabídnout a stejně upisují duši ďáblu a nic jim není svaté ... Excelentní dílo, které je však čistě pro okrajové publikum, běžný divák tohle nepobere, nevychytá, bude znechucen aznuděn ... přesto, pro mne, geniální!!!! (17.12.2010)

Mladá slečna Ai si přivydělává jako SM submisivní prostituka. S jejím jemným a dětským obličejem by jí nikdo neodhadoval na ženu s nabídkou takových služeb. I když dělá takové zvrácenosti, tak je v jádru stále čistá a nezkažená. Je to milá osoba, která není sobecká a má soucit. Bohužel takové věci dělá pro peníze a i když se brání, tak se spiní a špiní. Už najednou s obyčejnými lidmi nemá nic společného. Stává se vyvrhelem – v určitých kruzích žádaná, ale na ulici od ní odvracejí zrak. Divák s ní prochází z jednoho hotelového pokoje do druhého a setkává se tak s podivnými přáními, perverznostmi, ale i velmi erotickými scénami. I taková mladá dívka Ai má ale stále sny a věří v lásku a návrat svého milovaného. Místy vzrušující, místy dojemné a místy zvrácené s roubíkem v puse. Zajímají mě tyto sondy osamělého člověka v chaotickém a násilném světě. Film se nesnaží mentorovat, vysvětlovat ani nijak šokovat přímým brutálními záběry. Scény jsou sice pro otrlejší diváky, ale jsou perverzní scénou nikoliv přímým pohledem na genitálie či jiná zvěrstva. Tím tento snímek neklesl na úroveň prvoplánovaných úchyláren, ale spíše je jako umělecké zobrazení zvrácenosti ve společnosti. Píseň, která zazní na začátku filmu se jmenuje Los Van Van - Llegue Llegue. (12.05.2014)

Značně sarkastický pohled na japonskou společnost v podání renomovaného japonského spisovatele (česky např. V polévce miso) a režiséra Rjúa Murakamiho. Nenechte se zmást (a odradit!) provokativním obsahem, který je bohužel v první polovině zbytečně explicitní. Murakami totiž vedle těchto perverzit zručně používá některé neorealistické postupy a vytváří nenápadně vtipnou mozaiku plnou komických ubožáků, kteří si sice zaslouží politování, ale je to lítost tak trochu s křížkem po funuse. Prostitutka Ai, jejíž příběh sledujeme, se choutkám jednotlivých zákazníků oddává s teskným výrazem na tváři, ale její intelektuální potenciál vymknout se ze začarovaného kruhu prošvihlého života je mizivý. I ta gesta znakového jazyka, kterému se učí, jsou pro ni namísto způsobu komunikace "pouze" krásná. Japonsko je zkrátka v úpadku a naděje nevysvítá... --- *** a 1/2 (06.01.2008)