Samaritánka

Je těžké se jako středoevropan vcítit do tak rozdílné kultury, jako je ta korejská. I přes ty všechny bariéry mě ten film oslovil. Možná je to tou přímostí, kterou nám ukazuje, možná je to jen tím, že mám ráda nemístnou provokaci. Jiné a to je fajn. Jen mne mrzí, že technická kvalita snímku je trochu někde jinde. Kamera, střih za to moc nestojí. Což je škoda. (03.04.2012)

Navzdory závažnosti tématu (dětská prostituce, kam až je schopna zajít otcovská láska, omluvitelnost přílišné brutality apod) působí Samaritánka místy až příliš banálním dojmem. Nepřesvědčivě, hloupě... Obě herečky v hlavních rolích jsou vyloženě nesnesitelné, Mužští herci zachraňují, co se dá, to samé platí o humoru, kterého je tu ovšem možná více než by bylo zdrávo (a nejsem si úplně jistý, jestli některé scény opravdu měly být humorné) a nakonec i několik úchvatných pasáží (především závěrečná automobilová "honička". Na to, aby ve vás vzbudila nějaké hlubší emoce, ovšem působí Samaritánka až příliš chladně, (29.08.2006)

Kim Ki-duk prostě netočí podprůměrné filmy. Opět tady máme naprosto netuctový příběh, kde zvraty nejsou tak, jak je divák navyklý je tušit. Dostala mě emocionální stránka, ta scéna, jak zničený otec vezme k uchu mobil a ozve se hlas... ta je pro mě vrcholem. Vynikající herecké výkony umocňuje skvělá pointa. (10.08.2006)

,,VŠICHNI MUSÍME ŽÍT V SOULADU. POROZUMĚNÍM A TÍM, ŽE SI NEBUDEME UBLIŽOVAT. NEVEZMU SI OD TEBE PENÍZE. A TAKY TI VRÁTÍM PENÍZE Z DŘÍVĚJŠKA.“...... /// Příběhová zvrácenost. Jedna dívka prachy vyšukala a druhá je prošukala…. Do toho ,,kazišuk“ táta – chápu, ale nechápu …. je prostě jeblej. Stejně jako dcera. Bizarní tragédie, ve který nevidím poetiku a už vůbec nějaký poselství. Chápu, že Ki-duk Kim je jinej. Ale na rozdíl od Piety, jsem mu moc nerozuměl. Pochopil, ale nerozuměl. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mým snem je bejt prostitutkou. 2.) Dcera začala šlapat a hledám způsob, jak se s tím NEvyrovnat. 3.) Thx za titule ,,exitus“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.04.2013)

Lidská tragédie, kterou člověk může vyřešit tisícero různými způsoby, ale ani jeden z nich není ten správný. Film o beznaději, lítosti, seblítosti a verších. Hudba s kamerou totiž místy píše sonety. Zajímavě pojaté postavy, hlavně Yeo-jin a její "proměna" ve scéně se smíchem v motelovém pokoji, a pak také musím vyzdvihnout nádhernou scénu při přespání v chatrči a pojídáním brambor. Celkově jde ale o film, který asi devadesát procent diváků unudí k smrti a zbylých deset procent mu dá čtyři hvězdičky na ČSFD... ;) Já malinko uberu, protože už jsem viděl mnohem povedeněji zpracovaná lidská dramata. [březen 2006] (29.03.2006)