Obsahy(1)
Pětice emancipovaných žen, bývalých spolužaček, bilancuje ubíhající léta. Baví nebo nebaví je žít životy mužů? Sběrný dokument o první generaci žen, které zkusily žít život mužů. Narodily se do reálného socialismu a dospěly, stejně jako doba, do kapitalismu. Když se druhé tisíciletí zlomilo ve třetí, bylo jim třicet let. Je jich pět a chodily spolu na gymnázium. Martina je historička umění, věčně na cestě mezi starým a novým kontinentem. Na cestě náhle zjistí, že v jejím vztahu s americkým architektem i v kariéře je všechno jinak, než to původně vypadalo. Lucie je genetička; uměle „vyrobila“ již dva a půl tisíce dětí, vlastní však ne a ne přijít. A času již není nazbyt. Adéla dosud uspokojovala své ambice lámáním mužských srdcí, pár let a kil navíc a jeden nepovedený osudový vztah však vyhrotily situaci. Jana sice vyměnila kariéru za rodinnou idylku a dvě děti, teď ale začíná bilancovat. Tereza natočila film o svých kamarádkách. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Vypadá to, že se tady jistá snaha o vyrovnanost a pestrost přístupu k jednotlivým osudům, postavám, příběhům a životním postojům snad i vyskytovala, ale dokument mě nijak nepřesvědčil, že by se tu mělo skutečně jednat o nějaký charakteristický, vypovídající vzorek nových žen "samoživitelek". Trochu moc optimistické, příšerně moc feministické.! ()
Režisérka si určitě nevybrala nějaký reprezentativní vzorek svojí generace a především si nedokázala udržet od zpovídaných žen patřičný odstup. S tím souvisí absence razantního střihu, takže to místy vypadá jako babský spolek, nad kterým si muž ironicky pomyslí něco o slepicích. Přesto film v zásadě funguje - na podobné úrovni jako např. reality show nebo bulvár. Každá z těch žen má vlastní příběh a poměrně otevřeně odhaluje "své nitro". Mimochodem, když tak člověk sleduje jejich osudy, tak se ani nediví jejich milostným trampotám. Tři z nich evidentně nejsou vhodné pro běžný partnerský život a chybu by měly hledat samy u sebe. Obecně platí, že nějaké hlubší analýzy jsou schopní spíš sociologové a specialisté na partnerské vztahy typu zesnulého Plzáka. Celkový dojem: 55 %. ()
Kristuša dylina! Ani se mi nechce někde v análech dohledávat, jak >šťastně< žijí ony >dámy< po všech těch letech dnes (2011)... Každopádně si vybavuju, jak mi už při prvním uvedení v tv to jejich pičoffské tlachání pilo krev. Ejhle je intelechtuálky! Ryzí vzorky postmoderních uzlíčků (n)emocí "žen jaké doopravdy jsou" - jako vystřižené z unylého píárového panoptika magazínu "Ona (nyje nebo nie - nehodící se škrtněte) Dnes". Tak jo, užívejte >života< pipiny a hlavně si udělejte pravidelně výplach tlamek, za to fňukání nad těmi samci - a když tak ještě, že za "to" všechno, i když už jim z VÁS ani nemůže stát, může ten váš sociální stát... . . . Blablablablabla... . . . Jedna hvězda tedy zase jednou jen za to kouzlo nechtěného, jinak "pochcat rybu", že... %-))) - - - P.S. Asi je třeba podobné entity poznat na vlastní kůži, jo, bylo to krásný - tak blazeovaně zdravím taky nějaký ty rádoby ambiciozní (nejlépe živené erárem a na cizí účet) >intošky< (identifikovatelné převážně dle trendy brylek a odéru divadelně-literárno-umělecky-feministických tlachacích kaváren) z Brniska, co mi naštěstí bez nějakých velkých ztrát už zmizely ze života (...samozřejmě i s jejich bývalými, současnými i budoucími kašpárky - držim palce hoši!!!... ;o) - a víc už nemá cenu to ani při vší igitátorově jígizlivosti v láskyplně bodrém dobrém rozmaru (při všem tom zmaru) pitvat... - - - P.P.S. A aby tady z toho mýho ušklíbnutí nebyla mejlka a některé zdejší genderové hysterky mi zase necintaly poštěvákové city v poště - kdo mě dobře leta zná, ví že MILUJU ŽENY! Ale... Jo, šťastno je být klidným siginglistou... :-[] . . . Howgh. - - - P.P.P.S. Jen tak ještě k věci: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1049919479-kristova-leta-damy/20132828047/807-hrdinky-a-autorka/ - - - - - (Poprvé viděno kdysi před šťastnými sedmi lety na nešťastně >dámském prostoru< , hodnocení po repete 4.8.2011 tamtéž 101., komentář zde jako desátý - 4.8.2011) ()
Říká se, že problémy a zoufalství je nutno nějakým způsobem ventilovat. Možná právě toto měl být jeden z těch způsobů. Ovšem ta zoufalost tam zůstala i tak, čehož příčinou je možná pouze onen vzorek žen sám. Nevím jestli to bylo jimi nebo pojetím dokumentaristy (-tky), ale dosud jsem o takto prostoupené jednoduchosti jen slyšel, nyní jsem ji i viděl a jsem rád, že není obsažena v mém bezprostředním okolí, kde asi jsou ženy z jiného světa. ()
...časosběrný dokument mám opravdu ráda ale ono se to musí asi vzít za jiný konec...rozhodně nesouhlasím s těmi kdo tu hovoří o zoufalstvi a hloupých řečech...tedy pánové s prominutím ale všichni a věřte mi že opravdu všichni vedeme ve svých komunitách hloupé řeči (samozřejmě pro ty kdo k dané komunitě - sociální rodinné věkové atd - nepatří)...pokud si tedy na něco nehrajem... ...nejsem feministka ale ani ženská co přijme přidělenou roli...jen vím že tyhle problémy a třeba i v mužském provedení má kolem třicítky kde kdo... ...jen způsob nebyl nejlepší...možná proto že se "holky" znaly...chyběl odstup - nadhled -a emoce zůčastněných...ony se pořád hlídaly pořád se poslouchaly a jen trošku poodkryly co v nich opravdu je...dobrý námět ale tak trochu hluchý a slepý výsledek... ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Reklama