Občanská výchova

Tojka zanícených aktivistů, která zbrojí proti přebohaté vrstvě se dostává do zajímavého konfliktu, když se na několik dní musí skrýt a pobývat s uneseným zbohatlíkem. Nejzajímavěji působí jejich rozhovory, v nichž obě strany dokáží přijít s vyváženými argumenty, které situaci ve filmu a potažmo ani ve skutečnosti nevyřeší, protože ani není co řešit. Argumenty lze pochopit, ale nelze je rozvést bez závažnějších důsledků. Pěkný hollywodsky (píseň) - nehollywoodský (počínání uneseného po propuštění) konec. Občanská výchova, která se obrátí proti nim, když nejsou schopni povznést se nad problémy. (09.07.2008)

"Kdo do třiceti nevolí levici nemá srdce, kdo po třicítce nevolí pravici, nemá rozum." Film o třech docela dosti levicově orientovaných kamarádech žijících svým vlastním způsobem a odmítajících kapitalismus. Svým způsobem (přerovnávání věcí v domech) bojují, proti zlým kapitalistům, než se jim jedna akce nepovede a oni skončí na odlehlé chatě s buržoustem jako rukojmím. Tady to teprve celé začíná nabírat obrátky a spád. Opravdu jsem byl tímhle filmem mile překvapen. (19.12.2007)

Mladícke ideály a chuť búriť sa proti realite "Systému" plus nevera, odpustenie, priteľstvo, láska v kombinácii so zločinom a možným trestom, to všetko zabalené do citlivého humoru a nadsázky? Áno, môže byť. Necháte sa ukolísať vtipným príbehom a nádhernými prírodnými scenériami, až na krátky okamžik začnete veriť... ale niektorí ľudia sa nikdy nepoučia ;) Ja áno a s radosťou zisťujem, že nemecký film je rozhodne na vzostupe a tento snímok to len potvrdzuje. A pozor, keď si doma nenájdete veci tam kde majú byť, v bazéne vám pláva gauč, ale pritom vám nič nechýba, tak neprepadajte panike! Len máte asi príliš veľa peňazí :))) 9/10 (06.01.2006)

Peter a Jan po nocích lezou do vil zbohatlíků a všechno jim tam přestěhujou. Nic ale neseberou a nechaj tam vzkaz "Die fetten Jahre sind vorbei" nebo "Sie haben zu viel Geld". Chtějí tak docílit toho, že se zbohatlíci najednou nebudou cejtit tak jistě. Jan se pak zabouchne do holky od Petera a ukáže jí, co po nocích dělaj. To skončí průserem, páč se majitel vily, kterej je zároveň člověk kterýmu Jule musí splatit 94500 Euro, vrátí domů a tak ho náš trojlístek unese někam do Rakouska. Tam po pár dnech přestane jít o únos jako takovej a zbohatlík to bere spíš jako dovolenou v přírodě a vyslechne si názory našich tří anarchistů. Peter se ještě dozví o vztahu Jule a Jana a veme to na můj vkus až moc dobře. Po návratu dostane Jule papír kde se píše, že nemusí splácet tu výše zmiňovanou škodu. Zbohatlíci jsou ale všichni stejní, takže už druhej den u trojice komando...ta už tam ale není a na steně je papírek se nápisem "Někteří lidé se nikdy nezmění". Oni jsou už kdesi ve střední Americe...a tady mi vrtá hlavou, kde na to vzali a jak se tam tak rychle dostali. Ten bohatej tam sice má loď, ale peníze neměli... Nicméně, v něčem jsem s anarchistama souhlasil, v něčem naopak zase ne. Bohatej pán měl taky dobrý i špatný argumenty. Ale nějak nevim kde ta trojice brala na všechno prachy, když makala jenom holka a ta co měla dala na pokutu. I tak si žili víc než dobře a měli hulení za nemalý prachy. No, to asi vědí jenom levicově zaměřený Áčka. Mně se ten film líbil a zároveň jsem si po delší době znova uvědomil, že jsem napůl Němec a že některý věci se na světě fakt dějou...třeba že v Indii děti šijou boty. (12.04.2009)

Zhruba tak do půlky filmu jsem vážně přemýšlela o pěti hvězdách. Film mi přišel dokonale výchovný, jak už samotný název vypovídá, rebelský, svižný a správně ideologický. Mladý Brühl tento pocit ještě podtrhával, a s jeho názory jsem v hlavě zběsile souhlasila, jeho postava Jana měla myšlenky, které by měly trápit každého z nás. Při odjezdu na chatu s uneseným zbohatlíkem ale film dostal hvězdy nakonec čtyři, protože horská rekreace byla bohužel až křečovitě dlouhá a přiznejme si to, nějaké scény vynechány být mohly. Střídalo se chvilkové napětí, že z toho nakonec bude drama, s chvilkovým zklamáním, že vlastně teda ne. Ocenit se ale musí ztvárnění přátelství, které jsem tak silně už dlouho z žádného filmu necítila. Poslední záběr na vzkaz na stěně byl více než skvělý a neříkám, že jsem z kina neodcházela plná vnitřního rozporu a odporu ke společnosti, ale fakt mi to zavolání policajtů přišlo hrozně zbytečný. (18.08.2016)