Don Kichot
Obsahy(1)
Sovětský barevny širokoúhlý film, natočený podle jednoho z největších klenotů světové literatury stejnojmenného románu španělského spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry Je přirozené, že film nezachycuje tento obsáhlý, nekolikadílný román v celém rozsahu. Z dobrodružství Dona Quijota, nazvaného „rytířem smutné postavy" vybírá několik nejdůležitějších episod, které zpracovává v jednotné pásmo vyprávění od prvního odjezdu rytířova z jeho vesnického domu až do chvíle jeho smrti. Jsou to známé historie Quijotových bojů s domnělým obrem Frestonem a zlými kouzelníky, přeměněnými do podob nejrůznějších věcí a lidí. Quijote se utká se surovým sedlákem, s průvodem dvorní dámy vévodkyně, osvobodí galejníky, stane se terčem posměchu pijáků a prodejných žen, zápasí s měchy s vínem, je obětí krutého dvorského šprýmu, bojuje s větrným mlýnem a nakonec podlehne za rytíře přestrojenému bakaláři Carrascovi, je přinucen vrátit se domů a záhy na to umírá. (Filmový přehled)
(více)Recenze (22)
Cervantesov renesančný román sa zapísal do srdca nejedného čitateľa nielen dômyselným zobrazením života medzi ilúziou a skutočnosťou, ale i človečenským humorom a múdrosťou. V ňom sa potulný rytier žalostnej postavy a smutnej tváre, vyznavač rytierských zákonov, túlal svetom a ochraňoval slabších a úbohejších. Častokrát narážal na nepochopenie a výsmech. V podobnom duchu sa odvíja i tento film. Nikolaj Čerkasov stvárnil rozpoltenú tragikomickú postavu v celej svojej hĺbke a stareckej múdrosti dona Quijota. Svojim herectvom dokonale vystihuje nepochopenú dušu básnika, milovníka života a rytiera bez bázne a hany. Zdarilo mu sekunduje Jurij Tolubejev v úlohe Sancha Panzu, dokonca v niektorých fázach svojim nenápadným hereckým štýlom strháva pozornosť na seba. Nie je to na škodu, práve naopak. Sovietsky historický film mal svoju tradíciu, nešetril na kostýmoch a výprave a všetky tieto silné stránky sú vidieť aj na tomto filme. Dôležitejšia je však myšlienka a pozitívne vyznenie celého príbehu: Vpred ! Ani krok späť ! ()
Cervantesův román „Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha" je nejen parodií na rytířské romány, za kterou byl dlouho pokládán, je též vynikajícím dokladem renesančního života a myšlení a výrazem nesmírné životní moudrosti svého autora. Tragedie „rytíře smutné postavy" je v protikladu poesie a života, v protikladu Dona Quijota, plného heroických a bláznivých snů, a vnějšího světa, krutě se mu pro tyto sny vysmívajícího. Don Quijote je ovládán jedinou myšlenkou: bojovat za právo a spravedlnost na světě. A za touto myšlenkou jde neohroženě vpřed. Bohužel, často nepoznává, kde je skutečné právo a spravedlnost a bije se s větrnými mlýny. Sovětské zpracování slavného Cervantesova románu není prvním v historii světové kinematografie. Z řady filmů, které námětově čerpaly z dobrodružství Dona Quijota, byl dosud nejslavnější Pabstův „Don Quijote" z roku 1933, v němž hlavní roli zahrál vynikajícím způsobem slavný zpěvák Fedor Šaljapin Je velkým kladem, že se dnešní sovětští zpracovatelé nedali ovlivnit tímto velkým dílem a vytvořili Quijota úplně nového, svěžího, pokrokového. - Film byl s úspěchem uveden na MFF v Cannes 1957. Film byl natočen pro široké plátno i na klasický formát. Filmový přehled 46/1957 ()
Překvapivě hravá režijní stylizace s hezkým scénáristickým rozdělením příběhu na akční zpracování příhod a vyprávění. Přiměřená výprava scén, které jsou vlastně rozvedením divadelních obrazů, s filmově zapojenou, poctivě prokofjevovskou ♫ hudbou Kary Karajeva. Výsledkem je slušné referenční zpracování klasické předlohy, těžko si představit, co udělat výrazně lépe, ale je to "jen" Quijote. ()
(SSSR) DON QUIJOTE znamenal zásadní obrat v tvorbě Grigorije Kozinceva, který před druhou světovou válkou založil FEKS (Továrnu excentrického herce) a spolu se svým kolegou Leonidem Traubergem natáčel experimentální filmy, aby poté obrátil a znovu si u kritiků i diváků vydobyl kredit jakožto režisér adaptací literárních klasik. Stále v nich dával vyniknout hercům, kteří u něj předváděli svůj široký herecký rejstřík (Oleg Dal v KRÁLI LEAROVI, zde NIKOLAJ ČERKASOV, který po tragických postavách u Sergeje Ejzenštejna v ALEXANDRU NĚVSKÉM a IVANOVI HROZNÉM ukázal i svou komickou stránku). Od experimentování se však odklonil směrem k střednímu proudu a možnosti oslovit širší diváckou základnu, což v tomto konkrétním případě znamená chronologičnost vyprávění, které je subjektivizováno až v samotném závěru (není tedy problém rozpoznat, co je skutečnost a co bláznivé bludy), a styl, který vsází na věrnost kostýmů a lokací, četný kompars, užití detailů pro zvýšení dramatičnosti scény a ilustrativní hudbu. (Vybočují snad jen nápadité úvodní titulky, ve kterých jsou nápisy "stírány" mlýnem a které o necelé dvě dekády později převzala americká adaptace s Peterem O´Toolem.) Na druhou stranu příklon ke klasickým látkám a formální konvenčnost má jednak tu výhodu, že se pro film najde víc diváků, jednak že unikne cenzorní klatbě, ačkoliv se v příběhu idealisty, který přeneseně i doslova bojuje s větrnými mlýny vedoucího aparátu a zkažené společnosti, dá nalézt analogie k dobové situaci v Sovětském svazu (může zkažené a cynické společnosti vládnout naivní idealista?). ()
"Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění". Tohle rčení se zcela naplňuje v příběhu dobromyslného a naivního "rytíře smutné postavy". Role neúnavného bojovníka proti zlu a bezpráví byla Nikolajem Čerkasovem ztvárněna vynikajícím způsobem stejně jako i role jeho věrného druha Sancho Panzy. Román Miguela de Cervantese Saavedry nebyl častokrát zfilmovám, snad proto, že samotný román je tak notoricky znám a je tak populární a nádherně napsán, že vyrovnat se popisu charakteru jednotlivých postav románu ve filmovém ztvárnění je dost obtížné. Režisér Kozincev se své role ujal v tomto případě na výbornou a Nikolaj Čerkasov byl nepřekonatelný. Bylo mi potěšením a krásným filmovým zážitkem sledovat příběhy Dona Quijota pohledem tohoto vynikajícího režiséra. ()
Reklama