poster

Don Quijote

  • Sovětský svaz

    Don Kichot

  • Sovětský svaz

    Дон Кихот

  • Sovětský svaz

    Don Kikhot

Historický / Drama

Sovětský svaz, 1957, 110 min

  • ripo

    Cervantesův román „Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha" je nejen parodií na rytířské romány, za kterou byl dlouho pokládán, je též vynikajícím dokladem renesančního života a myšlení a výrazem nesmírné životní moudrosti svého autora. Tragedie „rytíře smutné postavy" je v protikladu poesie a života, v protikladu Dona Quijota, plného heroických a bláznivých snů, a vnějšího světa, krutě se mu pro tyto sny vysmívajícího. Don Quijote je ovládán jedinou myšlenkou: bojovat za právo a spravedlnost na světě. A za touto myšlenkou jde neohroženě vpřed. Bohužel, často nepoznává, kde je skutečné právo a spravedlnost a bije se s větrnými mlýny. Sovětské zpracování slavného Cervantesova románu není prvním v historii světové kinematografie. Z řady filmů, které námětově čerpaly z dobrodružství Dona Quijota, byl dosud nejslavnější Pabstův „Don Quijote" z roku 1933, v němž hlavní roli zahrál vynikajícím způsobem slavný zpěvák Fedor Šaljapin Je velkým kladem, že se dnešní sovětští zpracovatelé nedali ovlivnit tímto velkým dílem a vytvořili Quijota úplně nového, svěžího, pokrokového. - Film byl s úspěchem uveden na MFF v Cannes 1957. Film byl natočen pro široké plátno i na klasický formát. Filmový přehled 46/1957(1.11.2007)

  • Mylouch
    ****

    Překvapivě hravá režijní stylizace s hezkým scénáristickým rozdělením příběhu na akční zpracování příhod a vyprávění. Přiměřená výprava scén, které jsou vlastně rozvedením divadelních obrazů, s filmově zapojenou, poctivě prokofjevovskou ♫ hudbou Kary Karajeva. Výsledkem je slušné referenční zpracování klasické předlohy, těžko si představit, co udělat výrazně lépe, ale je to "jen" Quijote.(6.3.2012)

  • tomtomtoma
    *****

    Don Quijote je již přes 400 let slavným parodickým románem Miguela de Cervantese y Saavedry a ještě dnes dobře slouží k satiricky kritickým výpadům na mravní stav společnosti. Rozmary aristokratické vrstvy jsou sice nejvýraznější, ale kritika míří plošně a nevynechává ani zuřivou škodolibost lůzy. Podmanivé obrazové kompozice, za kamerou stál Andrej Moskvin spolu s Apollinarijem Dudkou a scénografii měl pod palcem Jevgenij Jenej, jsou malířskými plátny v poezii pustiny lidskosti a potemnělého zákoutí lidské duše. A za všechno může osamělost a obrácení se k víře naplnění ve vznešených ideálech osvíceného ducha. Společnost je s výsměchem obnažena v motivacích i cílech směrování, špinavá nahota se zahanbeně krčí v koutě a s nevrlou zákeřností útočí na svého karatele, úsměšek si v odlehčení poskakuje a v dojmu šlechetné hrdosti pokračuje ve své životní pouti. Hlavní postavou obrazového hodokvasu je Alonso Quijano aneb Don Quijote de la Mancha (velmi dobrý Nikolaj Čerkasov), prostý venkovský šlechtic. Jeho osamělost se po dlouhém přemítání v nečinnosti konečně rozhodla otevřít světu, přiklonila se cele k poezii, jde v zájmu slávy ušlechtilých ideálů všem příkladem a bojuje v první linii za lidskou i třídní rovnoprávnost, leč důvěřivost je předem určena k výsměchu a porážce. Niterná existenciální rozervanost přináší pochybnost, přesto je marný boj jediným naplňujícím směrem v krajině života. Důležitou postavou je Sancho Panza (dobrý Jurij Tolubejev), prostoduchý a věrný panoš Dona Quijota. Rytířská iluze posiluje ducha, přesto je jeho nejvýraznější podobou švejkovská vychytralost a naivní upřímnost. Hlavní ženskou postavou je Altisidora (zajímavá Tamilla Agamirova), šlechtična, znuděná neměnností času a Quijote již svou lidskou podstatou slibuje nevšední atrakci. Z dalších rolí: čerstvě vystudovaný bakalář a vytrvalý lékař Quijotova rytířského bláznění Samson Carrasco (Georgij Vicin), prosté venkovské děvče v nevědomí rytířovy lásky Aldonsa Lorenzo alias Dulcinea del Toboso (Ljudmila Kasjanova), z idealistického blázna nadšený vévoda a nejvyšší autorita kraje (Bruno Frejndlich), jeho na Quijota zvědavá žena (Lidija Vertinskaja), starostlivá Quijotova hospodyně (Serafima Birman), útlocitná Quijotova neteř (Světlana Grigoreva), Quijotův vesnický farář (Vladimir Maximov), Quijotův vesnický holič (Viktor Kolpakov), trýzněný malý pasáček Andres (S. Comajev), jeho krutý pán (Georgij Osipenko), či dobromyslná nevěstka Maritornes (Galina Volček). Kozincevův Don Quijote je filmovou poezií, v obrazech kreslí putování vyprahlou lidskou duší. Herecké výkony se poezie drží i ve stavech nouze halucinace a v lehkém odlehčení se letí vstříc nehynoucí slávě. Poetická ruská duše využívá náladu neomezených prostor a zpívá měsíci o smutném rytíři lidské existence. Povedená a příjemná adaptace proslulého knižního titulu!(16.11.2019)

  • Flego
    *****

    Cervantesov renesančný román sa zapísal do srdca nejedného čitateľa nielen dômyselným zobrazením života medzi ilúziou a skutočnosťou, ale i človečenským humorom a múdrosťou. V ňom sa potulný rytier žalostnej postavy a smutnej tváre, vyznavač rytierských zákonov, túlal svetom a ochraňoval slabších a úbohejších. Častokrát narážal na nepochopenie a výsmech. V podobnom duchu sa odvíja i tento film. Nikolaj Čerkasov stvárnil rozpoltenú tragikomickú postavu v celej svojej hĺbke a stareckej múdrosti dona Quijota. Svojim herectvom dokonale vystihuje nepochopenú dušu básnika, milovníka života a rytiera bez bázne a hany. Zdarilo mu sekunduje Jurij Tolubejev v úlohe Sancha Panzu, dokonca v niektorých fázach svojim nenápadným hereckým štýlom strháva pozornosť na seba. Nie je to na škodu, práve naopak. Sovietsky historický film mal svoju tradíciu, nešetril na kostýmoch a výprave a všetky tieto silné stránky sú vidieť aj na tomto filme. Dôležitejšia je však myšlienka a pozitívne vyznenie celého príbehu: Vpred ! Ani krok späť !(8.9.2010)

  • fragre
    ****

    Moc pěkné zpracování Dona Quijota v duchu romantismu. Původně byl tento román (mimo to, že chtěl bavit) vskutku asi satirou na dobovou šlechtu, která si v době "podzimu středověku" začala hrát na vlastní idealizovanou minulost, na rytířství. Však taky většina rytířských řádů vznikla v této době, kdy si je zakládal každý významější monarcha pro zvýšení lesku svého dvoru, zatímco celý středověk vystačil s několika málo duchovními rytířskými řády. My však už většinou chápme D. Q. v duchu romantismu, který ho přečetl znovu a jinak, takže na místo blázna, který nakonec dojde rozumu a zemře, zde máme duši, která svou čistotou a věrností všeobecně chváleným ideálům usvědčuje svět ze lži a pokrytectví. Tedy, ne již pouhý blázen, ale blázen pro TENTO svět, kdy je D. Q. vlastně připodobněn Kristovi, který moudrost tohoto světa prohlašuje za bláznivost. Však taky scéna pokoušení D. Q. na ostrově, kdy je "léčen" ze své bláznivosti, jsou mu nabízeny peníze a je vysmíván, je parafrází pokoušení sv. Antonína či pokoušení Krista ďáblem na poušti. V tomto duchu, jemuž odpovídá scéna smrti D. Q. s jeho vyznáním a nádherné závěrečné záběry s drobnými siluetami D. Q. a Sancho Panzy mizícími za horizontem monumentální krajiny, je to velmi zdařilé zpracování, jehož obrazová stránka je inspirována romantickými ilustracem Gustava Doré.(6.11.2011)

  • - Film je natočen na motivy stejnojmené knihy spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry. (AngelusCZ)

  • - Film se natáčel na Krymu. (Varan)