Režie:
Jan TroellKamera:
Jan TroellHudba:
Jules SylvainHrají:
Susan Hampshire, Ulf Palme, Agneta Prytz, Håkan Serner, Eva von Hanno, Kristina Kamnert-Suneson, Claire Wikholm, Staffan LiljanderObsahy(1)
Psychologické drama, jehož hlavním hrdinou je učitel Hinder, jenž se snaží žít v krásných a bezpečných snech. V nejoblíbenějším z nich se stává velkým skladatelem. Důležitou součástí jeho života jsou vztahy s ženami: s bývalou manželkou, s atraktivní učitelkou, která ho svádí k rozmanitým dobrodružstvím, s anglickou cellistkou a také s mladou éterickou ženou, která ho přiměje zapomenout na realitu úplně. (NFA)
(více)Recenze (3)
Zlatá Palma - výběr ()
Švédský režisér Jan Troell mě uchvátil mj. už svou krátkou prvotinou Zastávka v bažině i následním velkolepým mnohavrstvým dramatem Takový je můj život... a tentokrát i zcela odlišným filmem s originální barevnou kamerou. Troellovo osobité filmařské umění s kapkou vypravěčského experimentu se tady na plátně krásně snoubí s uměním výtvarným a hudebním. Malované obrazy i pečlivě stylizované kamerové záběry promlouvají v tomto málomluvném dramatu nejednou úplně samy za sebe a pomáhají jako v oné puzzlové skladačke dotvářet výslední portrét složité psychologie hlavní postavy, kolísající na plátně mezi snem a skutečností, kde každá scéna má svůj pevný význam a místo. Podobně nekonvenčně pojaté psychologické drama, kde se pocit trpké osobní krizy ústřední postavy dohromady mísí s uměleckou fascinací a navíc leckdy i dávkou černého humoru(!), jsem dosud snad ještě ani neviděl a úplně mě po všech stránkách odrovnalo. Navrch ještě musím říct, že vedle tvorby Zdeňka Lišky je tohle asi druhý případ, kdy jsem na chvíli našel zalíbení i v experimentální hudbě. A když si vyčtu všechny hlavní klady, nemohu je jinak završit, než Håkanem Sernerem v hlavní roli, který hraje často pouhým pohledem i jinými detaily pomalu za hranici možného. Co zbývá? Vylít tak 5 plných sklenek chlastu do akvária... [95%] ()
ocenenia : MFF Cannes 1977 - Nominácia na 1. cenu ()