Srpnový underground

Tenhle film je z poloviny stopáže naprosto nechutný a odporný snuff, či plný zcela odporného (částečně) explicitního násilí a z druhé poloviny jej tvoří poměrně bizarní scénky ze života dvou urážek lidskosti (což se ale rozhodně nedá nazvat dějem). A to je všechno, sice chápu jakousi bizarní zajímavost v tom, jak je všechno nafilmováno tak, aby vypadalo reálně (bídná kamera je z tohohle hlediska zcela povinná), ale to v žádném případě nemůže ospravedlnit prvoplánovost a zbytečnost takového počínání.PS: jistě by se všechny scény dali natočit ještě mnohem odporněji a explicitněji, ale je v konečném důsledku vlastně úplně jedno. (27.12.2014)

[FOD 2016] Takový milý home made torture porn, buransky vtipný násilí bez příčiny mimo sklep, otřesná obrazová kvalita a snaha o co největší autenticitu. Sonda do života naprosto vypatlanejch kreténů, kteří dělají ty nejnechutnější věci prostě pro zábavu. Naprostej underground (natáčenej v srpnu), kterej zdaleka nepůsobí tak nechutně, jak by se mohlo podle jeho pověsti zdát. Bez děje a střihu to je místy strašná nuda, ale na druhou stranu jde o zajímavej a svéráznej filmovej experiment pro otrlé. (27.03.2016)

Pokud si něco skutečně zaslouží právoplatnej odpad!, pak je to rozhodně tahle ubohost. Nějaký pitomci s handkou si točí kraviny ve stylu „FAKE SNUFF“ a hihňaj se tomu. Trapný video z dovolený v Bibione má větší výpovědní hodnotu než tohle. Mohlo by se líbit: Aftermath a Murder-Set-Pieces (30.03.2011)

Je zaujímavé že nie som jediný komu trvalo takmer 10 rokov než sa dokopal k pozretiu tohto "filmu". Vyčítať by sa mu dalo asi úplne všetko, ale je jasné že režisér to presne tak chcel a dosahuje požadovaný efekt. Absolútne bezdejový a ukrutne hnusne vyzerajúci found footage blábol o dvoch prostoduchých amerických kreténoch ktorí len tak zo srandy kohokoľvek mlátia, mučia a zabíjajú. A rehocú sa... Ten Vogel však nie je až taký netalentovaný vták a prekvapivo vie čo robí. Pôsobivosť je práve v tom že "hrdinovia" berú to čo robia ako samozrejmú a úplne bezdôvodnú každodennú zábavu, vraždu stopárky, natieranie zmučenej nahej ženskej hovnami aj porcovanie jej frajera vo vani a následné zvracanie. Tento snuff humus je potom kvôli kontrastu prekladaný dlhými sekvenciami, kde sa naši čuraci vydajú na koncert, obhliadku mäsokombinátu, čumia na vláčiky a robia bordel v potravinách, čo má podtrhovať dojem bežného dňa. Zámeru je teda dosiahnuté, ale zároveň to nemá inú hodnotu než filmový experiment, pretože je to proste nuda. A hlavne potom "finále" kde sa skoro 10 minút laškuje s dvoma nepeknými prostitútkami. Takže akokoľvek mi bolo po celý čas jasné čo chce Vogel povedať, tak je mi to aj u prdele. Keďže som z toho rozpoltený, nechávam bez hodnotenia a uvidíme sa pri ďalšom dieli aby som na disku konečne uvolnil miesto. (13.06.2017)

Je zajímavé sledovat, jak špinavý pocit zanechává August Underground na divácích a následkem toho dostává nízká (či neutrální a distancovaná tříhvězdičková) hodnocení. Jako by vyšší počet hvězdiček znamenal souhlasné pokynutí a morálka bránila takový film "schválit". Je to "nechutné" a "zbytečné". Na těchto "bezduchých násilnostech" je ale něco poměrně zajímavého. Celé subžánry slasher či torture filmů (samozřejmě i jiných) jako například Saw, Laid to Rest, Tortured (atd.), jsou populární, diváci chtějí násilí víc a chtějí ho originálnější. To jsou filmy, jejichž hodnocení často stojí a padá s tím, jak jsou mordy zábavné a krvavé. Násilí je tedy neškodná hra, pobaví. Toto morální dilema ale AU nahlodá tím, že násilí zobrazí způsobem, jaký je divákům protivný a odpudivý. Oblíbené filmy totiž často dodržují některé z následujících podmínek. Násilí je stylisticky vyleštěné (přehledné), distancované (divák se tak necítí být součástí mučení) a kontextualizované, tedy s hrdinou, kterému je ubližováno z nějakého důvodu. Ten se snaží přežít a film tak nabízí minimáně jednu postavu se kterou je možné se identifikovat. Zde je navíc výhodou, že často není brán ohled na politickou, rasovou nebo třídní příslušnost postavy (a když ano, je za ní postava trestána) a vše je redukováno jen na snahu přežít. Pravidelně jsou také mrzačena „hezká těla“. Fred Vogel se všem pomyslným podmínkám vyhýbá a bere tak divákům cokoliv, čeho by se mohli držet. Násilí je špinavé, nehezké a často nechutně spojené se sexem (nekrofilie, použití výkalů, mrzačení, ..). Divák je ve středu dění, protože vše vidí z pohledu kamery, kterou mučitelé drží (zároveň tak stojí na jejich straně) a film není přehledný. Hrdinové neexistují, ostatní postavy jsou zjednodušeny na maso, které je zneužito a znetvořeno. A nakonec, násilí je bez kontextu. Protagonisté pro své konání nemají žádný racionální důvod, nevraždí pro pomstu, ale pro zábavu a film tak není propojený koherentní narativní linkou, jen řadí násilné scény za sebe bez jakéhokoliv spojení. Maximálně jsou scény mučení prokládány normálními výlety a dalšími činnostmi, které jsou pro trávení volného času typické. Vraždy a znásilnění pro ně tedy představují běžné činnosti. Když je násilí "bezdůvodné" (a tím působí bezúčelně, prvoplánově), film pro mnoho diváků ztratí smysl. Je ošklivý, nechutný, špatně natočený a vraždí se v něm "jen tak". Z tohoto důvodu je pro mě August Underground zajímavý, protože podkopává divákům nohy. Zákeřně je vpustí do fikčního světa, ve kterém nejsou vítáni. Nepatří tam, nemají tam co dělat a nerozumí mu, protože snuff je natáčený jen pro uspokojení jeho autorů. Divák neví, jak ho uchopit, co si o něm myslet a nemá nejmenší šanci si ho užít. A právě z těchto důvodů se vyhýbám neutrálním třem hvězdám a dávám hvězdy čtyři. Velký vztyčený prostředník divákům a většině hororové produkce. (22.06.2015)